Skvěle vypadala, ke všemu uměla hrát a byla vtipná. Velmi brzy Jean Harlow upevnila svou pozici coby klenot stříbrného plátna. Kariéru odstartovala účinkováním v Laurelově a Hardyho krátkometrážním snímku "Double Whoopee" z roku 1929. Během následujících deseti let se objevila v 36 filmech a bylo by jich víc, kdyby její život v 26 letech nevyhasl.
Zdravotní problémy už od dětství
Jean Harlow se narodila 3. března 1911 v Kansas City ve státě Missouri. Pocházela z poměrně zámožné rodiny, otec byl úspěšný zubař, ale když se rodiče rozvedli, přestěhovala se s matkou do Los Angeles a tehdy začal její vysilující boj s nemocemi.
Do svých šestnácti let už prodělala dětskou obrnu, meningitidu a spálu. Poslední jmenovaná nemoc pravděpodobně i přispěla k její brzké smrti, jak tvrdí životopisec David Stenn, její tělo začalo pomalu chátrat díky chronické degeneraci ledvin. Teď nám to možná zní přehnaně, ale tehdy ještě nebyla antibiotika tak snadno dostupná a podle tohoto zdroje se spála opravdu může stát bez správné léčby smrtelnou.
Když se stala Jean velkou hollywoodskou hvězdou, ani tehdy to s jejím zdravím nebylo nijak valné. Dvakrát potratila, několikrát onemocněla chřipkou, musela na operaci slepého střeva a prošla si i zápalem plic.
První velká role ve filmu, který měl za následek čtyři úmrtí
V roce 1930 ji vystřelila v devatenácti letech na vrchol role v akčním filmu Howarda Hughese Pekelní andělé. Ono i jeho natáčení bylo celkem pekelné, provázely ho samé tragédie. Hughes, coby bohatý obchodní magnát, se koncem 20. let přestěhoval do ”továrny na sny”, aby si vyzkoušel natáčení filmů. Zrovna získal také pilotní licenci a rozhodl se ji využít pro válečný film, kde předvádí různé letecké kousky. On sám s letadlem jednou havaroval, ale přežil. Ne všichni to štěstí měli. Tři z pilotů při natáčení zahynuli. Spolu s letci zahynul i mechanik Phil Jones, který při obsluze kouřového stroje zapomněl uhnout z cesty během havárie.
Podle Národního muzea letectví a kosmonautiky utratil Hughes za natáčení filmu během tří let téměř 4 miliony dolarů. Film se nakonec stal prvním velkým hollywoodským akčním trhákem a Hughesovy letecké scény byly oceňovány pro svou autentičnost a neuvěřitelnou práci s kamerou. Jenže za jakou cenu.
První opravdová platinová blondýnka
Hollywood měl svou novou hvězdu, ale to by nešlo bez okouzlující image. Ukázalo se, že za její okamžitě rozpoznatelnou platinovou kšticí stojí právě Hughes. Lidé už si v té době sice zesvětlovali vlasy, ale přesný odstín platinové blond zkrátka ještě neexistoval. Když si magnát uvědomil, že pracuje s áčkovou celebritou, dal jí vlastní podobu. Vyhlásil soutěž o 10 000 dolarů pro toho, kdo z ní udělá dokonalou blondýnu. Vyhrál to Alfred Pagano, k údržbě jejích kadeří používal jednou týdně směsici peroxidu, čpavku a chloroxu, což mělo nevyhnutelný následek. Začaly jí ještě před smrtí vypadávat vlasy. Nicméně ani to nezabránilo ženám, aby její vzhled napodobovaly a popularita peroxidu v Americe prudce stoupla.
Nejspíš považujete za první blond sexbombu Marilyn Monroe, ale jejím idolem byla právě Jean Harlow. Marilyn prý podstupovala odbarvovací proceduru každé tři týdny a dopřávala si stejný odstín platinové. Opravdu si přála být jako ona a trpěla děsivou předtuchou, že zemře mladá, stejně jako její idol. Zemřela v 36 letech.
