Uznávaná Marfuša
Innu Michajlovnu Čurikovou, též přepisováno Čurikovová (5. října 1943) známe jako rozmazlenou, vdavek chtivou Marfušku z Mrazíka. Truhlu plnou zlaťáku jí nenadělil „dědek“ s hůlkou Mrazilkou, ke jmění se dopracovala sama. Hrát začala už na základní škole, od patnácti vystupovala v mládežnickém studiu Divadla Stanislavského v Moskvě. Vystudovala prestižní Ščepkinův divadelní institut. Pod vedením režiséra Marka Zacharova se stala jednou z nejpopulárnějších divadelních a filmových hereček.
Za své herectví obdržela mnoho ocenění nejen doma, ale i v zahraničí. Postava Very, kterou ztvárnila ve Válečné romanci jí vynesla Stříbrného medvěda na mezinárodním filmovém festivalu. Je také držitelkou nejprestižnější ceny Nika, obdoby Oscara udělované v Rusku.
Inna s manželem, předávání ceny Nika, 2016
Manželem hvězdy byl filmový režisér a scenárista Gleb Panfilov, se kterým má syna Ivana, herce a producenta. Její ostatky jsou uložené na Trojekurovském hřbitově v Moskvě.
Bydlela jako „carevna“
Kromě luxusního bytu v Moskvě vlastnila s manželem honosné a přepychové sídlo v nedaleké oblasti „vyvolených“ Nikolina Gora. Třípatrový dům ve stylu šlechtického dobového sídla uprostřed zeleně budovali deset let. Je postavený z cihel, s fasádou v krémové barvě. Zdobí ho bílé sloupy, schodiště lemují balustrády. Dobový ráz podtrhují anglické lucerny. V přízemí jsou rozlehlé obývací prostory s krbem a starožitným koženým nábytkem. Na velkou stylovou kuchyň navazuje jídelna. Horní patro je vyhrazené ložnicím. Podlahy jsou z dubu, stěny pokrývají vzácné tapety. Toalety a koupelny si nechali vyložit italským mramorem.
Béžovou fasádu doplňují bílé sloupy, schodiště lemují balustrády
O přepychu i smyslu pro detail také svědčí křišťálové lustry a zrcadla z dílen francouzských mistrů vyrobené na zakázku. Celý interiér dokresluje sbírka starožitností, od sochařských děl, přes obrazy, porcelán, další umělecké předměty až po velké klavírní křídlo.
Interiér je malým muzeem
Dědictví
Inna Čurikova do velmi dobře a s péčí udržovaného sídla vložila téměř všechny peníze, které za svou kariéru vydělala. Jeho cena se v době jejího úmrtí dle odhadů pohybovala okolo milionu eur. Polovina patřila dle zákona manželovi, který se dle dostupných zpráv měl vzdát dědictví ve prospěch syna. Jedinečné sídlo, o němž si Inna coby Marfuša mohla nechat jen zdát, je velmi dobře prodejné a zájemců o koupi je dost.
Zdroje: www1.pluska.sk, living.iprima.cz, www.themoscowtimes.com
