„Kraje polí jsou prochozené od hrabošů důkladně,“ všiml si ekonom společnosti Zámoraví Martin Gabrhelík, který je předsedou Agrární komory Zlínského kraje.

Na konci ledna bylo v průměru na hektaru polí v Česku 823 aktivních hraboších děr. To je trojnásobek prahu škodlivosti a nejvíce za leden v posledních čtyřech letech.

V lednu 2020 jich bylo přes tisíc, tehdy ale vrcholila kalamita. Loni v lednu 661 a v květnu dokonce jen 127.

Zlínský kraj patřil přitom vždy mezi nejvíce postižené. „Zde se počty nor na hektar mezi podzimem a lednem významně navýšily. Populace hraboše zimní počasí spojené s oblevou nijak neomezilo, spíše naopak,“ řekla mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková.

Na Kroměřížsku je místy dokonce sedm tisíc nor na jednom hektaru, zejména v obilí a řepce olejce. „I v ostatních okresech v rámci kraje četnost až na výjimky neklesá pod práh škodlivosti,“ upozornila Kršková.

„Tato čísla představují vysoké ohrožení především pro krmné plodiny, ale i porosty ozimých plodin, především řepky,“ dodala.

Pokud nepřijdou souvislejší mrazy, obávají se zemědělci na jaře další hraboší kalamity, jež jim může v dalších měsících zlikvidovat velkou část úrody. „Kalamita může přijít, ostatně byla už loni, ale ne na tak rozsáhlém území jako v letech 2019 a 2020,“ zmínil Gabrhelík.

Zemědělci mohou používat hubicí prostředky, například Stutox II. Moc jich k tomu však nepřistupuje. Aplikace je pracná, protože se nemůže dělat plošně, ale jenom do děr. A také je k tomu třeba suché počasí, které v posledních dnech není.

Hraboši jsou mimo kontrolu. Zemědělci chtějí přitvrdit s množstvím jedu

„S vlhkem se návnada rozpadne. A nemáme tolik proškolených lidí na roznášení,“ uvedl Gabrhelík.

Loni aplikovali Stutox II. například v Ratajích. Populaci hraboše sice částečně snížili, ale úplně nezlikvidovali. ÚKZÚZ by měl v nejbližších dnech povolit aplikaci zvýšených dávek této látky. Otázkou ovšem je, kolik zemědělců této možnosti využije.