Příliš sexy, to musí skončit
Němé snímky, ještě před uvedením ”mluvících“ filmů, byly poměrně odvážné a neváhaly zobrazovat jak násilné, tak sexuální scény. Jean si prý často před natáčením musela postavit bradavky ledem. Toto období chlípné filmové tvorby trvalo od roku 1929 do roku 1934 a bylo známé jako "předkódový Hollywood”. Morálně pochybné scény se nepozdávaly katolíkům a Americké filmové asociaci. Stopku tomu učinil Haysův kodex. Prohlašoval, že "nesmí být natočen žádný film, který by snižoval morální úroveň těch, kteří ho uvidí". Tím se změnil celý rozsah Hollywoodu, který trval až do roku 1968. Mnoho hvězdiček muselo změnit svou image a Jean Harlow, která kdysi šokovala diváky svou nahotou, najednou musela hrát typicky sladké dívčí role.
Vrcholná kariéra, ale osobní život v troskách
Říká se, že měla zlaté srdce. Vedle skutečných hereckých schopností byla Harlow známá svou optimistickou povahou a neplatila za rozmazlenou áčkovou celebritku. Možná i proto, že nikdy netoužila po kariéře herečky. To víc její matka chtěla být legenda, proto odešla do Hollywoodu, v naději, že se prosadí. Jakmile zjistila, že to není jednoduché, neochotně si sbalila kufry a přestěhovala se zpět na Středozápad. Zato Jean se život změnil a velmi drasticky.
Stihla se třikrát vdát, poprvé v šestnácti. Nejdřív se rozvedla po dvou letech, její manžel nechtěl mít slavnou ženu. Druhé manželství trvalo jen dva měsíce a skončilo tragédií. Když odjela natáčet drama Rudý prach, Paul Bern, vysoký představitel MGM, se v jejich domě zastřelil a zanechal jí dopis na rozloučenou, který rozvířil další skandál. Potřetí se vdala za kameramana, aby zachránila filmové studio před kontroverzemi. Scházela se totiž s boxerem Maxem Baerem, který v té době ještě nebyl rozvedený a jeho dosavadní žena přišla s výhružkami a hrozbou potupy. Třetí manželství trvalo jen osm měsíců, protože ji hospitalizovali kvůli akutní operaci slepého střeva. V té době už se potýkala s problémy s alkoholem.
Bolestivý konec velké hvězdy
Po operaci si ji k sobě vzala její matka, aby dceři pomohla z alkoholismu, ovšem nešlo o pouhý altruismus. Jean během této doby přibrala a matka dobře věděla, že jsou její dny v záři reflektorů sečtené. Nasadila jí drastickou dietu sestávající z tvarohu, plátku ananasu a jedné mrkve, což její stav ještě zhoršilo. Kdysi kráska plná života byla odulá, unavená, měla nafouklé břicho a vypadávající vlasy.
Nešlo jen o fyzické potíže, které ji trápily. Absolvovala také bolestivou návštěvu zubaře, aby jí odstranil čtyři zuby moudrosti, což způsobilo, že jí na krátkou dobu úplně přestalo bít srdce. O dva měsíce později, při práci na filmu Saratoga z roku 1937, zjistila, že kvůli zubařské operaci trpí infekcí. Znovu ji hospitalizovali, a když ji navštívil herecký kolega Clark Gable, později vzpomínal, že to bylo jako "líbat mrtvého člověka, hnijícího člověka”.
V té době už trpěla i depresemi a šlo to s ní z kopce. Už nevypadala jako ona. Dostávala také injekce dextrózy, o nichž jiný lékař prohlásil, že ji pomalu zabíjejí. Místo žlučníku totiž měla problémy s ledvinami. Zemřela 7. června 1937, když natáčela romantickou komedii Saratoga po boku Clarka Gablea. Zbytek filmu za ni dotočila náhradnice, které co nejvíc skrývali tvář. Gable tehdy prohlásil, že to bylo dost bizarní. „Mám pocit, jako bych držel v náručí ducha,” řekl. Film Saratoga vyšel asi měsíc po smrti Jean Harlow a stal se největším kasovním trhákem roku.
Zdroj: iGlanc.cz, Grunge, Jean Harlow, Britannica
