Rodinné farmy si podle premiéra zaslouží vládní podporu

Vláda je v polovině svého volebního období a řada voličů reflektuje její dosavadní působení. Zhodnocení toho, jaké sliby vláda naplnila v oblasti zemědělství a jaké změny je ještě možné podniknout, bylo tématem setkání Asociace soukromého zemědělství ČR s premiérem Petrem Fialou. To se uskutečnilo 29. ledna na Farmě Libora Konvalinky a jeho rodiny u Jimramova. Zástupci ASZ ČR apelovali na plnění vládního programového prohlášení, díky němuž soukromí sedláci vládu od počátku podporovali.

ASZ ČR současnou vládu podporovala již od kandidatury koaličních stran. Předchozí vláda totiž pracovala především na tom, aby posilovala pozici obřích zemědělských podniků. Zatímco je tedy evropské zemědělství založeno na rodinných farmách, v Česku dlouhodobě pokračoval naprosto opačný trend: nadprůměrně velké rozlohy jednotlivých podniků, zvýhodňování agroholdingů, systémová marginalizace malých a středních farem.

Současná vláda pak byla příslibem obratu směrem k evropské linii zemědělské politiky. Ve svém programovém prohlášení vláda nabízela následující představu o proměně českého zemědělství: „Naší vizí je moderní, konkurenceschopný venkov, který překonal období intenzivního zemědělství a rozvíjí se v něm místní řemesla a rodinné farmy. Je třeba zastavit odchod lidí z venkova, a tedy zajistit takovou infrastrukturu a služby, díky nimž se tam vyplatí žít a pracovat.“

Tento rok nastal poločas vládnutí. Doposud nebylo učiněno dostatek výrazných změn, které by vycházely z programových slibů a které by narovnávaly situaci malých a středních farem. Je ale potřeba zmínit, že minimálně dva podstatné kroky uskutečněny byly. Kromě novely mysliveckého zákona, kterou ASZ ČR kvitovala jako pozitivní čin, bylo výrazným pozitivem zavedení redistributivní platby. Jedná se o užitečná opatření, nicméně pro funkční proměnu českého zemědělství a zvýšení potravinové bezpečnosti nejsou dostačující.

Také z toho důvodu si Asociace velmi cení toho, že premiér Petr Fiala přijal pozvání ke společné debatě se zástupci ASZ ČR. To proběhlo na Farmě Libora Konvalinky a jeho rodiny v Jimramovských Pavlovicích. Toto rodinné hospodaření získalo zlatou medaili v programu ASZ ČR Pestrá krajina 2023 a představuje inspirativní příklad generačně a lokálně ukotveného farmaření. Premiér přístup rodiny Konvalinkových ocenil – takové typy hospodářství je podle něj dobré podporovat.

Na následném jednání, kterého se účastnil i místopředseda Zemědělského výboru PSP ČR Petr Bendl, premiér pečlivě vyslechl reflexi dosavadní činnosti vlády, kterou mu představili zástupci ASZ ČR. Ti premiérovi tlumočili, že v současné době vzniká mezi sedláky frustrace z pouze minimálního počtu realizovaných změn – převládá dojem, že sedláci jsou na vedlejší koleji. Vláda neřeší dlouhodobé příčiny problémů, místo toho zvedla daň z nemovitosti, a tedy i zemědělské půdy. Zároveň pokračuje podpora všech typů podniků, včetně největších holdingů, které dotace nepotřebují. Cílená podpora hospodářství, která jsou lokálně a generačně ukotvena, pořád chybí a přiblížení se k zemědělskému Západu je stále v nedohlednu, stejně jako garance a podpora různorodého a stabilního trhu s potravinami.

Zástupci ASZ ČR prezentovali premiérovi zásadní cíle, které by bylo zapotřebí do konce volebního období převést do praxe. Předané podklady obsahovaly deset jasně formulovaných opatření. Mimo jiné se jedná o investiční podpory z Programu rozvoje venkova mikropodnikům, malým a středním farmám, a to tak, aby tyto podpory směrovaly k co největšímu množství statků. To je opakem dosavadního fungování, kdy značně vysoké dotace tekly a stále tečou především několika málo obřím podnikům.

S tím souvisí rovněž požadavek na zastropování dotací podobně jako je tomu i v ostatních státech nejenom v EU tak, aby byly dostupné menším a středním podnikům – a aby tedy peníze ze společného rozpočtu nedotovaly masivní agroholdingy, které finanční injekce nepotřebují. Systémové posilování rodinných farem a lokálních sedláků přitom není výmysl ASZ ČR, ale – jak už bylo zmíněno – cesta západních států, jejichž zemědělská ekonomika je stabilnější než ta česká.

V neposlední řadě je zapotřebí neměnit pravidla pro redistributivní platbu (na prvních 150 hektarů). Jedním z důvodů je to, že se jedná prakticky zatím o jedinou výraznou pomoc menším podnikům v České republice. Dalším důvodem je rovněž i nedostatek dat k vyhodnocení toho, jaké má redistributivní platba skutečné dopady – relevantní data budou až po třech letech fungování tohoto opatření.

Ze setkání vyšlo najevo, že premiérovi je blízký názor, že farmy by se měly rozlišovat podle velikosti (a podle typu podnikání) a že jeho vidění mnoha problémů je podobné perspektivě sedláků. Zástupci Asociace se s premiérem shodli, že na základních principech, které jsou zaznamenány ve vládních prohlášeních, je potřeba ještě pracovat. Důležitým tématem jednání bylo rovněž nebezpečí potenciálního skupování českých zemědělských podniků a pozemků zahraničními investory. Budoucnost českého zemědělství by naopak měla spočívat v silné síti lokálních a generačně upevněných farem, které umožňují pestrost a konkurenceschopnost trhu s potravinami.  

Navzdory částečnému zklamání oceňuje ASZ ČR politicky zásadní prosazení redistributivní platby, která má potenciál pomoci nejenom rodinným farmám, ale v důsledku i venkovskému prostoru jako celku. Stejně tak si váží odvážných kroků týkajících se mysliveckého zákona. Celkově je Asociace stále ochotna spolupracovat s vládou na nezbytných změnách. Společným cílem rodinných farem i české politiky je přece pestrý trh s potravinami, funkční venkov a lokální, ekologické zemědělství. K tomu chce ASZ ČR vládě dopomáhat, a přibližovat tak české zemědělství směrem k fungujícím západním státům.

Ačkoliv mají malí a střední sedláci řadu kritických postřehů vůči vládě, ASZ ČR nepodporuje protesty plánované Agrární komorou a Zemědělským svazem. Zklamání rodinných farem pramení z jiných důvodů, a především – lokální sedláci nejdou proti vládě. Zatím trpělivě čekají, až konečně i vláda půjde s nimi, jak slíbila před dvěma lety.

Setkání s premiérem je přitom nadějným signálem, že někteří z vrcholných vládních představitelů sdílí podobný pohled na palčivá místa české zemědělské politiky a na možné směry, kudy by se české zemědělství mělo ubírat v následujících letech. Zástupci ASZ ČR očekávají, že se tento principiální pohled také více projeví do samotné činnosti a výsledků resortního ministerstva.

Mgr. Lukáš Senft, mediální oddělení ASZ ČR