Foto: Ondřej Bělíček / Alarm
Zatímco v Česku ministerstvo kultury nikdo nechce, slovenská ministryně Martina Šimkovičová dokázala, že i s kulturou lze sehrát tzv. velké divadlo. Díky ní může leckdo lépe pochopit, proč na kultuře záleží. Bohužel až ve chvíli, kdy jí hrozí zkáza.
Bývalou moderátorku televize Markíza, kterou vyhodili pro její verbální útoky na uprchlíky a která je v posledních letech hvězdou konspiračně dezinformační televize Slovan, uvedl na podzim do funkce premiér Robert Fico. Ten ve své úvodní řeči hovořil o nutnosti udržovat na Slovensku odkaz Cyrila a Metoděje, kteří do země podle jeho slov rozhodně nepřinesli gender. To by se líbilo i v českém Senátu.
Šimkovičová navázala, že nemá nic proti jiným kulturám, ale rozhodně je proti jejich míšení. Na míšení ras sice v jejím projevu nedošlo, nicméně i tak jako by Šimkovičová přišla spíše ze čtyřicátých let minulého století. Andrej Hlinka, zakladatel slovenského klerofašismu, by z ní měl jistě radost. Ne už však z jejích reálných znalostí čehokoli nebo ze schopnosti vládnout rodným jazykem.
Když se ministryně pokusila sepsat vyjádření, ve kterém by obhájila, proč má zrovna ona rozhodovat o slovenské kultuře, nasekala na 36 řádcích 28 chyb. Je nicméně pravděpodobnější, že nechá přepsat slovenskou gramatiku, než by se namáhala ji naučit. Nakonec bude muset ze slovenské historie vymazat nejen Cyrila a Metoděje, ale také svého milovaného Ľudovíta Štúra, který se o spisovnou slovenštinu spolu s dalšími zasloužil.
Ze srdce přeji dnes prostřednictvím Vás
Srdce českého občanstva si pak získala krátce po nástupu do úřadu, kdy napsala našemu ministrovi kultury u příležitosti vzniku Československa. Na svém Facebooku uvedla dopis slovy, že „začala mezistátní komunikaci s čelným představitelem resortu kultury“ a v samotném dopise se v úvodu píše: „Vážený pane ministře kultury České republiky Martine Baxo, při vší úctě k České republice, dovoluji si napsat Vám toto poselství jako ministryně kultury Slovenské republiky Martina Šimkovičová při příležitosti dnešního významného kulturního svátku vzniku První česko-slovenské republiky.“ A okouzlující, vedle všeho, co napsala, je také závěr: „Ze srdce přeji dnes prostřednictvím Vás, abyste si dnešní den užili na co nejvyšší možné kulturní úrovni napříč celým společenským spektrem.“
Štěstí, že není ministryní zemědělství. To by psala Marianovi Jurečkovi, oslavovala vznik samostatného československého zemědělství a přála mu, aby si den užil na co nejvyšší možné zemědělské úrovni. Šimkovičová má štěstí, že se slovenským obrozením bezpečně minula. Nemusela by to ve zdraví přežít.
Bohužel však Šimkovičová není jen k smíchu, ale přece jen se nachází v exekutivní roli. První její viditelnou obětí je konec Jena Kratochvila v čele bratislavské Kunsthalle, protože prý propaguje hodnoty, které ohrožují budoucnost dětí na Slovensku. O tom si s ním můžete na Alarmu přečíst rozsáhlý rozhovor. Šimkovičová plánuje peníze rozdělované ve slovenské kultuře sloučit do jednoho fondu a ten podřídit sobě a současně prosazuje změnu zákona tak, aby mohla ona nebo kdokoli další v její pozici vyhazovat a dosazovat lidi v čele muzeí a galerií dle svého uvážení. Šimkovičová má přitom stěží kompetence na to, aby rozhodovala o obsazení vrátnice v kamenolomu.
Mimořádnou dávku nenávisti pak ministryně „prostřednictvím sebe“ směřuje na LGBTQ+ a neziskový sektor. Začalo to třeba anketou na Facebooku ministerstva kultury, jestli má raději podporovat obnovu památek nebo drag queer festival pro děti. V anketě měli lidé napsat, jestli jsou pro: „Podporu LGBTI+ akcií, kde sa maloleté deti majú učiť ako sa predvádzať na sexuálnej šou, dúhových prideov, kde sa polonahí ľudia predvádzajú na námestiach. Ak áno, prečo? Uveďte konkrétny príklad, čo pozitívne z tejto podpory vyplynie pre spoločnosť, konkrétne deti, mládež, dospelých a seniorov.“
Spolu s ní se spíš celé Slovensko ptá, proč má být zrovna ona ministryní kultury a ne něčím vhodnějším, třeba stojanem na benzinové pumpě. To vše jen rok a něco poté, co byli na Slovensku zabiti v kavárně Tepláreň dva lidé pro svou odlišnou identitu.
Více z jejích kontroverzních či obskurních výroků najdete ve videu Všichni tady umřeme, protože Šimkovičová i v pozici ministryně pokračuje v komentování alternativní reality v televizi Slovan. Dozvíte se tak třeba, že Ľudovít Štúr kouřil fajfku a měl rád kávu. Po většinu času však jen dva lidé hledí do prázdna a marně hledají slova.