Západní politické a mediální elity jsou spoluviníky noční můry v Gaze. Jakékoli zbytky morální autority Západu byly navždy ztraceny
22. 1. 2024
čas čtení
6 minut
Především včetně České republiky. Ta by si to měla plně uvědomit. Bude to dlouhodobý, trvalý problém
Jakou hodnotu má palestinský život? Těm, kteří si zachovali iluze a
nejsou již pohřbeni v sutinách Gazy spolu s celými rodinami - jako
Zorobovi, Kashtanovi, Attaláhovi - nabídl Joe Biden minulý týden
jednoznačnou odpověď. V prohlášení u příležitosti 100 dní od začátku
současné hrůzy právem projevil soucit s osudem rukojmích - jejichž únos
Hamásem představuje těžký válečný zločin - a jejich traumatizovaných
rodin. O Palestincích však nepadla ani zmínka, upozorňuje Owen Jones.
To, že se politici i média neobtěžovali zakrýt své pohrdání palestinskými životy, bude mít vážné následky.
Tento jev totiž není nový a tyto důsledky jsou nyní silně pociťovány. Kdyby se mocné státy světa před 76 lety tak bezostyšně nepokrčily rameny nad vyhnáním tří čtvrtin milionu Palestinců z jejich domovů, které doprovázela násilná smrt odhadem 15 000 lidí, nebyla by zaseta semena dnešní hořké sklizně. Politické a mediální elity začaly tak, jak hodlaly pokračovat. Kolik lidí ví, že loni, ještě před neospravedlnitelnými zvěrstvy spáchanými 7. října Hamásem, bylo jen na Západním břehu izraelskými silami zabito 234 Palestinců, z toho více než tři desítky dětí? Říká se, že život je levný. Je zřejmě zcela bezvýznamný, pokud jste Palestinec.
Kdyby se palestinskému životu přikládala alespoň nějaká hodnota, pak by k desetiletím okupace, obléhání, nezákonné kolonizace, apartheidu, násilných represí a masového vraždění nemuselo nikdy dojít. Utlačování druhých se stává obtížně udržitelným, když je akceptována jejich lidskost.
Dokonce i někteří lidé smíření s lhostejností Západu vůči palestinským životúm mohli očekávat, že po takovém vražedném krveprolití se nakonec hráz protrhne. Jistě by 10 000 dětí trpících násilnou smrtí nebo deset dětí, kterým je každý den amputována jedna nebo obě nohy, často bez anestetik, vyvolalo silné emoce. Jistě by 5 500 těhotných žen, které každý měsíc porodí - mnohé z nich císařským řezem bez anestezie - nebo novorozenci umírající na podchlazení a průjem - vyvolali nezadržitelný mezinárodní odpor.
Předpovědi, že během jednoho roku může čtvrtina obyvatel Gazy zemřít jen kvůli izraelskému zničení zdravotnického systému, by jistě vedly k nepřekonatelným požadavkům, aby se něco, cokoli, udělalo, aby se s touto nemravností skoncovalo. Jistě by nekonečné příběhy humanitárních pracovníků, novinářů nebo zdravotníků, kteří byli zabiti spolu s několika příbuznými - nebo dokonce s celou rodinou - izraelskou raketou, nakonec vyvolaly v západní společnosti ohromný chór: tohle je šílené, odporné šílenství, musí to skončit?
To se nestalo, a proto budou následky tvrdé.
Znehodnocení palestinského života není domněnka, je to statistický fakt. Podle nové studie o zpravodajství v hlavních amerických novinách je na každé úmrtí Izraelce zmínka o Izraelcích osmkrát častější - tedy v poměru 16krát více na jedno úmrtí než o Palestincích. Analýza zpravodajství BBC, kterou provedli odborníci na data Dana Najjar a Jan Lietava, zjistila podobně zničující rozdíl a také to, že humanizující výrazy jako "matka" nebo "manžel" jsou při popisu Palestinců používány mnohem méně často, zatímco emotivní výrazy jako "masakr" nebo "jatka" jsou téměř vždy použity pouze pro izraelské oběti zvěrstev Hamásu.
