Krutá čísla z potravinové banky: O pomoc žádalo o třetinu víc Čechů
Mnoho Čechů se ocitá v bídě či na její hranici, a tak stoupá poptávka po pomoci. Potravinové banky shromáždily vloni 13 200 tun jídla a tím pomohly více než 400 tisícům lidí v nouzi. Meziročně jde o navýšení o 70 tisíc potřebných.
A nejsou to jediná statistická čísla, která naznačují propad životní úrovně. „Zájem o pomoc prudce stoupl. Systém potravinové pomoci se tak stal nezastupitelným prostředkem pomoci lidem v nouzi,“ řekl Aleš Slavíček, předseda České federace potravinových bank. Potravinové banky působí na území České republiky prostřednictvím 15 regionálních poboček a centrálního logistického centra. V roce 2023 shromáždily celkem 13 200 tun potravin, které rozvezly do 1381 organizací starajících se o potřebné. Prostřednictvím 163 výdejen potravinové pomoci se rozdalo každý týden 2500 balíčků potřebným.
Pro potravinovou pomoc musí lidé chodit na základě doporučení úřadů nebo neziskových organizací, se kterými řeší svoji tíživou situaci. Díky ní mohou potřební získat ve výdejně balík potravin i základních hygienických potřeb. Snáz se tak překlene období, než se vyřeší případná finanční pomoc od státu v podobě sociálních dávek, které často trvá několik týdnů. Více informací pak lidé najdou na internetové stránce potravinovebanky.cz.
Podle Eurostatu žije v nouzi u nás 12 procent populace. Zpráva o stavu a vývoji, kterou vydala vloni Evropská síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení (EAPN), uvádí ale vyšší čísla a hovoří asi o třetině obyvatel. „Asi milion obyvatel Česka žije pod hranicí chudoby a dva miliony se drží těsně nad ní,“ vysvětlil Aha! Karel Schwarz, předseda EAPN.
Rostoucí chudobu a sociální vyloučení ovlivnila nepříznivě zejména vysoká inflace, energetické krize, pandemie covidu-19 a válka na Ukrajině. „Dopadá nyní nejen na nejzranitelnější, jako jsou senioři, samoživitelé či osoby se zdravotním handicapem. S problémy se zaměstnáním, bydlením, závislostmi a podobně už se začíná potýkat i střední třída,“ poukázal dále Schwarz z EAPN. Jak dodal, kromě nedostatečného příjmu se projevuje propad životní úrovně též v nedostupnosti či riziku ztráty bydlení, v zadlužení, v přístupu k zaměstnání nebo vzdělání.
