„CC“
Filmy měla ráda, ale o slávě a herectví nikdy nesnila. Chtěla být učitelkou a jako misionářka učit africké děti. Krása jí však připravila jiný osud. Rodiče Claude Joséphine Rose Cardinale (*15. dubna 1938) měli sicilské kořeny. Do Tuniska, tehdejší francouzské kolonie, se přestěhovali za lepším živobytím. Oba byli vzdělaní a hezcí (zvláště matka), ale jako rodiče velmi přísní a nároční. Claudia je nejstarší ze čtyř sourozenců a stejně jako oni i ona musela „poslouchat“ a byla vychovaná k cudnosti a „ženské“ poslušnosti.
Navenek byla tichá, ale uvnitř divoká a nespoutaná a často se chovala jako kluk. Navzdory trestům se dokázala poprat, a ve škole si vyřídit posměšky spolužáků, které nejen ona slýchala kvůli svému původu, protože Itálie byla na straně fašistického Německa. Když jí bylo sedmnáct, život jí změnil jeden hořký moment, kterému jako sedmnáctiletá dospívající dívka nedokázala zabránit.
Claudia ve filmu Cartouche, kde hrála po boku Belmonda a prý to mezi nimi hodně jisřkilo (1962)
Mladá celebritka
Claudia se již jako čtrnáctiletá na pár vteřin objevila v dokumentárním filmu Zlaté kruhy o tuniských námořnicích poté, když si ji vyhlédl spolu s dalšími spolužáky ve školních lavicích mladý režisér René Vautier (1928-2005). Jeho snímek sklidil obrovský úspěch na berlínském filmovém festivalu. A stačil také jediný záběr kamery, kdy lehký vánek poodhalil pod šátkem skrytou tvář Claudie a její oči, aby se stala místní hvězdou. Dostala nabídku zúčastnit se módní přehlídky a stala tváří módního časopisu.
Všimnul si jí ale také francouzský režisér a scénárista Jacques Baratier (1918-2009) a nabídnul jí menší roli ve filmu Goha po boku egyptského herce Omara Sharifa. Nepřijala ji s nadšením, ale nechala se přesvědčit. Byl to tak její první celovečerní film. I přes tuto zkušenost by se zřejmě na hereckou dráhu nevydala. Na stříbrné plátno ji poslaly jiné okolnosti.
Jak vypadala Claudia jako mladá dívka se můžete podívat na následujícím videu:
Tajemství
V roce 1957 probíhala v Tunisku v rámci Týdne italské kinematografie soutěž o Nejkrásnější Italku v Tunisku. Claudie a její mladší sestra tam prodávaly losy. Všiml si ji jeden z porotců, vzal ji na podium a Claudie zvítězila. Cenou za výhru byla účast na filmovém festivalu v Benátkách. Tam vzbudila pozornost několika producentů a začala se učit herectví ve filmovém centru v Římě. Rušný život velkoměsta ji však ničil a nedokázala se mu přizpůsobit. Kurz nedokončila a chtěla se vrátit domů.
Tížilo ji však ještě jedno tajemství, dokonce uvažovala i o sebevraždě. Zjistila totiž, že je těhotná. Jméno otce nikdy neprozradila, ale údajně to měl být starší Francouz, který ji v sedmnácti znásilnil, a s kterým udržovala asi rok „příšerný“ vztah, ze kterého se bála vycouvat. Jejího skrytého talentu, fotogenické tváře i krásy si všimnul i významný filmový producent Franco Cristaldi a nabídnul jí smlouvu. Prý mu upřímně odpověděla: „Čekám dítě, chci se vrátit domů a učit. Jeho otce si nikdy vezmu, ale dítě si nechám.“
Claudia se svým utajovaným synkem Patrickem (1967)
Ztráty a nálezy
Cristaldi si ji vzal pod ochranná křídla a pomohl jí těhotenství utajit. Pod záminkou, že se jede učit anglicky ji poslal do Londýna, kde 19. října 1958 porodila syna Patricka. Podmínkou bylo podepsání jeho smlouvy. „Udělala jsem to pro Patricka, dítě, které jsem si chtěla nechat navzdory okolnostem a obrovskému skandálu, který by porod mimo manželství způsobil,“ vysvětlila po letech Claudia už jako slavná hvězda, jak se dostala k filmu. Jako herečka si chtěla vydělat peníze na synkovo živobytí a být nezávislá. Svobodu však ztratila a peníze šly do kapsy producentovi.
Patrick Cristaldi
Cristaldi se jí sice postaral o filmovou slávu, ale smlouva byla velice tvrdá a týkala se i jejího osobního života. Dokonce jí zakazovala jednat vlastním jménem a nařizovala, o čem se smí bavit. Jak vzpomínala, nebyla pánem svého těla ani ducha. Vše bylo v rukou producenta, řídil celý její život, pracovní dobu, honoráře. Nejhorší však bylo, že se musela vzdát i svého chlapečka. Vychovávala ho její matka jako svého nejmladšího syna. Že Claudie není jeho sestra, ale matka, se Patrick dozvěděl, když mu bylo osm. Tehdy Cristaldi požádal Claudii o ruku a ona se ho bála odmítnout. Po sňatku Cristaldi jejího syna adoptoval. Tehdy Patrickovi vysvětlila všechny okolnosti jeho narození a on souhlasil, že o tom nebudou už nikdy mluvit.
Claudia Cardinale našla štěstí, lásku a svobodu po bouřlivém rozchodu s Cristaldim. Princem na bílém koni se pro ni stal italský režisér a scénárista Pasquale Squitieri (1938-2017). Vzali se spolu v roce 1975 a mají spolu dceru Claudii. Krásný vztah jim vydržel až do jeho úmrtí. „CC“ žije v Paříži a je babičkou.
Claudia na filmovém festivalu v Cannes ve Francii v květnu 2023
Zdroje: www.dicytrends.com, en.italy4.me, www.purepeople.com, www.onlyu.cz
