Skleník vám umožní pěstovat nejen lahodné a výnosné skleníkové odrůdy okurek, paprik či rajčat, ale také předpěstovávat vlastní sazeničky v optimálních podmínkách a velkorysejším množství nežli na okenním parapetu. A listovou zeleninu můžete sklízet po celou zimu, pokud narostla na podzim nebo velmi časně zjara, pokud si ji předpěstujete nebo pokud přezimovala.
Všechny tyto možnosti nabízí běžný, nevytápěný skleník. Obvykle se vyplatí investovat do té nejvelkorysejší velikosti, jakou si můžete dovolit. Pokud rádi pěstujete, sotva se stane, že byste jeho plochu nevyužili. Skleník by měl mít každopádně půdorys alespoň 2,5 x 2 m, v menším je již pohyb dosti obtížný.
Kde mu to bude slušet?
Pro skleník se najde místo téměř na každé zahradě, a to díky variabilním velikostem i tvarům. Umístění však dobře promyslete, je velmi výrazným prvkem zahrady. Místo pro něj by mělo být slunné. Nejméně příznivé je stínění stavbou nebo stálezelenou dřevinou. Částečné zastínění listnatým stromem je přijatelnější. Na jaře holé větve propustí dostatek světla, v plném létě pak stínící listí tolik nevadí, pokud ho sluneční paprsky alespoň na část dne obejdou.
Ideální je však plné oslunění, kdy jeho případný přebytek kompenzujete roletami nebo bílým nátěrem. Záleží však i na materiálu a jeho propustnosti pro světlo, viz níže.
Důležitá je i orientace skleníku. Podél stěny směřující k jihu využijí rostliny maximum světla a tepla, což je výhodné především na jaře a na podzim. V létě je třeba o to více stínit a větrat. V chladné části roku prostor uvnitř značně ochlazuje vítr – pokud je jeho převládajícímu směru vystavena kratší stěna skleníku, bude v něm teplota klesat mírněji.
Pokud máte k dispozici vhodně orientovanou zeď, zajímavým řešením je také skleník pultový, ke zdi přiléhající. Pravda, chybí mu osvětlení z jedné strany. O to důležitější je orientace stěny, k severní straně domu ho rozhodně nestavte. Tento typ šetří prostor a méně narušuje vzhled zahrady. A co je neméně důležité – zeď přes den akumuluje teplo a v noci ho vyzařuje, pultový skleník proto vychládá mnohem pomaleji. Na rozdíl od volně stojících je pro ten pultový nezbytné připravit betonové základy.
Pultový skleník díky přilehlé zdi vychládá přes noc pomaleji, což je určitě plus
Praktický polykarbonát
Proč jsou dnes polykarbonátovníky běžnější, nežli pravé skleníky? Polykarbonát izoluje lépe nežli sklo – čím je silnější a čím více dutinek obsahuje, tím lépe. Pokud plánujete skleník vytápět, je polykarbonát rozhodně rozumnou volbou. I pro skleník temperovaný, ve kterém budete v zimě udržovat nezámraznou teplotu, je výhodnější. Avšak pozor, pokud si přejete minimalizovat ztráty tepla, záleží i na konstrukci – dobře izoluje plast a dřevo, hůře kov. Kovové konstrukce zase nabízejí delší trvanlivost a velkorysý výběr velikosti a tvarů, pokud si necháte skleník postavit na zakázku. U pozinkované oceli si obvykle můžete předem navolit barvu, kterou budou profily opatřeny již výrobcem. Dřevo je pak poměrně málo využívaným, ovšem krásně vyhlížejícím luxusem. Ochranný nátěr je však třeba zvláště u levnějšího měkkého dřeva obnovovat.
Polykarbonátové skleníky nejsou tak hezké jako skleníky ze skla, lépe však izolují teplo
Polykarbonát rozptyluje sluneční paprsky lépe nežli sklo, rostlinám díky tomu nehrozí popálení. Ale světla propouští o něco méně a má kratší trvanlivost.
