Valdštejnova alej není bezpečná. Aktivisté chtějí pohnout Jičín k obnově

  16:34
Jeden ze symbolů Jičína Valdštejnova lipová alej je v žalostném stavu. Diskusi o obnově unikátního stromořadí, které se nachází na výjezdu z centra na Valdice, nedávno otevřel místní historik Pavel Kracík. Část radnice však tvrdí, že to bude složité kvůli chráněnému broukovi a vysokým nákladům.

Slavná Valdštejnova alej zahrnující více než tisícovku lip je na mnoha místech porušená. Někde kvůli spadlým stromům, jinde na místě vzrostlých rostou mladé.

Radnice v Jičíně se v posledních desetiletích pokoušela alej revitalizovat několikrát, avšak podle skupiny tamních patriotů kolem archeologa a regionálního historika Pavla Kracíka nedostatečně. Otevřeli proto diskusi o její kompletní obnově, jakou naposledy zažila v první polovině 19. století. Z té doby se datuje současná generace vzrostlých stromů.

„Když se obnova nedělá systematicky a jen se to flikuje, původní historicky dané vzdálenosti se posouvají. Vždy tam bude stát nějaká řada stromů, které sice budeme říkat alej, ale už to nebude ta historická Valdštejnská, protože ta zaniká a lze ji obnovit jen tak, že provedete jednorázovou výsadbu, aby všechny stromy byly stejně staré, aby dělaly stejnou korunu a aby byly dodrženy historické vzdálenosti,“ vysvětluje Pavel Kracík.

Jičínská alej je podle památkářů unikátní tím, že do dnešních let zachovala rysy původního Valdštejnova konceptu z roku 1632. Stromořadí vede z centra k Valdštejnské lodžii v jičínské části Sedličky. Unikátní je přesně danou vzdáleností stromů, sponem, který tvoří v hlavní středové aleji obdélníky a vůči bočním trojúhelníky. Jednotná měla být také velikost stromů a tvar koruny.

„Staré fotografie ze začátku 20. století ukazují, že se o lípy pečovalo asi tak, jak to zažívá dnešní generace. Když nějaký strom spadne, nahradí se novým. Když jsou kmeny hodně vysoké a koruny přerostlé, sesadí se, aby je bylo možné lépe udržovat. Takový postup je v principu možný, ale čistě formálně není dokonalý. Koruny se měly držet v hlavovém řezu, průběžně ořezávat, aby nebyly velké,“ připomíná ředitel josefovského územního pracoviště Národního památkového ústavu Jiří Balský.

Alej by zasloužila památkovou ochranu

Lipová alej je chráněným územím soustavy Natura 2000, protože v dutinách nemocných stromů žije chráněný brouk páchník hnědý. To komplikuje městu péči o stromy. Také aleji by se nově mohlo dostat památkové ochrany, Národní památkový ústav ji chce zapsat na seznam kulturních památek.

„Lipové stromořadí je kulturně-historicky naprosto unikátní. Že dodnes není kulturní památkou, je chyba. Jsou tam dodnes dochované naprosto ojedinělé alejové kreace z počátku 17. století. To je svým významem národní kulturní památka, jen není z kamene, ale z živého dřeva,“ míní Balský.

Obdobný názor sdílí i iniciátoři veřejné diskuse, kteří vizi obnovy představili nejprve vedení města a pak veřejnosti při besedě na Lepařově gymnáziu v Jičíně. Podle nich by město mělo přistoupit ke komplexní obnově celé aleje, jak se to dělávalo v minulosti.

„Nejsou to žádné ideje, ale konkrétní kroky. Víme, že se to určité skupině lidí nebude líbit, ale má to velkou podporu. Je dobré o tom debatovat. Mohou tam být jiné parametry, klidně dvojnásobné rozestupy, ale rozhodně by tam nemělo stát to, co nyní, protože to už onu historickou alej nepřipomíná,“ uvažuje Kracík.

Každý rok spadnou dva tři stromy

Na radnici má projekt zastánce i odpůrce. První souhlasí s názorem památkářů, druzí se obávají komplikací kvůli páchníkovi i veřejnému mínění. Alej je oblíbeným místem procházek mnoha generací Jičíňáků.

„Osobně jsem také pro obměnu lip. Podle odborníků, když se podaří obměna během deseti let, stromy se za dalších deset let výškově srovnají a rozdíly už nikdo nepozná. Pokud by se měla alej vysázet znovu, šlo by o dva tisíce stromů. Už v roce 2007 byly náklady odhadovány na 33 milionů korun, dnes by to mohl být dvojnásobek,“ upozorňuje místostarostka Jičína pro životní prostředí Alena Stillerová (ANO), která má v gesci i technické služby. Ty se o alej starají.

„Každý rok tam spadnou dva až tři stromy, které na první pohled nevypadají, že by byly napadené nebo vykotlané. Jsou prázdné zevnitř, zvenku to nejde poznat. Chápu, že to má historickou hodnotu, ale není to stromořadí v přírodě. Pod stromy jsou velmi frekventované cesty, sportovci tam chodí běhat, to by se mělo vzít v úvahu,“ připomíná ředitel Technických služeb města Jičína Čeněk Strašík.

Také pro Stillerovou je bezpečnost na prvním místě. Chce proto navázat na debatu iniciativy a na radnici položit otázku, co s alejí dál: „Tento rok na to v rozpočtu nemáme peníze, ale je otázka, zda má smysl zkoumat zdravotní stav jednotlivých stromů, zda není lepší peníze rovnou použít na novou výsadbu.“

Jak obnovit alej a nezahubit páchníka

Rozhodování bude složité i kvůli ochraně páchníka, byť Kracík tvrdí, že současně lze obnovit alej i zachránit brouka. O to se město snažilo už v roce 2011, kdy rozhodlo o pokácení 237 nejvíce poškozených lip a o náhradní výsadbě 425 nových.

„Tehdy na to byla dotace, ale obnovilo se to nešťastně. Ne po částech, ale cik cak, někde uprostřed. Když se na to podíváte, není to vábné. Mladé stromy budou těžko dohánět ty velké. Když musíme skácet nebezpečný strom, občas poškodíme i ten malý,“ říká Kracík.

Skupina kolem historika Kracíka odkazuje na rozsáhlý projekt obnovy z 80. let, který počítal s obměnou aleje obdobně, jak to teď navrhují aktivisté. Záměr tehdy prošel připomínkováním i řadou posudků, radnice dokonce objednala i tisíc lip pro první etapu výsadby, jenže záměr zarazil 17. listopad, kdy se objevily jiné priority.