Akvaristé ročně nakoupí 55 milionů mořských živočichů, někteří patří k ohroženým druhům

3. únor 2024

Britští vědci vyčíslili, jaký vliv má na přírodu obchod s rybami a dalšími mořskými živočichy pro akvária. Roční výtěžek z prodejů činí 2,15 miliard dolarů. Údaje badatelé sbírali ve snaze přispět k větší udržitelnosti obchodu s mořskými druhy. 

Jak dokládá článek vědců z časopisu Science Advances, nejčastěji se obchoduje s 210 druhy mořských ryb a 296 druhy bezobratlých, z toho 25 je ohrožených. K nim patří mořští šneci, krabi, ale i některé známé akvarijní rybky.

Čtěte také

„Je pravda, že mnozí z nás začínali chovem exotických rybiček a přivedlo nás to k celoživotnímu vztahu s přírodou. Příroda ale dostává na frak,“ upozorňuje ichtyolog Ondřej Slavík.

Vzpomíná, jak se například s otevřením volného trhu v 90. letech začali do zdejších obchodů dostávat jihoameričtí přísavní sumečci ve velké škále druhů a barev.

„Ryby byly často vytěžené z míst, kde se vyskytovaly, aniž byla známa jejich druhová nebo dokonce rodová jména,“ popisuje Slavík. Dnes podle něj proto někdy ochranáři tají, kde se ohrožené druhy vyskytují.

Udržitelný obchod

„Negativní dopad se týká hlavně těch, které mají velmi omezený areál výstupu,“ souhlasí s kolegou Zuzana Musilová, vědkyně která zkoumá hlubokomořské ryby.

Čtěte také

Autoři studie zdůrazňují, že je třeba chránit především ohrožené druhy, které žijí u korálových útesů, tam najdeme čtvrtinu mořského života, který známe. 

Ohrožená je třeba i oblíbená akvarijní rybka zvaná parmovec skvělý. „V přírodě se vyskytuje na velmi omezeném území, a na rozdíl od jiných korálových ryb nemá volně plovoucí larvy, kterými by se snadno rozšířila jinam,“ vysvětluje ichtyoložka.

Zároveň ale připouští, že akvaristika vyvolává zájem veřejnosti jak o ryby, tak o prostředí, ve kterém žijí. To nakonec může mít praktický význam pro rozmnožování ryb nebo záchranné programy.  

„Parmovce a řadu jiných druhů už umíme množit v zajetí. Jsou programy, kdy se zpětně vysazují do přírody uměle odchované ryby, a to může být použito pro jejich ochranu,“ uvádí Musilová.

Sítě a oka

Autoři studie doporučují sledovat stavy ohrožených ryb, mortalitu. Také vyzývají k podpoře projektů na ochranu korálových útesů i konkrétních druhů, příkladem je záchranný program pro tuňáka.

„Je třeba pohlídat techniky rybolovu, typy sítí a velikostí ok, a vědět, kde se loví,“ říká Ondřej Slavík. Moře jsou podle něj takzvaně přelovená. 

Čtěte také

K dalším doporučením autorů studie patří možnost udělovat certifikáty za fair trade. Většina lovených rybích populací totiž kolabuje, nedokážou odolávat komerci.

„Musejí se zavést kvóty, které jim umožní přežívat. Je také vhodné vyhlašovat zóny, kde se lovit nesmí,“ doplňuje Slavík.

Hledá se Nemo

Nejčastěji lovené a obchodované ryby jsou sapíni, které známe například ze Středozemního moře, anebo jejich příbuzní klauni. Ty proslavil film Hledá se Nemo. 

Snímek ve světě vyvolal velký zájem o akvária. Klauni se snadno rozmnožují, a tak poptávka po nich zatím dokáže uspokojit produkce chovatelů. 

„Hrdinkou druhého dílu se však stala Dory, to je ryba zvaná bodlok. Žije většinou ve volné přírodě a v zajetí se nerozmnožuje,“ líčí situaci Zuzana Musilová.

Obavy z nadměrného komerčního zájmu o ni se ale naštěstí nenaplnily. Lidé se sice začali pod vlivem filmu o ryby více zajímat, jen málokdo z nich si ale pořídil akvárium.

Šetrný lov

Komerční odlov konzumních ryb může jejich populace ničit, protože mnohdy rybáři vytáhnou už mrtvé ryby. Z pohledu prodejců to mnohdy stačí. 

Naopak pro akvaristiku musí zůstat ryby živé a odlov tak bývá mnohem šetrnější. „Často to dělají potápěči. Používají speciální pasti a ryby aktivně nahánějí podle poptávky,“ vysvětluje Zuzana Musilová.

Podle vědců je v zájmu ochrany všech druhů nutné chránit celá území. Kromě povoleného odchytu se totiž do sítí dostávají i ty, které může nadměrný rybolov ohrozit. 

Hosté Martiny Maškové byli filmař Steve Lichtag a ichtyologové Zuzana Musilová a Ondřej Slavík

„Jsou rozdrcené, rybáři je házejí zpátky, protože musí, nakrmí tak nějaké rybičky, ale lokalitu, která by měla být chráněná, tak dost zásadně decimují,“ říká Steve Lichtag, filmař a potápěč a spisovatel s třicetiletou zkušeností z podmořského života. 

Lichtag natáčel mimo jiné film o kanicích. „To je gigantická ryba, která už byla téměř celá vylovená. Má asi 200 kilogramů,“ říká filmař, který lov zažil na Floridě. 

Tam mířili potápěči z Kuby či Mexika, pro které byl lov kaniců vhodný způsob, jak si rychle vydělat. Ryba pak byla málem vyhubená, stáhla se už jen do jedné lokality. 

Díky prezentaci Lichtagova dokumentu se ale nakonec podařilo dostat kanice na seznam chráněných ryb. „Dnes se tam jejich populace vrátila, ale trvalo to 20 let,“ uzavírá Lichtag.

Je reálný udržitelný obchod s rybami a dalšími druhy pro mořská akvária? Co by pomohlo lépe chránit mořské ekosystémy? Jaké bohatství života je na dně Pacifiku a co to znamená pro těžbu? Poslechněte si celou Laboratoř. Debatují ichtyologové Zuzana Musilová a Ondřej Slavík. Spoluúčinkuje filmař Steve Lichtag. 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.