Okouzlující sklo
Pravý skleník z tvrzeného skla (běžné by bylo vskutku nebezpečné používat) bude ozdobou zahrady spíše nežli polykarbonátovník. Vidíte dovnitř skleníku a z něj zase na zahradu, což je velmi příjemné. Výhody však nejsou pouze estetické. Sklo dokonaleji propouští světlo, což je zvláště u skleníků pultových nebo částečně zastíněných velkou výhodou. Plné osvětlení oceníte také při časném pěstování listové zeleniny. S chladem si poradí, ale nedostatek světla vede k horšímu růstu i ke zbytečnému hromadění dusičnanů. Sklo je také snazší čistit než choulostivější polykarbonát. A letní paprsky lze umírnit pomocí žaluzií, rohoží či vápenného nátěru.
Stínění mohou obstarat žaluzie vnitřní i vnější, které přehřívání brání efektivněji. Vnitřní zase mohou v chladných obdobích roku posloužit jako noční izolace. Průhledné sklo je elegantní a navozuje pocit vzdušnosti. Ovšem je pravda, že pro ptáky se může stát smrtící pastí. Řešení je však jednoduché. UV nálepky, pro lidské oko téměř neviditelné, jsou pro ptačí oko jasně modré. Stačí je zvenku nalepit. Nebo můžete skleník zkrášlit průsvitnými barvami na sklo. Jakékoli obrazce varují před průletem, nemusí to být ani siluety dravců. Ideální vzdálenost mezi nimi je 10 cm, u pultového skleníku postačí i větší.
Rovné, nebo šikmé stěny? Oblouk nebo stan?
Pokud hodláte předpěstovávat sadbu, velmi oceníte vybavení v podobě polic. Ty lze instalovat pouze na rovné stěny, případně ke zdi pultového skleníku. Šikovné jsou sklopné police, které můžete snadno odstranit, když už je nepotřebujete a uvolníte tak místo vyšším rostlinám.
Pokud tuto praktickou plochu potřebovat nebudete, můžete využít výhody skleníku se šikmými stěnami. Ty odrážejí méně světla a rostlinám se ho tak dostane více. Zvláště pokud je šikmá prosklená plocha obrácena k jihu, využívá dokonale zimní, a také časně jarní či podzimní nižší sluneční paprsky.
Nedostatek světla vede k horšímu růstu plodin
V létě naopak slunce svítí více seshora a opírá se do ještě více lomené špice skleníku, která ho zčásti odráží, takže nedochází tak snadno k přehřívání a spálení rostlin. Skleníky z tvarovaného polykarbonátu ve tvaru tunelu pak umějí světlo optimálně využívat po celý den.
Mohlo by se zdát, že prostor pod šikmou střechou či obloukem je nevyužitý a hospodárnější by byla střecha rovná. Ale kromě letního přehřívání by hrozilo zimní nahromadění sněhu. A díky vyšším policím, závěsným nádobám a žebříku či schůdkům můžete využít i prostor, kam jinak nedosáhnete.
Průvan pomáhá
Obvykle je nepříjemný – pro pokojové rostliny, lidi i zvířata. Ale ve skleníku je v průběhu léta často nezbytností. Za horkých dní je třeba pustit do skleníku dostatek vzduchu, měl by se vyměnit nejméně jednou za hodinu, ale raději vícekrát a odvést přemíru vlhkosti i horko. U všech skleníků jsou proto nezbytná větrací okna, dveře nestačí. Nejúčinněji vyvětráte střešním oknem v kombinaci s dveřmi či oknem bočním. Chladný vzduch přichází zboku a ohřátý vystoupá vzhůru a ven. Ke květům plodové zeleniny (rajčat, paprik, lilků) má díky otevřeným oknům přístup hmyz, který je opylí. Praktické je automatické otvírání oken, závislé na teplotě – pozor však, aby bylo dobře nastaveno. Ne vždy reaguje podle vašich přání, a ta se navíc mohou v průběhu sezóny měnit.
Související články
Únorové číslo časopisu Receptář je právě v prodeji.
Zdroj: časopis Receptář
