Britská média se v této souvislosti odvolávají na spisy Pentagonu. „Nezveřejněné dokumenty v databázi veřejných zakázek amerického ministerstva obrany odhalují plány na ‚jadernou misi‘, která se ‚v nejbližší době‘ uskuteční na základně britského Královského letectva (RAF) Lakenheath,“ píše deník The Telegraph.
Konkrétně by se mělo jednat o taktické jaderné pumy B61-12. Ty lze zavěsit na americké bombardéry B-2 a B-52, a stíhací letadla F-15 a F-16. Trénují s nimi i letouny F-35, které chce mít ve své výbavě i Česká republika.
Rozmístění zbraní se podle listu uskuteční v rámci programu NATO na „rozvoj a modernizaci jaderných základen“ v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Britské ministerstvo obrany se k věci odmítlo vyjádřit s tím, že v souladu s „dlouhodobou politikou Spojeného království a NATO nepotvrzuje ani nevyvrací přítomnost jaderných zbraní na daném místě“.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
V poslední době zazněly z USA i Británie výzvy, aby se Spojené království připravilo na možnou válku mezi silami NATO a Ruskem.
Tento týden náčelník britského generálního štábu Patrick Sanders uvedl, že Velká Británie v současnosti nedělá dost pro to, aby byla schopná se bránit při potenciálním budoucím konfliktu s Ruskem.
Tvrdě kritizoval škrty ve financování armády i nedostatečnou připravenost obyvatelstva. Ačkoliv počet zájemců o službu v profesionální armádě je podle něj nyní nejvyšší za posledních šest let, britská armáda má něco přes 74 tisíc příslušníků, což je o 28 procent méně než před 12 lety. Podle Sanderse by na lepší připravenost armády bylo zapotřebí nejméně 45 tisíc rezervistů. Kancelář předsedy vlády Rishiho Sunaka však vyloučila, že by se Velká Británie chystala zavést povinnou vojenskou službu.
Souhlasíte s posílením evropské obrany americkými jadernými zbraněmi?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00sobota 3. února 2024. Anketa je uzavřena.
Šéf sekce námořnictva Pentagonu Carlos Del Toro vyzval Spojené království, aby vzhledem k nynějším hrozbám „přehodnotilo“ velikost svých ozbrojených sil .
Downing Street současnou výši výdajů na obranu ovšem hájí a uvedla, že Británie byla díky své „vojenské síle“ „partnerem, kterého si Washington vybral“ při úderech proti šíitským povstalcům Húsíům v Rudém moři.
Evropa je co do počtu jaderných zbraní ve srovnání s Ruskem i USA slabá a na americkém arzenálu tedy takticky závisí. Dohromady by na šesti základnách měly Spojené státy mít kolem stovky pum, a to v Belgii, Německu, Itálii, Nizozemsku a Turecku. Jedinými jadernými mocnostmi v západní Evropě jsou Spojené království a Francie. Hlavic mají desítky vesměs na svých ponorkách pravidelně plujících v hlubinách oceánů.
V souvislosti s blížícími se americkými prezidentskými volbami se spekuluje o tom, jak se USA zachovají v hrozícím konfliktu s Ruskem v případě, že se do jejich čela vrátí Donald Trump. Někteří evropští politici proto volají po vytvoření evropského jaderného deštníku.
„Trump by mohl potenciálně podkopat odstrašení NATO pomocí tweetu,“ citoval web Politico Benjamina Tallise, vedoucího pracovníka německého think-tanku DGAP.
A po potřebě nechat co nejvíce zmohutnět všechny dostupné obranné prostředky v Evropě, tedy taky hodně ty konvenční, se začíná volat napříč starým kontinentem.
„Nyní je okno, které může trvat jeden, dva, možná tři roky, během kterých musíme investovat ještě více do bezpečné obrany,“ varoval například minulý týden norský generál Eirik Kristoffersen.
Stejný časový horizont vidí třeba i šéf polského úřadu pro národní bezpečnost Jacek Siewiera, který v prosinci řekl , že východní křídlo NATO má jen tři roky na to, aby se připravilo na konfrontaci.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Evropa nejenže není na válku připravena, ale ani se na válku nepřipravuje,“ varoval Tallis z německého think-tanku DGAP.
Bez USA nemá Evropská unie ani vojenské vybavení, ani lidské zdroje, aby mohla čelit Moskvě v konfliktu vysoké intenzity. „Evropané nemají kapacitu na obranu,“ řekl Daniel Fried, bývalý americký velvyslanec v Polsku. Obrana Pobaltí není podle něho bez mohutných amerických sil myslitelná.
Problém se koneckonců táhne od konce studené války. Při intervenci NATO proti Srbsku v roce 1999, kdy se odtrhovalo Kosovo, si evropští generálové ke své nelibosti ověřili, že bez USA by spojené evropské síly toho proti osamělé balkánské zemi mnoho nezmohly. Tedy bez vysokých vojenských ztrát, a to vzhledem k věčně zastarávající technice.
Moderně pojatá vojenská taktika postavená na leteckých úderech, které srbské pozemní síly přišpendlily k zemi a postupně likvidovaly do té míry, že se Bělehrad prakticky vzdal, byla možná díky Američanům. Asi dvě třetiny sil zasahujících proti Srbsku patřily USA.
