fbpx

Chcete odvážné dítě, které se nebojí riskovat? Vsaďte na rutinu i rituály, radí experti 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Opravdový rozdíl pro vývoj dítěte může představovat každodenní čtení pohádky před spaním i pravidelné návštěvy prarodičů, tvrdí odborníci. I díky tomu z vašeho potomka vyroste silná osobnost

Zveřejněno: 8. 2. 2024

Pády při pokusech o první krůčky, pětka ze zeměpisu… Proces učení se novým věcem je vždycky spjatý s určitou mírou rizika, že se nám něco nepovede, budeme se muset vyrovnat s neúspěchem a podobně. Nicméně naše ochota tato rizika podstoupit je pro osobní rozvoj a posun zásadní. Jak ji v dětech podpořit? Podle nedávné studie vědců z Wisconsinské univerzity v Madisonu je zásadní vytvořit správné rodinné zázemí. 

„Pokud se nacházíte v prostředí bohatém na zdroje – což pro dítě znamená, že je v bezpečí, dostává jídlo, je obklopeno dospělými, kteří ho chrání – budete zkoušet nové věci,“ vysvětluje v tiskové zprávě profesor psychologie a vedoucí studie Seth Pollak. „A právě tak objevujete a poznáváte svět,“ dodává.

Větší okruh možností

Vědci ve studii zkoumali rozhodnutí, která při hraní her činilo více než 150 dětí ve věku od deseti do třinácti let. Hry dávaly dětem možnost trochu riskovat a zkoumat potenciální zisky. Jedna byla například vytvořena podle dvojice výherních automatů. První z nich poskytoval historii výher, díky čemuž bylo možné předvídat případnou odměnu. Historie druhého automatu byla skryta, a tak tah znamenal větší riziko, ale potenciálně i větší výnos.

Děti a jejich rodiče se také zúčastnili řady průzkumů a hodnocení. Výzkumníci zjišťovali, jaký stres děti zažívají a jak předvídatelný je jejich život, a to na základě faktorů, jako je ztráta zaměstnání rodičů, rozvod, úmrtí nebo nemoc v rodině, změna školy či bydliště. Dotazování se týkalo i názoru samotných dětí na to, zda jsou jejich rodiče spolehliví a předvídatelní – což znamenalo například to, zda se na rodiče mohou spolehnout, že je v určitou dobu vyzvednou, dodrží své sliby nebo mají předvídatelné reakce.

Rituály říkají, že svět je bezpečné a předvídatelné místo, dokážou utišit a zklidnit.

Ty děti, které považovaly své rodiče za spolehlivější, byly při hře ochotnější riskovat. A naopak. Čím méně spolehliví a předvídatelní podle dětí jejich rodiče byli, s tím menší pravděpodobností děti při hře riskovaly. „Děti ze stabilnějšího prostředí si hrály, experimentovaly a zjišťovaly, jak věci fungují – a možná tak získaly více peněz nebo bodů. Naopak děti z nestabilního prostředí si takhle nehrají, zůstávají v užším okruhu možností. Raději se drží toho, co už znají – i když je to omezené,“ popisuje Pollak.

Záchranná síť

Tento jev pro Flowee potvrzuje i dětská psycholožka Jitka Jeklová. „Obecně více riskují lidé, kteří jsou si jistí. Zřejmě toto platí i pro děti. Ty z nejistého prostředí budou mít úplně jiné starosti než ty, které vědí, že za nimi rodiče stojí a ‚podrží‘ je i v případě neúspěchu a také v případě, že by potřebovaly využít druhou a další možnost,“ vysvětluje.

Rodiče, které děti vnímají jako spolehlivé, pro ně mohou být nárazníkem, který jim dává jistotu, že mohou riskovat a objevovat. „Pokud věříte, že je tu rodič, věříte jeho spolehlivosti a stabilitě, umožňuje vám to riskovat a vrátit se zpět,“ vysvětila pro magazín Lifehacker Sarah Greenbergová z neziskové organizace Understood, která podporuje lidi s poruchami učení. „Je to téměř jako internalizovaný pocit záchranné sítě,“ dodává. 

Jeklová zdůrazňuje, že jistota je důležitá nejen pro děti. „Nejistota a subjektivně prožívaný strach z ní odborníci uvádějí jako výrazně nepříznivé faktory pro vlastní prožívání. A jistotu dětí mají v rukou zpravidla jejich rodiče, pokud tedy pomineme obecnou nestabilitu například v zemích ohrožených válečnými konflikty či přírodními katastrofami – ale i tam mají rodiče, respektive nejbližší osoby, rozhodující vliv na to, jak se budou děti v těchto situacích cítit,“ uvádí.

Rituály jako základ

Jak tedy zajistit, aby vaše dítě vyrůstalo v předvídatelném, stabilním a podpůrném prostředí? Prvním krokem často bývá identifikace toho, s čím má dítě problémy a co potřebuje. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je sledovat chování dítěte a hledat vzorce. „Dítě vám nemusí nutně říct, co potřebuje, ale často vám to dává najevo,“ podotýká Greenbergová. Pokud se například po vyučování často hroutí, může to znamenat, že je po dni ve škole přetížené a potřebuje nějaký čas, aby se odreagovalo, než se pustí do domácích úkolů, uvádí Lifehacker.

Děti z nestabilního prostředí zůstávají v užším okruhu možností. Raději se drží toho, co už znají – i když je to omezené.

Další způsob, jak vytvořit konzistentní a spolehlivé prostředí, je vytvoření rutiny a rituálů. Nezáleží přitom ani tak na tom, jak jsou časově náročné, jako spíše na jejich předvídatelnosti. Může to například znamenat, že dětem věnujete deset minut plné pozornosti poté, co přijdou ze školy. „A až si s nimi budete povídat, naslouchejte i mezi řádky,“ doporučuje autorka Nikola Salvetová ve svém textu pro magazín Marianne. „Často se tak můžete dozvědět, jaké má vaše dítě vztahy s vrstevníky, jak se během dne cítilo či zda ve třídě není nějaký problém, o kterém byste měli vědět, ale dítě si na něj přímo nestěžuje,“ říká.

Rituál může vypadat i tak, že si budete každý pátek večer hrát se stavebnicí nebo zavedete předvídatelnou rutinu před spaním. „Deset nebo dvacet minut soustavné pozitivní pozornosti může znamenat velký rozdíl,“ upozorňuje Greenbergová. Klíčem k úspěchu je, aby rituály byly důsledné a příjemné – aby dítě mělo pocit, že tu pro něj rodiče jsou. „Nejde o přísnost, ale o pevnost, aby dítě cítilo pevnou půdu pod nohama,“ podotýká Greenbergová.

„Rodinné rituály dávají vám a vašim dětem pocit bezpečí, identity a sounáležitosti. Je to proto, že jsou to zvláštní věci, které děláte společně a které mají pro vás zvláštní význam. Vytvářejí společné vzpomínky a budují rodinné vztahy a vazby,“ píše autorka Petra Kubalová ve svém textu pro server Maminka. Právě rituály, jako je například četba knížky před spaním, podle ní hrají důležitou roli v nelehkých dobách. „Rituály pomáhají dětem překonat různé strachy spojené s životními změnami, jako jsou vstup do školky, školy, odloučení, příchod nového člena do rodiny, stěhování či ztráta blízké osoby. Rituály totiž říkají, že svět je bezpečné a předvídatelné místo, dokážou utišit a zklidnit,“ dodává Kubalová.

Související…

Malé děti neumí o pocitech mluvit. Psycholog odhalil 10 signálů, jak u nich poznat depresi
Simona Kožuchová

foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...