Jaké stromy zvládnou lépe vlny veder. Umělá inteligence by mohla radit pomocí prostorových dat
Umělá inteligence by mohla do budoucna nejen v Česku podpořit regionální rozvoj díky práci s prostorovými daty. Pracovat na tom budou experti z ČVUT. Tříletý evropský projekt za šest milionů eur, tedy zhruba 150 milionů korun, bude koordinovat fakulta informačních technologií.
„Zaměřujeme se na využití umělé inteligence, které bude nějak užitečné, a to buď místní samosprávě, nebo občanům,“ říká Pavel Kordík, proděkan pro spolupráci s průmyslem Fakulty informačních technologií ČVUT.
Vysvětluje, že je potřeba začít více využívat data, která máme k dispozici, a propojit je s nástroji umělé inteligence a strojového učení.
„Máme časoprostorová data, která jsou všude kolem nás. Jsou tady satelity, které dálkově zkoumají, co se na Zemi kolem nás děje. Je tady Copernicus, evropská družice, která je schopná tato data poskytovat občanům zadarmo. Problém ale je, že občané neví, že jsou tato data k dispozici, a zároveň aby byla použitelná, tak se musí provést výzkum. Musí vzniknout produkty, které půjdou nějakým způsobem využít,“ uvádí k časoprostorovým datům Kordík.
Přínos v řádu miliard. Čeští vědci vyvinuli metodu na odhalení pančovaného medu, čekají na akreditaci
Číst článek
Podle proděkana pomůžou data samosprávám nejen při plánování nové zástavby, ale také v turismu nebo zemědělství.
„Je tady hodně zemědělské půdy, lesa a je potřeba sledovat, jak se půda vyvíjí v čase. Máme historické snímky stejného území, ty se dají analyzovat a sledovat, jak se nějakému lesu daří, jak se daří pěstovat nějaké plodiny. Na základě toho se dá vytvořit tzv. digitální dvojče, které rozumí tomu, jak se tento kus země může dál obhospodařovat.“
Experti z ČVUT tak budou v následujících třech letech vyvíjet a testovat aplikace, ke kterým by mohl mít přístup každý, kdo je zrovna potřebuje. Vypadat by měly jako klasické internetové mapy ale propracovanější, než jak je známe teď.
Virtuální asistent nebo chatboti. České banky zkouší využívat umělou inteligenci
Číst článek
„V tuto chvíli, když chce člověk dostat nějakou komplikovanou informaci z mapy, nestačí otevřít mapy.cz a v tom si najít, co nás zajímá. Je to o dost složitější. Je potřeba vytvořit složitý dotaz, který je v podstatě databázová informace, která vyhledává konkrétní místo. S tím je složité pracovat. Jednodušší je využít velké jazykové modely, podobné tomu, jako je ChatGPT. Ty dokážou převést lidský dotaz do počítačové mluvy a mluvit přímo s tou mapou,“ říká Petr Šimánek, vedoucí Laboratoře datových věd na Fakultě informačních technologií ČVUT.
Experti by rádi v aplikacích využívali takzvané chatboty, tedy konverzační roboty.
„Mám tady vysadit tento typ stromu? Vysazuji to na dalších 60 let, potřebuji něco, co přežije. A my dodáme informace, že podle klimatických modelů můžeme čekat šest vln veder a některé stromy přežijí jen tři vlny, některé těch šest. Radši vysaď to na těch šest, je větší šance, že to přežije.“
Nově vytvořená umělá inteligence by měla využívat data z evropského statistického úřadu, ze satelitů, z klimatických modelů nebo třeba data o složení půdy.
Zatím se ale neví, kdy budou aplikace přístupné veřejnosti. Při jejich vývoji budou odborníci s ČVUT spolupracovat kromě samospráv také s komerčními firmami, takže je jen otázkou času, kdy se některá z nich rozhodne do nové technologie investovat.
