Článek
Mohl být právníkem, ale vyhrálo herectví
Gustáv Valach se narodil 16. března 1921 v jižní části středního Slovenska v malé obci s názvem Hontianske Nemce. Dva roky před jeho příchodem na svět zde při bojích mezi maďarskými bolševiky a československým vojskem shořela celá čtvrtina místních domů. Další rána postihla obec na sklonku dvacátých let, kdy kvůli hospodářské krizi odešlo mnoho Gustávových sousedů do ciziny, kde doufali v lepší život. Rodina později žila ve městě Banská Štiavnica, jehož historická část je zapsaná na seznamu UNESCO a pochází odtud i slavné sestry-herečky Magda a Emília Vášáryovy. Tady Gustáv Valach maturoval a poté se odstěhoval do Bratislavy, kde studoval najednou práva i konzervatoř. Už tehdy byl nadšeným ochotníkem a láska k umění u nadějného studenta nakonec i zvítězila a on opustil právnickou fakultu a soustředil se už jen na herectví.
Zahrál si i s filmovou Barunkou
Už během svých studií začal Gustáv Valach pracovat jako rozhlasový hlasatel, kde naplno využil svůj krásný a hluboký hlas. Ten později předvedl i jako zpěvák, a dokonce natočil i několik gramofonových desek svých písní. V roce 1946 se díky svému nespornému talentu stal členem Slovenského národního divadla, kde s tříletou pauzou vydržel až do svého důchodu, kam odešel roku 1992. Jeho statná postava, skvělá artikulace a gesta ho předurčila k charakterním a náročným rolím. Osobitý herec se uplatnil také v televizi a ve filmu, kde se poprvé objevil v roce 1948 ve válečném dramatu Bílá tma. Natáčelo se v Tatrách a Gustáv si tehdy před kamerou zahrál například po boku Radovana Lukavského, Dany Medřické nebo mladinké hvězdičky Natašy Tanské, filmové Barunky z oblíbené černobílé Babičky z roku 1940.
Tři děti podlehly rakovině
S manželkou Vierou se Gustáv seznámil už při svém studiu. Po svatbě se jim narodily čtyři děti, z nichž hned tři zabila rakovina. Jedna z dcer se stala lékařkou a zákeřné nemoci podlehla teprve ve svých dvaačtyřiceti letech. Druhá dcera, která pracovala jako architektka, zemřela na stejnou nemoc ve věku třiapadesáti let a třetí obětí rakoviny se stal ve svých sedmdesáti letech Gustávův syn, též architekt. Čtvrtý syn byl hercovým jmenovcem a věnoval se patologii.
Své víry se nevzdal a raději šel bagrovat
Většinu života prožil Gustáv Valach pod dohledem komunistů. Před jeho domem stávalo auto Státní bezpečnosti, jehož posádka měla za úkol problémového herce sledovat. Tehdejšímu režimu vadila především Gustávova katolická víra, které se nemínil za žádnou cenu vzdát, i když ho kvůli jeho silnému náboženskému založení vyhodili ze Slovenského národního divadla. Byl to muž pevných zásad a než žít ve lži, raději absolvoval kurz bagristy a vydělával si manuálně. Po tříleté pauze mu byl návrat do divadla umožněn, ale nálepka politicky nespolehlivého člověka mu už zůstala. I proto stálo jeho obsazení do filmu Pod jezevčí skálou jeho tvůrce tolik úsilí. Ale povedlo se a osobitý Slovák svou životní filmovou roli hajného Václava Straky nakonec získal.
Tomáše Holého měl rád a pomáhal mu s úkoly
Jako herec se Gustáv Valach objevoval v českém filmu už od poloviny šedesátých let, avšak tu pravou popularitu mu u nás zajistila právě až jeho účast ve slavné a oblíbené šumavské trilogii o dobrodružstvích pražského chlapce, která zažívá u svého samotářského dědy na Šumavě. Po úspěchu prvního filmu Pod jezevčí skálou následovaly dva další, které na něj volně navazovaly. O rok později vznikl snímek Na pytlácké stezce a za další rok přišel film Za trnkovým keřem. Točilo se v nádherné šumavské přírodě a filmaře zvláště zaujala starobylá chalupa se zvoničkou v obci Srní. Takzvanou Klostermannovu chalupu si poté štáb pronajal od manželů ze Sušice, kteří ji vlastnili. Herci zde ale nebydleli, vždy po natáčení odjeli do hotelu na Churáňově. Gustáv Valach měl se svým filmovým vnukem Tomášem Holým bezvadný a přátelský vztah. V pauzách během natáčení mu dokonce pomáhal s domácími úkoly.
Estébáky pozval na víno
I když herec odešel v roce 1992 do důchodu, jeho výjimečný hlas bylo možné i nadále zaslechnout při přenosech z bohoslužeb. Gustávův syn na otce vzpomínal jako na přísného, ale velice laskavého člověka, což se ukázalo i tehdy, když k sobě domů na víno pozval dva příslušníky StB, kteří ho sledovali v autě zaparkovaném pod jeho balkonem. Výjimečný herec Gustáv Valach se dožil jednaosmdesáti let. V dubnu 2002 podlehl v Bratislavě infarktu.
