Zapojení německé AfD mezi extremisty byla poslední kapka. Proto ty demonstrace, míní analytik Eberle
Podnětem k víkendovým demonstracím v Německu byly nové informace o schůzce pravicových extrémistů u Postupimi. Loni v listopadu se tu mělo diskutovat o plánu na deportace milionů lidí s přistěhovaleckým původem, a to i těch s německým občanstvím a za použití násilí. Na schůzce se objevili také lidé z AfD.
Spojení jedné z politických stran s nacionalistickým extremismem je pro část voličů problematické. Straně jako takové to ale moc neublíží.
„Nemůže jí to moc ublížit u jejich sympatizantů. Byla to spíš poslední kapka, která ve znejistěném Německu vyvolala demonstrace,“ myslí si seniorní výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů Jakub Eberle.
Čtěte také
Šokující názory z AfD podle něj zaznívají pravidelně. Němečtí politici už proto začali hledat způsob, jak stranu omezit.
„Možností je několik, německá ústava obsahuje možnosti, jak zasáhnout proti stranám, které by postupovaly proti demokratickému zřízení,“ uvádí a jako příklad doplňuje pozastavení státního financování, případně zákaz činnosti.
„Větší problém je, jak poměřovat aktivity jednotlivých lidí a organizace jako celku. Klasický problém s postupem proti organizaci je, že ona řekne, že s tím, co někdo říkal, se neztotožňuje,“ podotýká Eberle. „Prokázat, že strana systematicky postupuje proti ústavě je totiž složité.“
Čtěte také
Z toho důvodu jsou někteří politici opatrní k možnosti zakázat straně činnost. „Němečtí politici dosud říkali, že AfD musí porazit politicky. Tímto způsobem cesta cesta nevede,“ upozorňuje.
„Postup má totiž velká rizika. Trvalo by to strašně dlouho, a pokud se vám to nepodaří, tak stranu spíš posílíte,“ doplňuje v Osobnosti Plus.
Mladé křídlo
Postavení strany je závislé také na jejím zapojení do koalic. „Spolupráce s CDU není pravděpodobná na úrovni celoněmecké federální vlády v Berlíně. Pokud se bavíme o jednotlivých spolkových zemích, tam riziko je. Protože zvlášť na východě Německa se dostáváme do situace, kdy bude velmi těžké bez AfD sestavit jakoukoli koalici.“
Mainstreamové strany mají navíc obvykle tendence zapojovat do dění i vyhraněnější strany. V Německu aktuálně probíhá intenzivní debata o přehodnocování výsledků a rozhodnutí předchozích vlád.
Čtěte také
„Dochází k přehodnocení éry Angely Merkelové, protože Německo teď dohnalo několik dlouhodobých problému. Merkelová byla kancléřka stability, což ale znamená, že v Německu neprobíhalo příliš reforem,“ popisuje Eberle.
„ Po pohodlí, pocitu bezpečí a klidu se zjišťuje, že to možná bylo na dluh do budoucna.“
To AfD z podstaty věci vyhovuje. „AfD funguje jako klasická protestní strana. Lidí, kteří sympatizují s tím, co reprezentuje, je zhruba třetina z více než 20 procent voličů. Ostatní ji volí z protestů,“ vysvětluje.
Láká na nesplnitelné sliby
Strana proto může přicházet s radikálními názory a nesplnitelnými sliby, aby lákala voliče. Posledním z nich byl návrh na uspořádání referenda o vystoupení z Evropské unie.
Čtěte také
„Celostátní referendum v Německu v tuto chvíli není možné ani ústavně, ale slíbit jim to mohou. Tato strana nemusí věci promýšlet, lidé ji volí z protestu,“ poukazuje na známý fakt Eberle.
Právě pro radikální názory je na AfD okrajově napojená i řada lidí sympatizující s nacismem. Nejextrémnější je mládežnická organizace přímo spolupracující se stranou.
„Nevím, co přesně od nich jde, mohou to být třeba výroky, které vyzývají k deportacím cizinců. To byl ale výrok na hraně ústavy,“ konstatuje.
Čtěte také
AfD byla dlouhou dobu sledována tajnými službami a civilní kontrarozvědkou. „Německo je složité kvůli federálnímu systému. V některých spolkových zemích jsou organizace AfD považovány vyloženě za extrémistické, někde jsou podezřelé. Ale nevíme, co říkají neveřejně, jaké informace dodávají bezpečnostním složkám, policii, vládě,“ upozorňuje.
„Veřejně říkají, že organizaci jako celek, případně mladé křídlo, v některých spolkových zemích považují za extremistickou, ale extremistický ještě nutně neznamená nelegální,“ uzavírá.
Více podrobností o mladém křídle AfD, kybernetických hrozbách a rozdílech mezi východním a západním Německem si můžete poslechnout v záznamu celého rozhovoru. Moderuje Barbora Tachecí.
Související
-
Němci mají pocit, že lépe už bylo. Spolková vláda působí dojmem, že neví, co dál, míní politoložka
Z nízké popularity vlády příliš neprofitují opoziční křesťanští demokraté, kteří předtím vládli 16 let a jsou vnímáni spíš jako součást problému než jeho řešení.
-
Konference jako ve Wannsee. Němečtí krajně pravicoví politici chtějí vyhnat ‚nepůvodní obyvatele‘
Zástupci strany AfD a ultrakonzervativního křídla CDU na schůzce hledali způsob, jak ze země vyhnat miliony lidí, zjistil investigativní tým Correctiv.
-
Německé vztahy s Českem jsou nejlepší v historii. Úspěch krajní pravice to nezmění, ujišťuje velvyslanec
„Úspěch AfD je kombinací mnoha faktorů a je to součást trendu, který je teď patrný na celém Západě,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus německý velvyslanec v Česku Andreas Künne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
