Věk stromu o několik desítek let převyšuje stáří dosud nejstarších známých buků objevených ve zbytcích pralesů na Šumavě.

„Věk buku byl určen tak, že u paty jeho kmene byl ze stromu odebrán vývrt speciálním vrtákem. Po zbroušení vývrtu bylo možné spočítat a změřit letokruhy, které strom během svého života vytvořil. Na vývrtu jsme odhalili 459 letokruhů, dalších minimálně 11 letokruhů zbývalo do středu kmene, protože odebraný vývrt střed kmene minul. Strom je ale ještě starší, protože mu několik možná i desítek let trvalo, než dorostl do výšky, ve které jsme vývrt odebírali,“ uvedl Vojtěch Čada z České zemědělské univerzity.

Jak sám říká, strom je na první pohled vlastně nenápadný a dal by se snadno přehlédnout. Jeho kmen o průměru 76,5 centimetru sice patří k těm větším, ale na místě lze narazit i na buky s průměrem kmene přes metr.

„Když se ale podíváme blíž, můžeme si všimnout, že strom nese známky dlouhé životní dráhy a řady změn. Tlusté větve patrné v koruně, nebo boule na místech, kde byly kdysi dávno větve, dnes již odumřelé,“ podotkl Čada.

Odborníci zhotovili i graf s křivkou, jak se každý rok zvětšoval kmen buku. Největší množství dřeva podle nich vytvářel na počátku 20. století, tedy v úctyhodném věku minimálně 360 let.

Na budovu ministerstva zemědělství vylezli aktivisté. Vadí jim kácení starých lesů

„Přitom množství vytvořeného dřeva odpovídá i množství oxidu uhličitého, který strom přijal ze vzduchu a uhlík pak uložil ve dřevě. Náš strom je tak dobrým příkladem toho, že zejména starší stromy mohou pomoci zmírnit klimatickou změnu, se kterou se nyní potýkáme. Na starých stromech i jejich zbytcích, tedy mrtvém dřevě, zároveň žije řada vzácných organismů, které by jinak z lesa zmizely,“ upozorňuje Vojtěch Čada.

Na zjištění odborníků zareagovali i ekologové z Greenpeace, kteří dlouhodobě upozorňují na rozsáhlé kácení cenných stromů v krušnohorských lesích.

„Nejstarší buk v Česku roste v hospodářském lese, který ale má po naší kampani od roku 2021 takzvanou smluvní ochranu a je v bezzásahovém režimu. Smluvní ochranu s Ústeckým krajem uzavřel tehdejší majitel – firma I. H. Farm. Nyní les patří firmě Forestlaan,“ uvedla za Greenpeace Nikol Krejčová s tím, že po deseti letech může vlastník smluvní ochranu vypovědět a nejstarší český buk pokácet. „Neuvažujeme o tom, že bychom smlouvu vypověděli,“ doplnil však obchodní ředitel firmy Forestlaan Tomáš Pechar.

„Území potřebuje trvalou ochranu, kterou by mohlo zajistit vyhlášení připravované CHKO Krušné hory s dostatečným rozsahem bezzásahových a nejpřísněji chráněných zón,“ dodala Krejčová.

S tím souhlasí i Čada. „Nejstarší buk začal růst zhruba v době, kdy byla provedena přestavba nedalekého hradu na renesanční zámek. Dnes jde o významnou kulturní památku, zámek Jezeří. Hospodářský les, kde buk roste, je v současnosti zařazen do takzvaně smluvně chráněného území, ale přísnější a dlouhodobou ochranu postrádá,“ dodal.

Graf získaný měřením letokruhů stromů na svahu Jánského vrchu ve východním Krušnohoří. Čára značí každoroční přírůst kmene nejstaršího buku. Šířky letokruhů byly přepočítány na skutečnou plochu dřeva, která se každý rok vytvořila na obvodu kmene (tzv. přírůst na kruhové základně). Výška sloupců v pozadí znázorňuje pro každé desetiletí počet zkoumaných stromů, které v té době začaly růst. Zatímco stromy starší než 400 let jsou na místě dva, většina stromů je 100-200 let stará.