Já jsem se tak strašně nadřel.... Hommage mému bratrovi
Dlouho jsem si kladla otázky, jak to, že dělnické profese, třeba paní uklízečky, ale i jiná povolání, tak často onemocní a jsou třeba půl roku doma, to se opakuje několik let a jedním z dalších scénářů je, že daná osoba je propuštěna nebo odchází do invalidního důchodu.
Jenže tímto se stává mnohem závislejší na solidárním systému sociálního a zdravotního pojištění.
Je to nutné? Nešlo by dělnickým profesím nadimenzovat zátěž v práci tak, aby jejich pracovní doba nebyla jednou "osmihodinovou hodinou aerobiku" nebo nepřetržitou honičkou... po které je potřeba hodně, hodně, ale opravdu hodně odpočívat?
Co mě opravňuje k této úvaze?
Měla jsem bratra. Ano, minulý čas znamená minulost. Umřel. Mladý, nevinný a ... udřený a sedřený. Nestihla jsem mu pomoci, byla jsem sama "jelimánek", jak říkával náš dědeček a také jsem se musela naučit orientovat v životě.
Na rozdíl od něj jsem se ale vzepřela "dřít", makat a pracovat jako on. Pracoval od 17 let do cca 25 let. Déle se toto vypětí nedalo vydržet a onemocněl. Pak byl v invalidním důchodu a ještě po 15 let letech říkal: "Já jsem se tak nadřel..." Tak silné bylo trauma v něm, že ani 15 let invalidního důchodu to nemohlo uzdravit.
Jedna lékařka na jednom workshopu říkala: "Nikdy se neobětujte!" a myslela tím převážně na maminky, které doma usilovně pracují a pak vyčítají dětem i všem okolo, jak se pro ně obětují. A taková zralá odpověď je: Mami, už se prosím tě neobětuj. My ty buchty navíc nepotřebujeme. Nepotřebujeme ani, abys vysávala dvakrát víc, než je potřeba. Hlavně buď tady s námi a žij..
Platí to ale i pro nás ostatní a také v pracovním procesu. Pochopitelně eticky, ne bez konsensu nadřízených a managementu.
Proto myslím na všechny dělnické profese, i na svého bratra, který byl také v práci šikanován. Chlapi ho hecovali, aby jako pomocný stavební dělník tahal těžké betonové kusy a sami se na něj jen dívali a posilovali se u toho alkoholem, zatímco on alkohol nepil vůbec.
Pracujme tak, abychom měli pocit, že vydržíme do důchodu. Práce nemá být osmihodinová honička, v níž se člověk ani nezastaví.
Při studiích v Německu mě zarazilo to, že např. když se u nás v Česku každý honil a hnal, v lékárně, kolem které jsem denně chodila, pracovalo mnohem víc lidí a klidně a důstojně doplňovali zboží.
To stejné v restauraci. Číšníci a servírky měli kolem oděvu dlouhý plášť a vůbec "nekmitali", ale klidně a důstojně procházeli, usmívali se a všechno stíhali. A to jsem si říkala, to chápu, že se dá vydržet do důchodu. A ve stejné době se hovořilo o tom, že Německo má vyšší produktivitu práce než Čechy. No asi také proto, že lidé pracují klidně a vytrvale, nejsou pak nemocní a nechodí do invalidního důchodu.
Možná bychom se mohli a měli inspirovat také tempem práce u našich sousedů v Německu a Rakousku - tak, jak jsme to mnozí osobně zažili. A pak můžeme hovořit o lidské důstojnosti a o kráse práce.
Držím palce. Jsme přece lidé.
Stanislava Ševčíková
Reflexe konference Zviditelněme neviditelné
Účastnila jsem se konference Zviditelněme neviditelné, týkající se migrantů a komunit na okraji společnosti, jako jsou LGBT+, Romové a také neviditelné práce migrantů 24/7.
Stanislava Ševčíková
Nemálo lidí si myslí, že ve vězení odsouzení málo trpí, je tomu opravdu tak?
Je možné se setkat s názorem, že lidé ve vězení mají "až moc hezké podmínky", že by měli více trpět. Je tomu skutečně tak?
Stanislava Ševčíková
Já mám kde spát, člověk bez domova ale ne...
Jenže jak takovému člověku pomoci, když nemám práci a za nějaký čas můžu být podobným potřebným, který obchází zařízení sociálních služeb s jídlem zdarma - také:
Stanislava Ševčíková
Chvála mentorů a písemných kodexů s právy a povinnostmi pro začínající pracovníky
Na většině pracovních míst, kam jsem nastoupila, jsem byla obrazně hozena do vody, abych za pár dnů plavala jako běžný pracovník. S mentorem, který by se mě třeba ptal a prováděl mě začátky, by to bylo snažší.
Stanislava Ševčíková
Kdo měl skutečnou odpovědnost aneb obětní beránci v australském filmu Breaker Morant
"Válka mění přirozenost mužů. Barbarství války jsou zřídkakdy páchány nenormálními muži. Tragédií války je, že tyto horory jsou páchány normálními muži v nenormálních situacích", říká ve filmu obhájce tří australských důstojníků.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Pro úřední změnu pohlaví nebude nutná operace. Ústavní soud zrušil paragrafy
Ústavní soud rozhodll, že operace už nadále nebude podmínkou pro úřední změnu pohlaví. Česko bylo...
Izraelská armáda drží palestinskou stranu Rafáhu, zabila dvacet členů Hamásu
Izraelská armáda ráno oznámila, že její jednotky operují v některých oblastech na východě Rafáhu v...
Na D7 před Prahou bourala tři auta, hasiči kvůli dešti řešili desítky událostí
Hasiči kvůli silnému dešti a bouřkám řešili v pondělí a v noci na úterý desítky událostí. Často...
- Počet článků 121
- Celková karma 5,90
- Průměrná čtenost 731x
Osobní stránka Dipl.-Theol. Univ. Stanislava Ševčíková, Ph.D., MBA. (muni.cz)