Na kvalitní žurnalistiku zbývá stále míň peněz. To je pro demokracii nebezpečné, míní oceněný komentátor Fingerland

Čtěte také

Dnešní média trpí tlakem na stručnost a jasnost. Ten, kdo ale půjde proti proudu, nemůže nic ztratit, myslí si Vlasák, bývalý šéf Salonu Práva

Má rád důkladnou analýzu a zasazování věcí a událostí do kontextu. Co naopak nemá rád, jsou ukvapené, zjednodušující závěry.

„Jako komentátor jsem specifický typ novináře. Do určité míry můžu mít licenci v tom, že říkám své názory. Ale jsem ten typ, který si je spíš nechává pro sebe a snaží se analyzovat. Dnes vidím, že i velká světová média šíří dezinformace, či ne vždy zcela propracované informace,“ uvádí v pořadu Interview Plus.

Internet podle něj přinesl demokratizaci výměny názorů i větší možnosti šířit dezinformace. Na kvalitní žurnalistiku pak zbývá stále méně peněz.

Čtěte také

Novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky získal komentátor Českého rozhlasu Plus Jan Fingerland

„I velké americké listy, které čtu, mají čím dál míň peněz, takže nemají zpravodaje ani dost času na ověřování věcí. To je z dlouhodobého hlediska nebezpečné – a teď budu mluvit jako Peroutka – pro svobodný svět a demokracii,“ zdůrazňuje.

„Na cestách jsem se někdy setkal se zpravodaji velkých médií a lekl jsem se, protože proti mně stál třeba dvacetiletý klučík. Myslel jsem, že tam bude prošedivělý člověk, kterého budu automaticky brát jako autoritu. To neznamená, že by dvacetiletý nemohl napsat dobrou reportáž, ale je to nová situace,“ dodává.

Hebrejky

Společnost Ferdinanda Peroutky vedle komentářů Fingerlanda ocenila i za knihu Hebrejky, zaměřenou na příběhy biblických žen ve znevýhodněném postavení a pojaté z různých interpretačních pohledů.

Čtěte také

Buď Izrael opět obnoví svou okupaci Gazy, nebo si Palestinci povládnou sami, domnívá se novinář Szántó

„Některé příběhy pojednávají i o válkách a násilí na ženách. Když jsem to psal, tak ještě nebyla válka na Ukrajině, ale odehrávaly se masakry jezídů ze strany Islámského státu v Iráku. Uvědomil jsem si, jak je to všechno aktuální a jak se věci opakují. Bohužel,“ přiznává.

V Bibli jsou i kořeny některých aktuálních sporů na Blízkém východě, kterému se Fingerland profesně věnuje, a různé definice toho, jak velká je Země zaslíbená Bohem potomkům starozákonního patriarchy Abraháma.

„Od úzkých, kdy jde o Jeruzalém a okolí, po nejrozsáhlejší, kdy má jít o území od Egypta po Eufrat. V izraelské politice je otázka toho, co ten stát musí z náboženských i strategických důvodů zahrnovat, velice aktuální a bolestivá,“ poznamenává.

Čtěte také

Jan Fingerland: Amerika a Írán se chytly pod krkem, a bude těžké se pustit

Spor se vede i o citlivou otázku správy Jeruzaléma, v minulosti se objevily návrhy počítající s tím, že vše nad zemí bude palestinské a vše pod ní izraelské.

„Když se rodily dohody z Osla, tak si Palestinci ve vesnici Abu Dis postavili parlament, který vlastně byl a nebyl v Jeruzalémě. Hledají se řešení na způsob chytré horákyně, aby věci platily i neplatily, aby byly a nebyly,“ konstatuje.

Poslechněte si celý rozhovor Interview Plus Šárky Fenykové.