Opera, činohra, kabaret, one-man/woman show, akrobacie či například cirkus? Tohle všechno dobře známe a také víme, že se představení v tomto duchu dějí primárně na prknech, která znamenají svět. A abychom věděli, na co se v první polovině roku zaměřit, vybrali jsme pro vás devět premiér, které doporučujeme a byla by velká škoda propásnout je.
Brněnsko Michala Švandy
Bílá voda, Městské divadlo Brno
Bílá voda slibuje poutavý zážitek už svým netuctovým námětem. Pronásledování řeholnic v padesátých letech je spíš řídce zmapované téma. Rozhodně by si zasloužilo větší pozornost. Navíc se má inscenace zamýšlet nad postavením žen ve společnosti a to nejen v dobách totality. Dalším doporučením je, že dramatizace románu Kateřiny Tučkové a režie představení se ujal renomovaný Dodo Gombár.
Obraz, Národní divadlo Brno
Současná francouzská dramatička a spisovatelka Yasmina Reza dokáže vidět daleko za události všedního života. Umí běžnou situaci zajímavě rozehrát a nacházet v ní přesahy a skryté významy. Tentokrát bude spouštěčem sporů a emocí mezi přáteli radikálně pojatý abstraktní obraz. Můžeme se, v režii Štěpána Pácla, těšit na pečlivě propracovaný text, který dokáže zdánlivě neutrální téma naplnit dramatickým obsahem.
Nie sme doma, Divadlo Husa na provázku
Dežo Ursiny byl už od konce šedesátých let legendou slovenského, tehdy vlastně československého, bigbítu. Svobody si bohužel moc neužil, protože už v roce 1995 zemřel na rakovinu. A právě poslední části jeho života se věnuje tato inscenace v režii Anny Davidové. Je postavena na dopisech, které si Ursiny vyměňoval se svým synem, a pomocí nichž k sobě hledali cestu. Součástí ovšem bude i živá hudba, protože ta k Ursinymu neodmyslitelně patřila.
Praha Štěpána Klinkovského
Kuřačky a spasitelky, Divadelní spolek Posun
Kuřačky a spasitelky česko-chilské autorky Anny Saavedry přinášejí volnou dramatickou variaci na Čechovovy Tři sestry. Žije se Olze, Máši a Iri ve 21. století lépe? A jaký posun zaznamenaly jejich charaktery? Režii hry, která si v roce 2011 odnesla Cenu Evalda Schorma, si bere na starost Adéla Víchová, výpravu pak Gabriela Víchová – tedy téměř tři sestry.
Cesta dlouhým dnem do noci, Divadlo v Dlouhé
Nestárnoucí klasiku Eugena O’Neilla nazkoušel Ivan Buraj, který se po dlouhých letech režijního působení v Brně chystá ujmout pozice uměleckého šéfa Divadla v Dlouhé. Příběh rodiny, jejíž členové utíkají před neštěstím každý jiným směrem, jen aby byli pokaždé staženi zpět k sobě, může diváka zastihnout emočně nepřipraveného. Před zhlédnutím inscenace vám tedy vřele doporučujeme se řádně posilnit, i vzhledem k tomu, že (jak se proslýchá) má představení trvat dlouho do noci.
Casanova, Divadelní spolek Jedl
Je možné být tak okouzlující, že okouzlíte i sami sebe? Tato otázka leží na talíři Giacomu Casanovovi, proslulému spisovateli a profesionálnímu svůdníku. Látky se chopili Jan Nebeský a jeho soubor, pro nějž není velkým soustem žádné téma – vzpomeňme, jak často JEDL v posledních letech sklízí uznání jak od běžných konzumentů, tak divadelních gurmánů. Snad jejich produkce zachutná i vám.
Regiony Eliasze Martiše
Gazdina roba, Divadlo F. X. Šaldy v Liberci
Jedno z nejznámějších vesnických dramat české divadelní klasiky z pera Gabriely Preissové uvedlo v lednu 2024 liberecké Šaldovo divadlo. Inscenace v režii Martina Františáka, který vesnickému dramatu velmi rozumí jako nikdo jiný, nabízí divákovi syrový pohled do venkovského života plného boje mezi štěstím a tradičním osudem, jenž od jedince očekává společnost, ale především pohled na balancování mezi životem a smrtí. Dílo, obohacené o hudební podtext Ivana Achera, dokáže nejen zaujmout pro jeho původní činoherní pojetí, nýbrž i pro excelentní výkon Kateřiny Kornhäuserové v titulní roli krajčířky Evy.
Paní Bovaryová, Horácké divadlo Jihlava
Román Gustava Flauberta převede do inscenační podoby režisér a scénograf Šimon Caban, který si na prknech velké scény jihlavského divadla odbude svou premiéru. Kdo je paní Bovaryová? A co podle ní představuje štěstí a pravou lásku? Podaří se jí ve sňatku nalézt klid a počátek vzrušujícího dobrodružství, nebo se naopak dostaví pocit deziluze, zklamání a zoufalství? Dokáže realistický příběh, který ve své době vyvolal skandál a společenské pobouření, najít odpověď na tyto otázky a oslovit dnešní společnost? Věřím, že ano.
Brouk v hlavě, Moravské divadlo Olomouc
Dílo francouzského dramatika Georgese Feydeau patří mezi nejhranější „dveřové“ komedie na české divadelní scéně. Jednoduchý smysl pro humor, který v sobě text ukrývá, rozesměje i náročnějšího diváka, jenž ovšem musí počítat s tím, že se nejedná o složitá témata, nutící k hlubšímu zamyšlení. Jde opravdu o ryzí komedii s nenáročným dějem, která v podání režisérky Janky Ryšánek Schmiedtové dokáže oslovit a pobavit diváky napříč generacemi.
Zdroj úvodní fotografie: www.depositphotos.com
