Pokračuje pokles cen zemědělských výrobců, když v meziměsíčním srovnání byly nižší o 1,2 procenta a meziročně dokonce o 19 procent. V rostlinné výrobě se snížily ceny meziročně o 23,3 procenta, kdy byl opětovně zaznamenán signifikantní pokles zejména cen obilovin (-37,2 %) a olejnin (-31,7 %).
Na druhé straně ceny ovoce (+43,3 %) či brambor (25,8 %) rostly velmi dynamicky. V živočišně výrobě byly ceny nižší takřka o 13 procent, když nejvíce poklesly ceny mléka (téměř o 20 %) a dále také vajec (-18,1 %), drůbeže (-11,0 %) či skotu (-3,7 %).
Ceny stavebních prací vzrostly meziměsíčně o 0,1 procenta a meziročně o 2,6 procenta a je otázkou, zda se projeví snížení DPH na stavební práce od letošního roku. Ceny tržních služeb meziměsíčně stagnovaly a meziročně došlo k nárůstu o 4,4 procenta.
Co se týká jednotlivých kategorií v průmyslu, tak podobně jako v listopadu došlo k významnému meziročnímu nárůstu cen černého a hnědého uhlí a lignitu (o 61,7 %). Rovněž rostly ceny ropy a zemního plynu, a to o 43,8 procenta.
Mírnější růst cen je evidován u oprav, údržby a instalace strojů a zařízení (+9,6 %), elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (+6,3 %) či motorových vozidel (+3,1 %). Pokračoval pokles cen dřeva, dřevěných a korkových výrobků (o 22,7 %) a základních kovů (o 12,6 %).
Také papír a výrobky z papírů poklesly o takřka 15 procent. Pokud bychom vyloučili z výpočtu ceny energií, tak by ceny průmyslových výrobců meziročně klesly o 0,6 procenta.
Ceny průmyslových výrobců v roce 2022 vzrostly v průměru o 24,3 procenta, zatímco v roce 2023 jejich růst zpomalil na pět procent. V zemědělském sektoru došlo k průměrnému nárůstu cen v roce 2022 o téměř 32 procenta, ale v letošním roce pozorujeme výraznou korekci, když klesly o šest procent.
Z toho vyplývá, že inflační tlaky na straně nabídky jsou marginální. Uklidnění cen komodit na světových trzích a velmi slabá poptávka nedovoluje průmyslníkům zásadněji zvyšovat své cenové požadavky. Totéž platí pro zemědělce, proto v tomto roce neočekáváme nějaké skokové navyšování cen v těchto oblastech, což je velmi dobrá zpráva i pro konečné spotřebitele.
V poslední době silně rezonované téma ve veřejném prostoru, jaké budou ceny potravin, tak naskýtá jasnější obrázek. Ceny potravin jako celku by rozhodně neměly růst o zmiňovaných pět až deset procent, a pokud by opravdu došlo k takto razantnímu navyšování cen potravin na pultech obchodů, bude za tím stát především jejich obchodní politika.
Autor je analytik Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)
Kde je ten pád cen? Asi chodím do špatných obchodů 🙂