Menu
Přihlásit se

Přestože si dal šéfredaktor nejmenovaného českého periodika práci s podrobnou rešerší rozhovoru Tuckera Carslona s Vladimirem Putinem, čímž navázal na své předchůdce z Rudého Práva, kteří tak učinili před desítkami let v případě štvavých pamfletů Charta 77 a Několik vět, rozhovor jsem zhlédl a poté i přečetl raději sám.

Petr Bošnakov
Publikováno 16/02/2024
Doba čtení 3 min.
Americký novinář listu The Wall Street Journal Evan Gerskovich byl zadržen v Rusku a obviněn ze špionáže. Zdroj: Getty/openDemocracy

Nehodlám obsah a úroveň dvouhodinného interview komentovat, přesto mě velmi zaujala jedna pasáž týkající se možného propuštění amerického novináře listu The Wall Street Journal Evana Gerskoviche. Kolega z USA byl loni v březnu zadržen na Urale a obviněn FSB, tedy organizací, které Putin v letech 1998/99 šéfoval, ze špionáže.

Jak se shodla západní média, nejspíše na základě detailní znalosti vyšetřovacího spisu, relevantní důkazy neexistují. Jak Gerskovich, tak jeho redakce se pak od špionáže distancují. Zatímco Američané žádají o propuštění, Rusové prodlužují vazbu, ve které bude Evan minimálně do konce března.

Neexistence tabu

Jak Vladimir Putin v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem uvedl: „Neexistuje tabu pro vyřešení tohoto problému. Jsme ochotni to vyřešit prostřednictvím zpravodajských kanálů tajných služeb. Věřím, že existuje možnost, jak dosáhnout dohody.“ Ostatně, obě strany mají v tomto směru poměrně čerstvou zkušenost z prosince 2022. Tehdy došlo k výměně americké basketbalistky Brittney Grinerové za jednoho z největších „černých“ obchodníků se zbraněmi Viktora Bouta. Vzhledem k tomu, že basketbalistka pobývala nedobrovolně v ruské vězeňské kolonii za držení gramu hašišového oleje, a Bout byl nikoli neprávem považován za obchodníka se smrtí, je zřejmé, kdo ve výměně tahal za delší konec.

Ruský prezident sice v rozhovoru neuvedl konkrétní jméno, s pravděpodobností hraničící s jistou lze ovšem říci, že objektem výměny by měl být Vadim Krasikov. Ruský občan byl v polovině prosince 2021 odsouzen v Německu na doživotí, neboť soud v Berlíně rozhodl o tom, že v srpnu 2019 popravil za bílého dne čtyřicetiletého Čečence s gruzínským pasem Zelimchana Changošviliho. Podle soudu je Krasikov důstojník FSB, což ruská strana popírá. Z Německa pak byli vyhoštěni dva ruští diplomaté, Moskva reagovala recipročně.

CIA versus BND

Zatímco hlavní osoby možné výměny jsou známy, nad realizací se vznášejí otazníky. Zatímco totiž Bout obchodoval sice po celém světě, ale seděl v americkém vězení, Krasikov střílel v Berlíně a trest si odpykává v německém nápravném zařízení. Z logiky věci by měla CIA komunikovat s kolegy z německé BND, nicméně vztahy mezi oběma organizacemi, alespoň co je známo z veřejných zdrojů, nejsou zrovna vřelé.

Německá zpravodajská služba BND totiž pracovala před více než dvaceti lety s tajemným agentem, který měl přezdívku Curveball, jedná se o liftovaný úder z baseballu. Dotyčný si vymýšlel o iráckých zbraních hromadného ničení, BND mu věřila a předávala jeho smyšlené příběhy nejspíše CIA. A protože v USA byla po informacích tohoto druhu velká poptávka, zafungoval plně proces jejich nekritického přijímání. Paradoxní je, že Američané Curveballa neviděli nikdy. Výsledkem byly fotografie, které ukazoval tehdejší americký ministr zahraničí Colin Powell v Radě bezpečnosti OSN, aniž tušil, že se tímto právě zesměšňuje. Nakonec Američané vpadli v roce 2003 do Iráku a žádné takové zbraně nenašli.

O deset let později ovšem američtí špióni vrátili německým kolegům část dluhu, když s pomocí dánské tajné služby odposlouchávali telefon kancléřky Angely Merkelové. V té době nejvlivnější žena světa si za to ovšem mohla z velké části sama, neboť odmítala odposlechům vzdorný telefon, se kterým si dnes v Česku hrají malé děti ministra vnitra. 

Výměna bez výměny?

Zároveň ovšem platí, že stejně jako v celém světě i v Německu plní tajné služby politická zadání. „Nemyslím si, že by se německý Olaf Scholz jakkoli vzpouzel americkému nařízení poslat Krasikova do Moskvy. Ostatně, říká se o něm, že je poslušným pejskem amerického prezidenta. Pokud dostane německá strana pokyn, udělá bez protestu cokoli. V médiích se můžou objevit výhrady, ale jedná se o kompetenci vlády,“ říká bezpečnostní a vojenský analytik Jaroslav Štefec.

Podle jeho názoru nelze ovšem zároveň vyloučit, že se německá strana na základě předchozí dohody s americkými spojenci vydání Krasikova „vzepře“ dojde k tzv. výměně bez výměny. „Putin pustí domů Gerskoviche a Krasikov zůstane v německém vězení s tím, že o jeho případném propuštění se bude dále jednat. Olaf Scholz, jehož popularita stále klesá, získá kladné body a Putin si to doma bez problémů obhájí. To, že německý kancléř bude svému voličstvu prezentovat své velké vítězství, neboť odolal USA i Rusku, mu může být jedno.“

Úspěch Trumpova muže?

Je otázkou, jak vnímá vývoj situace ohledně možného návratu v Rusku vězněného novináře administrativa prezidenta Joe Bidena. I největší odpůrci Tuckera Carlsona totiž nebudou moci, v případě Gerskovichova propuštění, popřít, že víceméně „zamrzlou“ otázku otevřel. A Vladimir Putin se s ním o problému bavil, což kauzu evidentně posunulo. Kromě toho, pokud se ruský prezident rozhodne učinit akt dobré vůle, bude nezpochybnitelná realita taková, že Tucker Carlson svým dvouhodinovým rozhovorem dokázal více, než celá americká vládní mašinerie

„Carlson je navíc spojován s Trumpem, dokonce by se snad mohl stát jeho viceprezidentem. Nelze pochybovat o tom, že případné propuštění Evana Gerskoviche, bude moci Trump, a právem, prezentovat jako úspěch svého muže, potažmo svůj, což se bude v předvolební kampani bezpochyby hodit. Jsem přesvědčen o tom, že si to bude užívat,“ odhaduje vysoce pravděpodobný vývoj situace Jaroslav Štefec.

Komentáře (0)

Napsat komentář