Článek
Mám chřipku, kterou, pokud možno neléčím léky. Uprostřed zimy. Mám doma jen letní francouzský aperitiv, což se jaksi k takovému léčení vůbec nehodí… Kamarádka říká: to nepij, ty se potřebuješ zahřát.
Takže vybíhám na trasu. Asi deset minut před zavírací dobou vcházím do supermarketu. Security man obrátí oči v sloup. Je mi to jasné - nohy bolí - už se těší domů. OK, říkám si, vezmu to hopem. Smyčka kolem pokladny, popadnu dvě lahve červeného, jak záchranné štafetové kolíky, rohlíky, pomazánku, citron a běžím k pokladně. Ještě rum, slečno. A který, máme v akci tento. Ne, dejte mi bohužel ten drahý od stejné značky, ten má víc procent alkoholu. (Protože ten, co má třicet pět procent je slabý, hůř chutná, jak je síla dohnaná bůhví, čím a do grogu na chřipku je to slabota.) Ale to jsou jen dvě procenta, říká slečna. No ve skutečnosti je rozdíl dvě a půl procenta, ale nepřu se a v duchu si říkám, že to si ten lihovar taky myslí a že i já jsem se kdysi na menší cenu nechala nalákat a pak prohlásila - tak tohle už opravdu kupovat nebudu… A ještě to drze nazvali tradiční. Jenže opravdu tradiční měl myslím procent čtyřicet…
Nahlas říkám: No on má úplně jinou chuť… Tím jsem to asi dorazila. Vyprávět slečně na pokladně, že na chřipku potřebují opravdu silný alkohol, by asi vypadalo jako výmluva. Vypadám jako naprostý alkoholik a se zakoupenou baterií lahví prchám ze samoobsluhy. Tak, dopsala jsem tento krátký nákupní zážitek a jdu si svařit druhou dávku.
PS. Tak nově ona firma vyrábí další rum - s pouhými třiceti procenty. Nejspíš, aby po letošním zdražení jejich alkoholů měly pro zákazníky stále nějaký levnější produkt. Takže při nákupu pozor přátelé, čtěte!
