Tajemné zmizení Ivanky Koškové: Rodiče odmítají připustit, že už dceru neuvidí

Příšovice, v podobném paneláku bydlela také Ivanka
Zobrazit fotogalerii (3)
  |   zajímavost

Rok 1997 se do mysli občanů mohl zapsat dvěma velkými událostmi ze soudku kriminálních případů. Orličtí vrazi si vyslechli své definitivní rozsudky a zmizela dívka, jejíž jméno a obličej znala poté celá republika. V červenci tohoto roku zmizela čtrnáctiletá žákyně, a to doslova beze stopy. Tento případ dodnes nedá kriminalistům spát. 

Píše se rok 2024 a případ je již sedm let uzavřen, v mysli veřejnosti je však stále živý a bývá terčem mnoha konspirací. Podívejme se tedy, jak se věci skutečně udály a jaké vyšetřovací verze stanovili kriminalisté.  

Ivanka žila se svou rodinou v Příšovicích u Liberce. Měla ještě bratra, který na rozdíl od ní často zlobil a byly s ním problémy i ve škole. Ivanka byla naopak „miláčkem“ rodičů, ve škole jí to velmi šlo a byla vždy poslušná, její otec je typem spíše autoritativního rodiče. Nebyli vůbec bohatí, tou dobou „frčely“ kolečkové brusle a Ivanka si na ně musela šetřit sama, z peněz z brigád. Ze vzpomínek jejích vrstevníků víme, že byla spíše tichá, velmi hodná a ochotná vždy pomoci. Většinu času trávila ve zmíněné vesnici nebo v přilehlém okolí, nejdále se podívala do Itálie, kam jela se školou na výlet.  

Den, kdy zmizela beze stopy

Osudný den se Ivanka vypravila na kole do sousedního Svijanského Újezdu, říkala, že jede za tetou pomoct se sklizní rybízu. Maminka ji přemlouvala, ať raději jede zítra, protože venku už je tma. Ivanka si nedala říct a na kole odjela. Poslední, kdo ji prokazatelně viděl, byl její otec, který jí zamával z okna. Po cestě ji měla zahlédnout ještě její kamarádka a řidič projíždějící okolo v autě. Ten na ni prý z legrace z okénka zakřičel: „Makej holka, makej!“ Když se druhý den potkala paní Košková s Ivančinou tetou, nastal šok. U tety nebyla a ani netušila, že k ní Ivanka jela. Koškovi se vypravili na policejní stanici, aby nahlásili pohřešování. Případ bez konce právě začal. 

Vyšetřovací verze zmizení 

Celý spis ke zmizení Ivany Koškové má více než tisíc stran. Dnes už se řadí mezi tak zvané pomníčky, tedy neobjasněné trestné činy. Kriminalisté však své úsilí nevzdávají, má pro ně i osobní rozměr. Mnozí měli děti v letech Ivanky a zmizení dítěte zasáhne zkrátka každého.  

Vyšetřovatelé stanovili několik verzí, které buď vyvrátili, nebo nechali otevřené. Jedna z verzí je sexuální predátor. V době zmizení probíhaly totiž v Újezdu slavnosti piva, na které se sjelo velké množství lidí ze všech koutů republiky. Policisté začali návštěvníky prověřovat, zaměřili se na recidivisty a devianty. Tato stopa však nevedla nikam. Další možností byla autonehoda, po které se ovšem najdou vždy nějaké stopy. Policejní experti tuto verzi nepotvrdili, ale ani nevyvrátili. Poslední verze, která nejvíce kulminuje mezi veřejností, je únos kvůli prostituci.  

Spis: Ivana E55 

Tuto verzi kriminalisté nazvali Ivana E55 a její prověřování zabralo asi nejvíce času, také byla nutná spolupráce s mravnostním oddělením. Poznatky z prostředí vedly detektivy do Dubí, které bylo v devadesátých letech proslulé svým pouličním životem a množstvím prostitutek postávajících u cesty. Kriminalisté v těchto místech pátrali několikrát, povedlo se jim také zajistit dvě nezávislá svědectví od prostitutek, které tvrdily, že podobnou dívku viděly. Jejich tvrzení se nepodařilo ani vyvrátit, ani potvrdit. Jedna z žen byla však známá tím, že její informace nebyly nikdy důvěryhodné.

Někteří operativci, tedy kriminalisté pracující v terénu, věří, že se Ivana měsíc po svém zmizení na ulici objevila. Případy nucené prostituce z té doby jsou známé, nebylo by to tedy nic nemožného. Dívky, které dovršily dospělost a musely opustit dětský domov, byly mnohdy uneseny a vtlačeny do auta kuplíři, kteří na ně čekali pár metrů od budovy dětského domova.  

Za Ivanku bych dala život

Příběh nemá bohužel šťastný konec, rodiče a příbuzní Ivanky na ni s bolestí v srdci vzpomínají každý den. „Za Ivanku bych dala život,“ nechala se slyšet její teta. Rodiče také odmítli prohlásit svou dceru za mrtvou, odmítají se smířit s tím, že ji už nikdy neuvidí. Zajímavostí je, že se dívku pokoušel najít také věštec Vlastík Plamínek. Tvrdil, že je mrtvá a někdo nejspíš uložil její tělo do již existujícího hrobu na svijanském hřbitově. 

Případ má v sobě mnoho tajemného. Proč Ivanka nezavolala tetě, že k ní jede? Nikdy předtím bez ohlášení nepřišla. Měla namířeno skutečně k ní? Nemohla v Itálii někoho potkat? Ve svém deníku měla nakreslené velké srdce a v něm napsáno „Patrik: srdce ví, co chceš“. Dozvíme se někdy co se onoho léta vlastně stalo?  

Zdroje: Audionaut, Policie ČR, redakce

KAM DÁLČesko se zahalilo do strachu: Zavraždil mladé ženy student chemie s přezdívkou Chirurg?