Noviny, kde jste mohli číst Čapka, Těsnohlídka i Masaryka…
Výstava o vzniku a historii Lidových novin by neměla uniknout žádnému příznivci kvalitní novinařiny a literatury. Noviny, do kterých přispívali slavné osobnosti a věnovaly se výrazně kultuře a zahraniční politice, reflektovaly dění v Československu i zahraničí do svého zákazu v 50.letech 20. stol. po několik desetiletí.
Každý stát, každé společenství má své symbolické značky. Jednou z nich je i deník Lidové noviny. Vznikl v Brně roku 1893 a záměr zakladatele Adolfa Stránského byl za téměř padesát let jejich rozvoje naplněn vrchovatě - list se stal tribunou moderní české společnosti: sebevědomé, vzdělané a podnikavé. Jeho rozvoj představuje výstava Moravského zemského muzea s názvem "Nastoupil jsem co redaktor... Literatura a literáti v Lidových novinách 1893-1939." Otevřena bude do 3. září 2024 v Dietrichsteinském paláci v Brně.
Historie Lidových novin představuje kontinuální růst kvality a vlivu: od málo významného odpoledníku v začátcích za Rakouska-Uherska až k listu zásadního významu v nové samostatné Československé republice. V době formování novodobé občanské společnosti, pro niž byla tištěná periodika základním zdrojem informací a vlivu, stál na pozicích demokracie a humanity.
Mezi redaktory a spolupracovníky patřily zásadní osobnosti kultury, vědy, umění a vysokého školství, což spolu s vysokým standardem žurnalistické práce, tedy informační pohotovostí, spolehlivostí zpravodajství, jazykovou a grafickou úrovní, jim zaručuje výsadní postavení v československých dějinách.
Lidové noviny patří k „rodinnému stříbru“ české společnosti, a to díky kvalitně sestavenému redakčnímu týmu. U příležitosti 130. výročí založení periodika představuje výstava ty z redaktorů a spolupracovníků, kteří patřili k české literární obci a vtiskli tak Lidovým novinám nenapodobitelnou atmosféru. Osobnosti literárního světa byly zde zastoupeny v míře jinde nevídané.
S listem spolupracovali od jeho počátků autoři několika generací a literárních směrů, od období fin de siècle až po meziválečný surrealismus. Redaktoři - spisovatelé publikovali zde své prózy a básně, ovšem podíleli se především na běžné redakční práci: psali fejetony a entrefilety, komentáře, recenze, soudničky a úvodníky - a jejich podíl na úrovni listu, ať už tematické či stylistické, byl tak zásadní.
Mnoho literárních děl vzniklo původně jako romány-fejetony nebo cykly reportáží právě pro Lidové noviny a jejich knižní podoba byla až druhotná; literatura byla v Lidových novinách přítomna v samostatných rubrikách či přílohách (Večery, Literární pondělí, anketa o knihu roku), vycházela též vlastní knižnice.
Lidové noviny zásadně ovlivňovaly duševní milieu české společnosti po několik desetiletí: v době zásadně důležité a natolik výrazně, že jejich odkaz a étos žijí dodnes.
Foto: Titulní strana Lidových novin z 18. prosince 1893, výřez (© Moravská zemská knihovna)
