Výši nové multidávky, v níž se od příštího roku spojí příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě, má ovlivnit také to, jak se chová celá domácnost. Tedy zda příjemci peněz pracují a jejich děti chodí řádně do školy. Experti se ale obávají, že za chyby dospělých budou trpět děti a o pomoc přijdou ti, kteří ji potřebují nejvíce.
Na peníze na děti by od příštího roku měly dosáhnout rodiny s příjmem do čtyřnásobku životního minima místo nynějšího 3,4násobku. O část dávek by ale mohly přijít domácnosti, jež neposílají děti do školy, nebo takové, kde někteří členové nepracují – přestože mohou. U nejchudších, kteří v současné době pobírají dávku na živobytí – tedy dávku v hmotné nouzi –, se bude sledovat, zda plní takzvaný aktivizační plán.
Ten by se spustil, jakmile by žadatel byl minimálně šest měsíců nezaměstnaný – a vedl by ho k tomu, aby absolvoval rekvalifikaci, dále se vzdělával nebo třeba vykonával veřejně prospěšné práce.
Čtyři v jedné. Jurečkova revize sociálních dávek má zamezit zneužívání |
Podle mluvčího resortu práce a sociálních věcí Jakuba Augusty je důvodem omezení dávek motivace lidí k aktivnímu zapojení na trh práce. „Cílem změn je zohlednit snahu o vlastní přičinění při zajištění soběstačnosti domácnosti a podpořit zdravé fungování rodiny,“ líčí Augusta. A pokračuje: „Počítá se i s tím, že pokud bude zákonnému zástupci nezaopatřeného dítěte uložen přestupek spojený s neplněním povinné školní docházky, může to ovlivnit jeho celkovou výši dávky. Totéž platí, pokud bude příjemce dávky dlouhodobě nezaměstnaný, byť může pracovat.“
Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni se obává, že o pomoc přijdou ti, kteří ji potřebují nejvíc. „Úřady práce jsou poměrně protektivní vůči nižší střední třídě a velmi přísné vůči chudým. To se může výrazně promítnout do nároku na dávku. Když má žadatel vystudovanou jen základní školu nebo třeba trpí psychickými potížemi, jeho kompetence jsou opravdu hodně omezené. Může se to jevit jako cílené vyhýbání se práci, ale může to být jenom odraz toho, že na tu práci nestačí,“ sdělil pro Lidovky.cz a upozornil, že chudé domácnosti většinou mívají hodně členů. „Podmiňovat příjem rodiny chováním jednotlivých členů je opravdu nebezpečné. Pro rodinu není snadné zajistit, že se všichni budou chovat řádně,“ řekl.
Podle odbornice na sociální dávky z Institutu pro sociální inkluzi Aleny Zieglerové aktivizační plán může fungovat, jen pokud příjemce dávky získá finanční bonus nad rámec toho, co je jeho ústavně zaručeným právem. „Příjem nutný k uspokojení základních potřeb, vyjma bydlení, definuje částka životního minima.
Ministerstvo chce však tuto hranici položit níž, na existenční minimum, které vyjadřuje částku umožňující jen přežití – nyní jde o 3130 korun pro dospělou osobu na měsíc. ‚Bonus‘ za aktivitu spatřuje ve vyplacení rozdílu mezi existenčním a životním minimem – až 1730 korun měsíčně,“ popsala pro Lidovky.cz. A pokračovala: „Například teprve po odpracování určitého penza hodin a za spolupráci se sociálním pracovníkem si chudý příjemce dávky ‚zaslouží‘ své životní minimum.“
Škrtací ráj. Tupým osekáním dávek či odebíráním dětem obědů zdarma celkovou chudobu jen zvětšíme |
Ani řešit špatnou školní docházku dětí tím, že se rodině část dávky odebere, není podle Zieglerové příliš prozíravé. „Děti ohrožené školním neúspěchem kvůli rodičům by měly být podpořeny přímou úhradou nákladů škole. MPSV má možná poslední šanci přestat se vymlouvat na to, že vzdělávání patří jinému resortu, a uznat, že je jediným ústředním orgánem státní správy, který může podpořit přímo dítě, pokud domácnost nefunguje optimálně. Ministerstvo si tím ostatně zajistí slušnou naději, že se dotyčné dítě neobjeví hned v patnácti letech v evidenci nezaměstnaných,“ popsala.
Podle Jakuba Čiháka, ředitele neziskové organizace R-Mosty, jež se věnuje osobám ohroženým sociálním vyloučením, je myšlenka částečně legitimní, její realizace ale vůbec neodpovídá aktuálním kapacitám úřadu práce. „Rozplést jednu rodinnou kauzu podobného druhu trvá v pomáhající profesionální službě měsíce. Jak si s tím poradí referent hmotné nouze, který má v agendě několik set klientů a nulový prostor na sociální šetření? Jak má úředník například zjišťovat docházku dětí klienta do školy včetně důvodů případných absencí? Nehledě na etickou rovinu trestání dítěte za rodiče – takové postupy jsou v současných českých podmínkách science fiction,“ poznamenal pro Lidovky.cz.
Součástí motivace k práci má být i odstranění takzvaných bodů zlomu, kdy příjemci přicházejí o podporu, jakmile jejich příjmy překročí stanovené hranice – třeba jen o korunu. Pracujícím lidem s nízkými příjmy by se z dávek mělo strhávat méně než dosud. Zatímco nyní se při výpočtu výše dávky příjmy z práce započítávají ze 70 procent, od příštího roku by to mělo být 60 procent. Tuto část oslovení experti vítají.
„Považuji to za významný posun k odstranění stigmatu sociálních dávek. Vítám i snahu o odstranění ostrých hran při opouštění pomoci od státu kvůli zvyšování příjmů. V současném systému jde o každou korunu, jestli se domácnost například i za jednorázový přivýdělek ocitne zcela bez podpory na další čtvrtletí, což je silně demotivační pro přiznávání příjmů i pro výkon legální práce jako takové,“ uvedla Zieglerová.
