Žít s Hughem Hefnerem si vybíralo svoji daň. Exmanželka playboye se svěřila se smutnými detaily

Ve svých nových pamětech Only Say Good Things: Surviving Playboy and Finding Myself Crystal Hefner píše o tom, jak téměř ztratila svou identitu, když se přestěhovala do magnátova sídla a později se provdala za Hugha Hefnera, zakladatele Playboye.

Crystal Hefner uvedla, že v sídle žila téměř deset let, ale nikdy se tam necítila jako doma: Byl tam permanentní noční život, složitá mocenská struktura a modelky jako ona musely splňovat určité tělesné standardy, někdy i prostřednictvím plastických operací. Hefnerová řekla, že na toto období svého života vzpomíná s lítostí.

„Myslím, že když Hef značku Playboy zakládal, chtěl, aby to bylo o svobodě a vyjádření, a když jsem byla ve vile, mám pocit, že jsem se úplně ztratila v tom, co se ode mě očekávalo,“ řekla Hefnerová. „Nebylo na tom nic svobodného. Cítil jsem se jako v pasti.“ Dále popisuje, jak musely mít modelky stále dokonalé vlasy, a když se objevily třeba jenom nepatrné odrosty, musely se dívky okamžitě nabarvit. Frekvence barvení vlasů ale byla tak šílená, že Crystal Hefner měla od oxidu boláky na hlavě.

Když poprvé navštívila sídlo, bylo jí pouhých 21 let a podle svých slov byla „mladá a vnímavá“. Hugh Hefner si ji hned první večer vybral z davu a brzy se nastěhovala.

„Pobyt v sídle byl velmi těžký. Když se ohlédnu zpět, bylo to velmi traumatizující. Vaše hodnota se odvíjela od svěžesti vaší kůže, takže jste museli dbát na to, abyste vždy vypadali dokonale, nebo alespoň dokonale podle Hefových měřítek,“ řekla Crystal Hefner.

Za Hugha Hefnera se provdala v roce 2012. Jí bylo 26 let a Hughu Hefnerovi 86 let. Byla jeho třetí manželkou. Hefner uvedla, že svého zesnulého manžela nemilovala, ale záleželo jí na něm a chtěla pro něj to nejlepší, když stárnul.

„Nemyslím si, že to byla láska,“ řekl Hefner. „Záleželo mi na něm. Stárnul a vím, že chtěl chránit svou image a prostě být pro veřejnost tím mužem, kterým byl … Svým způsobem mi ho bylo líto a cítila jsem, že mě opravdu potřebuje, protože v určitém okamžiku jsem ho k ničemu nepotřebovala. Byla jsem dobrá sama o sobě. Měla jsem peníze. Měla jsem všechny tyhle věci. A vzpomínám si, jak jsem mámě říkala: ‚On mě potřebuje‘. Tak jsem zůstala.“

Být vdaná za Hugha Hefnera podle ní znamenalo „úplně se ztratit“ pro někoho jiného. Byla to cena, kterou si „plně uvědomila“ až později, řekla Hefner. A dodala, že i spát s osmdesátníkem si vybírá svoji cenu.