Nacisté byli ke zvířatům ohleduplnější než k lidem, popisuje kniha Zvířata v Hitlerově říši

9. leden 2024

„Uprostřed Německa, na severním úbočí jedné hory, leží ve stínu buků a dubů zoologická zahrada.“ Touto větou začíná kniha nazvaná Zvířata v Hitlerově říši autora Jana Mohnhaupta, který se v ní zaměřil na jeden podstatný, i když málo známý fenomén. Je jím propracovaná nacistická ideologie ve vztahu ke zvířatům, od domácích mazlíčků v německých domácnostech až po zvířata nasazená v ostrých bojích.

Nejde o autorskou prvotinu. Německý novinář Mohnhaupt už v roce 2017 vydal úspěšný titul o nesmyslném souboji mezi západoberlínskou a východoberlínskou zoologickou zahradou. Vztah lidí a zvířat ho v každém případě oslovuje.

Nadřazená prasata

V nacionálně socialistické ideologii hrála zvířata specifickou roli. Dobrým příkladem může být pes. Šlo o to najít prototyp prapůvodního germánského psa, který by svými vlastnostmi perfektně zapadl do představ.

Čtěte také

V roce 1901 kdy Adolf Hitler navštěvoval reálné gymnázium v Linci, jistý Max von Stephanitz vydal publikaci s názvem: Německý ovčák slovem i obrazem. Von Stephanitz založil také spolek pro německé ovčáky, rasu, kterou postupně vyšlechtil křížením pasteveckých psů. Německý ovčák měl být užitkovým psem, oddaným svému pánovi. Jedním z největších obdivovatelů této rasy se stal Adolf Hitler.

Jednotlivé kapitoly knihy se podrobněji zabývají dalšími zvířaty: prasetem domácím. Podle scénáře NSDAP kromě toho, že prase představuje základní zdroj masa, posloužilo i jako důkaz rasové a kulturní nadřazenosti nordických národů nad Židy a muslimy.

Pušky i hedvábí

Následuje kapitola věnovaná broukům: bourci morušovému a mandelince bramborové. V prvním případě šlo o státem řízený chov hedvábníka, na čemž se povinně podíleli žáci v rámci školních osnov, v tom druhém šlo o biologickou zbraň a boj proti škůdci, který ničil úrodu brambor. Ty byly nejen důležité pro člověka, ale také pro vykrmování prasat.

Čtěte také

Poslední dvě kapitoly analyzují lovecké vášně nacistických pohlavárů, které skvěle zapadaly do vzorce nacistických idejí symbolizujících „krev a půdu“. Prvenství v tomto ohledu sehrál Hermann Göring, po Hitlerovi druhý nejmocnější muž strany. V Romintském pralese u hranic s Polskem si nechal vybudovat honosné sídlo ve stylu srubu a zval k návštěvě jen ty nejvybranější hosty. Jezdil tam lovit častěji, než by se zdálo, že mu jeho četné funkce vůbec dovolí.

V závěrečné části knihy Zvířata v Hitlerově říši čteme o koních, kteří na bojištích 2. světové války sehráli zásadní roli. Prožili stejně jako lidé i hrůzné okamžiky během blokády Stalingradu. Bylo jich 52 tisíc. Mnozí koně skončili jako potravinová záchrana pro vyhladovělé vojáky a zbytek musel být utracen, aby nepadl Rusům do rukou. Osud děsivý stejně jako peklo světového konfliktu vyvolaného německým agresorem.

Knihu Jana Mohnhaupta Zvířata v Hitlerově říši vydalo v roce 2023 nakladatelství Prostor v překladu Michaely Škultéty a my vám ji představíme v pořadu Ex libris.

autor: Michaela Krčmová
Spustit audio

Související