Bratislava - Změny v trestním právu včetně zrušení Úřadu speciální prokuratury (ÚSP), které ve čtvrtek schválil slovenský parlament, vracejí Slovensko ze středověku do moderní Evropy, řekl dnes novinářům slovenský ministr spravedlnosti Boris Susko. Předlohu, jež kromě jiného zpravidla snižuje trestní sazby za korupci a hospodářskou kriminalitu a zkracuje promlčecí lhůty u některých závažných trestných činů, kritizovaly opoziční strany, prezidentka Zuzana Čaputová a také evropské instituce.
"Poslední tři roky jsme upozorňovali, že docházelo k porušování lidských práv a základních svobod pod dozorem Úřadu speciální prokuratury. Máme druhé nejvyšší, ne-li nejvyšší trestní sazby v celé Evropě," tvrdil Susko, jehož strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) byla od roku 2020 do loňských voleb v opozici.
Vláda obhajuje změny v trestním právu snahou o sladění slovenské právní úpravy se zákony platnými v evropských zemích. Podle opozice je cílem hlavně zajistit beztrestnost pro stíhané lidi s vazbami na nynější vládní koalici.
ÚSP na Slovensku vykonává dozor také nad kauzami z doby dřívějšího vládnutí Směru-SD již čtyřnásobného premiéra Roberta Fica, ve kterých byly obviněné nebo odsouzené desítky lidí. Stíhání čelí také dva poslanci Směru-SD, včetně policejního exprezidenta Tibora Gašpara. Vyšetřování řady těchto případů začalo, když byl Směr-SD v opozici. Až v tomto období Ficova strana kritizovala vysoké trestní sazby na Slovensku a činnost ÚSP, který v zemi funguje od roku 2004.
Pokud schválená novela trestního zákoníku a souvisejících zákonů nabude právní moci podle plánu v březnu, budou se například nižší tresty vztahovat také na kauzy, které soudy dosud nestihly právoplatně uzavřít. To platí i pro případ, že by později byla ustanovení schváleného zákona zrušena nebo zpřísněna.
Prezidentka Čaputová uvedla, že jejím cílem je, aby schválené změny nenabyly právní moci. Hlava státu může schválenou předlohu vrátit sněmovně či se obrátit na ústavní soud s podnětem na její prozkoumaní a na pozastavení platnosti. Na prolomení veta hlavy státu má vládní koalice ve sněmovně dost hlasů.
Novela trestního zákoníku umožní viníkům, aby za některé trestné činy vyvázli od soudu s podmínkou i v případě, že nyní jim hrozí dlouholeté vězení. Například při ekonomické kriminalitě nově půjde o trestný čin až v případě, že způsobená škoda přesáhne 700 eur (17.460 Kč), zatímco dosud je tato hranice stanovena na 266 eur (6635 Kč).
Opoziční poslankyně dnes přišly do slovenské sněmovny v tričkách oranžové barvy, která je podle nich symbolem lepší budoucnosti bez násilí. Učinily tak kvůli tomu, že obecné zkrácení promlčecích lhůt se bude vztahovat také na znásilnění, které podle nich ženy na Slovensku často nahlašují s velkým časovým odstupem nebo vůbec. Po uplynutí promlčecí lhůty, která se podle předlohy například při znásilnění zkrátí na polovinu z nynějších 20 let, zpravidla již nelze podezřelého za daný skutek obvinit.
"Místo toho, abychom posilovali ochranu před sexuálním násilím na ženách, dívkách, jakož i mužích a chlapcích, schválená novela trestního zákona ji naopak oslabuje. I toto jsou důsledky přijímaní takto zásadních změn narychlo, bez odborné diskuse, měněných na poslední chvíli," napsala dnes na sociální síti Čaputová.
Susko postup opozice, která se před čtvrtečním hlasováním sněmovny zaměřila právě na kritiku zkrácení promlčecí lhůty u znásilnění, označil za hru na city. Dodal, že promlčení se zkracuje plošně, tresty za znásilnění se nemění a Slovensko má v této záležitosti přísnější právní úpravu než například Česko.