To vše bude mít hluboký dopad. Pro začátek zapomeňte na jakákoli budoucí tvrzení Západu o lidských právech a mezinárodním právu. Velká část světa již nyní pohlíží na takovou samolibost s opovržením, protože je to jen nejnovější trik k prosazování strategických zájmů zemí, které zbohatly na úkor ostatního světa: staletí často genocidní kolonizace vypěstovala trvalý cynismus, stejně jako novější krvavé lázně, jako byla válka v Iráku, nebo aktivní podpora poddajných tyranií na mnoha kontinentech. Poté, co Západ vyzbrojil a podpořil Izrael, když bombami, kulkami, hladem, žízní a ničením zdravotnických zařízení uvalil masovou smrt na Gazu, už nikdo kromě smrtelně důvěřivých lidí nebude takovým tvrzením naslouchat.
Nejsou to však jen jiné země, z nichž by západní politické a mediální elity měly mít panickou hrůzu. Morálnímu kolapsu čelí i doma. Mladší generace v zemích, jako jsou Spojené státy a Velká Británie, berou rasismus mnohem vážněji než ty před nimi a podle průzkumů veřejného mínění jsou jim Palestinci mnohem sympatičtější než starším občanům. Jsou náruživými uživateli sociálních médií, kde jsou svědky záběrů zdánlivě nekonečných zvěrstev v Gaze a izraelských vojáků, kteří s radostí servírují válečné zločiny jako potravu pro pobavení veřejnosti.
Irská právnička Blinne Ní Ghrálaighová, která u mezinárodního soudu předložila žalobu Jihoafrické republiky proti Izraeli, ji označila za "první genocidu v dějinách, jejíž oběti vysílají v reálném čase svou vlastní zkázu v zoufalé a zatím marné naději, že svět něco podnikne". Pro mladší generace vystavené četným videozáznamům křičících matek svírajících mrtvá těla svých novorozenců se celá tato epizoda ukázala jako poučná.
Co si pak tito mladí lidé myslí o mediálním zpravodajství nebo o prohlášeních politiků, kteří jako by palestinský život vůbec nebrali jako něco, co má nějakou cenu? Jaké závěry vyvozují z rostoucího počtu menšin v západních zemích, jejichž média a politické elity se tak málo snaží zakrýt své pohrdání palestinským životem, když je vyhlazován v tak biblickém měřítku?
Takže ano, viděli jsme, jak odmítnutí zacházet s Palestinci jako s lidskými bytostmi učinilo dnešní noční můru nevyhnutelnou. Vidíme, jak jsou morální nároky používané k ospravedlnění západní globální nadvlády trvale rozmělněny. Ale málo jsme se zamýšleli nad tím, jak politické a mediální elity západních zemí spálily svou morální autoritu a nechaly ji hnít vedle tisíců neidentifikovaných palestinských mrtvol pohřbených pod sutinami. Jde o zlomový okamžik, jehož důsledky pochopíme, až když bude příliš pozdě.
Co si pak tito mladí lidé myslí o mediálním zpravodajství nebo o prohlášeních politiků, kteří jako by palestinský život vůbec nebrali jako něco, co má nějakou cenu? Jaké závěry vyvozují z rostoucího počtu menšin v západních zemích, jejichž média a politické elity se tak málo snaží zakrýt své pohrdání palestinským životem, když je vyhlazován v tak biblickém měřítku?
Takže ano, viděli jsme, jak odmítnutí zacházet s Palestinci jako s lidskými bytostmi učinilo dnešní noční můru nevyhnutelnou. Vidíme, jak jsou morální nároky používané k ospravedlnění západní globální nadvlády trvale rozmělněny. Ale málo jsme se zamýšleli nad tím, jak politické a mediální elity západních zemí spálily svou morální autoritu a nechaly ji hnít vedle tisíců neidentifikovaných palestinských mrtvol pohřbených pod sutinami. Jde o zlomový okamžik, jehož důsledky pochopíme, až když bude příliš pozdě.
Podrobnosti v angličtině ZDE
2191
Diskuse