Zapojení německé AfD mezi extremisty byla poslední kapka. Proto ty demonstrace, míní analytik Eberle
O víkendu se v Německu uskutečnily rozsáhlé protesty proti pravicovému extremismu. Podnětem byla informace o schůzce u Postupimi, kde měli loni v listopadu extremisté diskutovat o plánu na deportaci milionů přistěhovalců, a to i těch s německým občanstvím a za použití násilí. Na schůzce byli také lidé z Alternativy pro Německo. Výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů Jakub Eberle na Českém rozhlase Plus vysvětloval, co to pro stranu může znamenat.
Spojení jedné z politických stran s nacionalistickým extremismem je pro část voličů problematické. Straně jako takové to ale podle experta moc neublíží.
Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus v audiozáznamu. Moderuje Barbora Tachecí
„Nemůže jí to moc ublížit u jejích sympatizantů. Byla to spíš poslední kapka, která ve znejistěném Německu vyvolala demonstrace,“ myslí si Jakub Eberle.
Šokující názory z řad Alternativy pro Německo (AfD) podle něj zaznívají pravidelně. Němečtí politici už proto začali hledat způsob, jak stranu omezit.
„Možností je několik, německá ústava obsahuje možnosti, jak zasáhnout proti stranám, které by postupovaly proti demokratickému zřízení,“ uvádí Eberle a jako příklad doplňuje pozastavení státního financování, případně zákaz činnosti.
„Větší problém je, jak poměřovat aktivity jednotlivých lidí a organizace jako celku. Klasický problém s postupem proti organizaci je, že ona řekne, že s tím, co někdo říkal, se neztotožňuje,“ podotýká Eberle. „Prokázat, že strana systematicky postupuje proti ústavě, je totiž složité.“
AfD chce Německo přeměnit na stát po vzoru Ruska, míní vicekancléř Habeck. Před zákazem ale varuje
Číst článek
Z toho důvodu jsou někteří politici opatrní k možnosti zakázat straně činnost. „Němečtí politici dosud říkali, že AfD musí porazit politicky. Tímto způsobem cesta nevede,“ upozorňuje dále expert.
„Postup má totiž velká rizika. Trvalo by to strašně dlouho a pokud se vám to nepodaří, tak stranu spíš posílíte,“ doplňuje v Osobnosti Plus.
Mladé křídlo
Postavení strany je závislé také na jejím zapojení do koalic. „Spolupráce s CDU není pravděpodobná na úrovni celoněmecké federální vlády v Berlíně. Pokud se bavíme o jednotlivých spolkových zemích, tam riziko je. Protože zvlášť na východě Německa se dostáváme do situace, kdy bude velmi těžké bez AfD sestavit jakoukoli koalici.“
Mainstreamové strany mají navíc obvykle tendence zapojovat do dění i vyhraněnější strany. V Německu aktuálně probíhá intenzivní debata o přehodnocování výsledků a rozhodnutí předchozích vlád.
„Dochází k přehodnocení éry Angely Merkelové, protože Německo teď dohnalo několik dlouhodobých problémů. Merkelová byla kancléřka stability, což ale znamená, že v Německu neprobíhalo příliš reforem,“ popisuje Eberle.
„Po pohodlí, pocitu bezpečí a klidu se zjišťuje, že to možná bylo na dluh do budoucna.“
To AfD z podstaty věci vyhovuje. „AfD funguje jako klasická protestní strana. Lidí, kteří sympatizují s tím, co reprezentuje, je zhruba třetina z více než 20 procent voličů. Ostatní ji volí z protestu,“ vysvětluje.
Scholz není silný kancléř. V krizi lidé chtějí jasná politická poselství, hodnotí německý profesor Merkel
Číst článek
Láká na nesplnitelné sliby
Strana proto může přicházet s radikálními názory a nesplnitelnými sliby, aby lákala voliče. Posledním z nich byl návrh na uspořádání referenda o vystoupení z Evropské unie.
„Celostátní referendum v Německu v tuto chvíli není možné ani ústavně, ale slíbit jim to mohou. Tato strana nemusí věci promýšlet,“ poukazuje Eberle.
Právě pro radikální názory je na AfD okrajově napojená i řada lidí sympatizující s nacismem. Nejextrémnější je mládežnická organizace přímo spolupracující se stranou.
„Nevím, co přesně od nich jde, mohou to být třeba výroky, které vyzývají k deportacím cizinců. To byl ale výrok na hraně ústavy,“ konstatuje.
AfD byla dlouhou dobu sledována tajnými službami a civilní kontrarozvědkou. „Německo je složité kvůli federálnímu systému. V některých spolkových zemích jsou organizace AfD považovány vyloženě za extremistické, někde jsou podezřelé. Ale nevíme, co říkají neveřejně, jaké informace dodávají bezpečnostním složkám, policii, vládě,“ upozorňuje.
„Veřejně říkají, že organizaci jako celek, případně mladé křídlo, v některých spolkových zemích považují za extremistickou, ale extremistický ještě nutně neznamená nelegální,“ uzavírá.
Celý rozhovor Osobnost Plus si můžete poslechnout v audiu na začátku textu.
