Divadlo Na zábradlí přichází s dramatizací knihy Pavla Klusáka Uvnitř banánu. Zpracovává osudy několika outsiderů hudebního světa, skutečných i fiktivních. Odlišnost tvůrčí i charakterová jsou zde brány jako past, ale také šance – postavy oscilují mezi uměním a neumětelstvím, duševním probuzením a šílenstvím, nebem a peklem.
Život jako casting. „Ať vybereme kohokoli z vás, vy všichni tady jste naprosto výjimeční,“ zazní od poroty. Požadavek je jasný, posluchačům je třeba dodat naprostou originalitu. Paradoxně mají soutěžící o to menší možnost uspět, čím více se vymykají standardům. Protagonista Daniel Johnston zápasí s bipolární poruchou a v jeho světě se postupně smývá hranice mezi skutečným a nadreálným. Z těch, s nimiž se potkal na castingu, se stávají strhané, bludné bytosti, uvězněné na tomtéž místě spolu s ním. Daniel se přesto pokouší neztratit nit inspirace.
Žánr Banánu se průběžně mění. Režisér Jan Mikulášek ho zahajuje komickou freak show, připomínající přijímací zkoušky na Katedru alternativního divadla na DAMU. Dělá si mimo jiné legraci z umělců, kteří v tvorbě rezignují na hledání významu, nebo o něm naopak mají jasnou představu, ale výsledek tomu neodpovídá. Na druhé straně pošťuchuje sluníčkářské producenty, chválící všechny bez rozdílu, aniž by přitom byli schopni dát zpětnou vazbu. Zkráceně všechny, kteří vědí či nevědí, že nevědí, co dělají.
Další fáze mísí prvky konverzačního divadla s propracovanými pohybovými choreografiemi. Mikulášek tak dává ožít abstrakci duševních hnutí postav. Uplatňuje řadu symbolů a alegorií – např. tajemné dveře s číslem 9 (po otočení štítku 6), do nichž se Daniel snaží bezvýsledně dostat. Lze si je vyložit jako vstup do ráje, potažmo do pekla – naznačuje, že o osudu hudebníka není předem rozhodnuto. S fakty o životech umělců nakládá volnějším způsobem, většina z nich není jmenována přímo; jde patrně spíš o to, co zastupují, než o ně samotné. Výsledkem jsou tu více, tu méně absurdní situace, kdy divák dostává široký prostor pro vlastní interpretaci dění, což lze označit za největší přednost této Mikuláškovy režie.
Výrazně mu v tom napomáhá výprava Marka Cpina, dvorního scénografa Zábradlí. Ten využívá jednoduchého řešení scény v podobě oprýskaných stěn, tvořících blíže neurčené, tísnivé prostředí. Není jisté, zda jste v levném hotelu, léčebně pro duševně nemocné, na Zemi nebo v podsvětí. V závěru inscenace se objevují světélkující houby. Umocňuje to dojem magičnosti místa, kde se může stát cokoli (v rámci stanovených pravidel samozřejmě). Možná tím Cpin naráží i na hnilobu, která se ve zdech od pohledu usazuje. Kostýmy odkazují ke stylu oblékání mnohých umělců, kteří s jejich pomocí budují svou extravagantní image.
Vedle kmenových herců Zábradlí dostává příležitost i mladý David Petrželka v roli Daniela. A nevede si vůbec zle. Jeho civilní projev se dobře snáší s postavou zakřiknutého kluka, který dění kolem sebe více pozoruje, než zahajuje. Vojtěch Vondráček zpodobňuje Tiny Tima, hráče na ukulele zpívajícího fistulí. I v rámci postavy tak výstřední se vyhýbá trapnosti a budí v diváku spíš lítost. Totéž platí pro Jiřího Vyorálka a jeho Elvise, utíkajícího před sebou samým. Nejvíce sympatií si pak nejspíš získá trio Johana Matoušková – Kateřina Císařová – Anna Kameníková alias kapela The Shaggs, naivně působící blonďaté sestry, které by byla chyba podcenit.
Inscenace o hudbě by se bez hudby samotné neobešla. Nemá v ní sice hlavní slovo, ale nepřestává ji provázet, ať už herci formují hudební těleso s nástroji v rukou, prozpěvují si sborově bez doprovodu nebo předvádějí krajní hudební formy, nad jejichž kvalitou se vznáší otazník. Výběr skladeb vždy tematicky odráží situaci přítomných. Zvlášť pozoruhodné jsou originální písně, ilustrující vlohy daných postav zároveň s jejich nedostatky. Působí tak vyváženě a uvěřitelně.
DIVADLO: UVNITŘ BANÁNU
Autor: Pavel Klusák
Režie: Jan Mikulášek
Dramaturgie: Dora Štědroňová
Scénografie: Marek Cpin
Hudba: Martin Kyšperský
Hrají: Johana Matoušková, Kateřina Císařová, Dita Kaplanová, Michal Bednář, Vojtěch Vondráček, Jiří Vyorálek, Anna Kameníková, David Petrželka, Tomáš Pospíšil
www.nazabradli.cz
