Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Umučen. Popraven. Sedm let na útěku… Tři „únorové“ příběhy represí, jimiž se komunisté rozhodli vypořádat s katolickou církví

Premonstrátský klášter v Želivě, v letech 1950 až 1956 komunisty využívaný jako internační tábor, jímž prošlo bezmála pět stovek duchovních a řeholníků. Repro dobové pohlednice
Premonstrátský klášter v Želivě, v letech 1950 až 1956 komunisty využívaný jako internační tábor, jímž prošlo bezmála pět stovek duchovních a řeholníků. Repro dobové pohlednice

Seriál Přepište dějiny: Před námi je měsíc, na jehož konci se bude opět připomínat převzetí moci komunisty 25. února 1948. Stejně tak se bezpochyby ve veřejném prostoru ve spojení s tímto datem objeví i osud číhošťského faráře Josefa Toufara, který v tragické symbolice čísel umírá ve stejný den v roce 1950. Na samém počátku měsíce února přitom stojí připomínka jiného kněze spojeného s komunistickou represí padesátých let, kterému se ale podobně velké pozornosti rozhodně nedostává.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Výročí úmrtí kněze Jana Dokulila před padesáti lety, první únorový den roku 1974, projde s největší pravděpodobností bez většího povšimnutí. A přitom jde o jeden z nejsilnějších příběhů padesátých let, který ilustruje charakter komunistického režimu a je v něm doslova vše, statečnost konkrétních lidí: represe režimu, proměna mezi padesátými a sedmdesátými lety… Jan Dokulil se jistě nikdy nestane podobně silným symbolem, jako je Josef Toufar, přesto má smysl jeho osud znát.

Nehledě na to, že také s únorem (ale roku 1951) je spjat další osud kněze (a opět z Vysočiny), a totiž pátera Jana Buly z Rokytnice nad Rokytnou, který se osudově opět 25. února 1951 potkává s údajným agentem Ladislavem Malým a rozbíhají se události takzvaných babických vražd, na jejichž konci bude trest smrti také pro mladého kněze Bulu. Únor je tak zvláštním symbolickým rozcestníkem pro tři různé kněžské osudy Československa padesátých let (a všechny navíc spojeny s Vysočinou).

Rodině ani neřekli, že je mrtvý

Různost osudů těchto tří mužů – Toufara, Buly a Dokulila – zároveň ilustruje přístupy komunistické diktatury vůči církvím a konkrétním duchovním. Josef Toufar je

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Přepište dějiny

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější