Na konci roku při slavnostním vyhlášení si došel společně s Jirkou Hovorkou pro pohár určený vícemistru ČR v rally. V průběhu sezony si Dominik vyzkoušel oba „póly“ rally, kdy v Krumlově dal sedm a půl krát panna – orel a na Bohemce si vychutnal slastný pocit vítězství.

Máme polovinu února, jak tráví Dominik Stříteský pauzu mezi jednotlivými sezonami?

„U mne to je hodně podobné za poslední roky. Většinu času trávím v Itálii, kde připravuji děti, které jezdí motokáry, na novou sezonu. Letos mám osm dětí. V Itálii závodí motokáry už od poloviny února a zatím měly děti testy a výuku jízdy. Domů se vracím vždy jen na skok, abych vyřídil různé povinnosti v týmu a v životě. Co se týká automobilových soutěží a mne samotného, tak probíhá příprava auta i mé fyzické kondice. Dále se komunikuje s partnery tak, aby vše bylo na konci února připraveno a my mohli začít s testy nového vozu.“

Usedneš občas i ty ještě do motokáry?

„Po Pačejově jsem se v motokáře svezl. Dojmy z jízdy v motokáře jsou pořád stejné, neboť jsem tady odjezdil mnoho sezon. Tělo si ale rychle vzpomnělo, jak je jízda v motokáře fyzicky náročná oproti rally. Nabízelo by se porovnání s dětmi v Itálii, ale tady jsou různé „váhové kategorie“ a já bych neměl v té své soupeře. Občas sice jdeme s klukama do půjčovny a zajezdíme si ze srandy, ale vyhrát je rozhodně nenechávám.“

Naháníš během pauzy i kondici?

„Jasně, maká se na ní. Být v kondici je v rally hodně důležité. Vloni na Barumce bylo velké horko a to samé i v Hustopečích, a pokud je jezdec celý den v autě, tak se cítí jako ve skleníku nebo v sauně. Proto nemůže člověk jen tak přijít a bez fyzické přípravy odjet závod s pomyšlením na výsledek v popředí. Rozhodně ale nechodím do posilovny a nevzpírám činky. Mám proto trenéra, který mě speciálně připravuje. Já jsem i díky motokárám v Itálii, kde během dne nachodím a naběhám 20 – 25 kilometrů, pořád v pohybu.“

Pojďme se v krátkosti ohlédnout za loňskou sezonou. Začal jsi smutně na Valašce, ta je pro tebe za poslední dva roky nějaká prokletá…

„Je to tak, poslední dva starty na této soutěži se mi moc nepodařily. Vloni to byla jezdecká chyba a víc se k tomu asi netřeba vracet. Auto zůstalo nepoškozené ležet na „bachoru“ a tím, že byl ucpaný výfuk od příkopy, Fabie nešla nastartovat. Vlastně až poté, co nás za lano vytáhlo auto, jsme vyčistili výfuk a mohli odjet. To už ale bylo po závodě. Nastoupili jsme do druhé etapy v rámci super rally, ale penalizace za neodjeté erzety byla obrovská a i to byl důvod umístění v hloubi pole.“

Smolný byl pro tebe i Krumlov, stíhal jsi počítat, kolikrát jsi šel přes střechu? Co se v tu chvíli honí jezdci hlavou?

„Bylo to sedm a půl krát… Samozřejmě kolikrát to bylo, to jsem spočítal až po prohlédnutí videa. Také v tomto případě to byla jezdecká chyba, neboť jsem měl špatně napsaný rozpis a výsledkem byla akce panna orel několikrát za sebou. V tu chvíli jsem si jen říkal si, ať už to skončí a zastavíme se. Člověku už jen probíhají hlavou myšlenky, že čím víc se bude kutálet, tím bude auto víc rozbité. V našem případě to naštěstí neplatilo. Byly tam samozřejmě karosářské „úpravy“, ale jinak všechny komponenty byly funkční. Díky kotrmelcům se rozhodilo řízení, ale co bylo důležité, tak Fabie měla všechna kola.“

Naštve jezdce, když takto odstupuje z druhého místa, navíc když před třetím v pořadí má komfortní náskok?

„Ani se raději neptej, jak moc to v tu chvíli naštve… Byla to zbytečná havárie. Jak jsem ale říkal, chyba byla v rozpisu a ta nás vytrestala. Když se tak ohlédnu za svými velkými haváriemi, tak já mám problém s horizonty. Při Barum rally 2021 jsme si odskočili do lesa a vloni na Krumlově mezi krávy. Tak nevím, zda by nebylo lepší stavět erzety bez horizontů, nebo na testech trénovat skákání (smích).“

Pojďme k těm úspěšným startům. Pokud pominu nepovedenou Valašskou rally a silně obsazenou Barumku, tak jsi byl na konci soutěže vždy „na bedně“, s tím musíš být určitě spokojený…

„Určitě. A když se k tomu všemu přidá i celkové vítězství na Bohemce, tak jsem moc spokojený. Ostatně ani náš výsledek na Barum rally nebyl špatný. V hodnocení ERC jsme sice byli sedmí, ale pokud vezmu čistě český mistrák, tak tady jsme byli pátí s odstupem necelých deseti vteřin od bedny. Ve Zlíně nám závod vůbec nevyšel, proto je konečný výsledek super. Samozřejmě, že mne hodně těšilo, že jsme byli tak často „na bedně“, ale co mi dělalo taky velkou radost, bylo, že jsme postupně snižovali odstup od Honzy a Václava.“

Předpokládám, že největší radost ti vloni udělalo vítězství na Bohemce…

„Ano, je to tak. Nikdo v týmu tento výsledek nečekal. Vše se ale sešlo… Vyhrála se první erzeta, pak druhá, ale následně jsme začali ztrácet. Od začátku nám šlo o to, držet s klukama vepředu krok. Na konci první etapy za námi došel Honza Kopecký a ptal se, co se děje, že jsme až třetí. My jsme jeli své tempo, jen soupeři byli prostě rychlejší. V neděli se nám podařil úvod etapy a po Vinci jsme skočili zpět na „jedničku“ a už to bylo.“

Věřil jsi, že závěr rally udržíš ve svůj prospěch?

„Věděl jsem, že když nenajedu na druhém Vinci na Honzu aspoň dvě vteřiny, tak to neustojím. Nakonec jsme tady najeli pouze 1,4 vteřiny, ale finále jsme měli k dobru 0,8 vteřiny a vyšlo to. Věděl jsem, že na RZ Zvířetice bude Honza hodně silný a já tu nemám šanci. Bylo super, že se závod obešel v našem souboji bez defektu nebo různých technických problémů, a vítězství bylo opravdu vybojované.“

Jak to vnímá posádka, že třeba soupeři vyhovuje jistý druh erzety a naopak na jiné je silná ona?

„Je to hodně o zkušenostech. Já třeba vím, že si nejsem moc jistý na šotolině. Mnohem víc mi sedí erzety, jako jsou třeba v Pačejově. Jezdec se nenaučí zvládat všechny povrchy ze dne na den, ale s najetými kilometry to jde líp a líp. Nejvíc je vidět, kde to jezdci jde a kde ne, na časech. Jedeme na špici v desetinách, a pokud posádka na rychlostní zkoušce dostane více vteřin a zajela tuto zkoušku bez problémů, tak tady by měla na sobě zapracovat.“

Čím to, že boleslavské erzety ti dlouhodobě sedí?

„Bude to hodně dané i tím, že jsem na Boleslavsku hodně testoval se škodovkou. Bohemia rally je navíc velice pěkný a svižný závod, kde rychlostní zkoušky pěkně navazují na sebe. Pokud tam najde jezdec ten správný rytmus, tak hodně vydělá.“

Ještě jednou k Bohemce, tady jsi porazil Honzu Kopeckého, který řídil Fabii RS, kdežto ty starší model, je tedy lepší nová nebo starší škodovka? A už jsi měl možnost svézt se ve Fabii RS?

„V tuto chvíli to nedokážu přesně určit. My jsme do týmu pořídili na konci roku Fabii RS po Andreasi Mikkelsenovi, která ale byla na šotolinovém podvozku, navíc Andreas udělal na posledním závodě defekt a lehce vůz poškodil. Máme tedy Fabii na dílně a postupně ji přestavujeme na asfaltový podvozek. Vše bude hotové na přelomu února a března a poté mne čekají první testy. Je pravdou, že jsem ve Fabii RS již seděl, ale to bylo při promotérské akci Škody, kde jsem vozil lidi, a tam nešlo auto víc otestovat.“

Na konci loňského roku jsi obsadil celkově druhé místo v MČR, to je patrně maximum, čeho lze v tuto chvíli dosáhnout…

„S tímto výsledkem jsem samozřejmě velice spokojený. Vždy nastupuji do závodu, že chci vyhrát, to, že je lepší Honza, svědčí o jeho zkušenostech. Víc tady opravdu asi nelze získat. Když se ohlédnu za loňskou sezonou a vezmu v potaz dvě havárie, tak konečný výsledek je super. Cíl do sezony jsme si nedávali žádný. Vždy se vše odvíjí závod, od závodu. Rozhodně nestojíme na startu rally s tím, že se jdeme pouze svézt. Všichni to bereme tak, že jdeme udělat co nejlepší práci, a proto není nutné si vytyčovat nějaké cíle. A podle toho k tomu i přistupujeme jak samotná posádka, tak i mechanici a celý tým. Je jasné, že nároky se s výsledky stupňují, to znamená, že když dojedeme třetí, chceme být druzí a když jsme druzí, tak proč nezabojovat o vítězství…“

Za chvíli se nám otevře sezona 2024 a ptát se na plány je asi zbytečné, viděl bych to na velký mistrák s Jirkou Hovorkou v týmu Jaroslava Vančíka…

„V tomto složení budu startovat i v letošním roce, tam se nic nemění. Stejně tak je jasné, že chceme bojovat o co nejlepší výsledky ve velkém mistráku. Ale tím, že máme nové auto, tak si na úvod roku dám jako testy i dva sprinty. Tady se bude jednat o závody, které jsou v podstatě domácí, tedy Valašku a Kopnou. Další případné testy se budou odvíjet od toho, jak nám to půjde s novým autem.“

Zkus mi prosím nějak více rozebrat ty případné testy…

„To je jednoduché… S Fabii R5 mám odjeté tři kompletní sezony a dá se říci, že toto auto známe jak posádka, tak i mechanici do posledního šroubku. Nyní pojedeme Fabii RS a byť je to zase škodovka, tak je to zcela jiné auto a nás čeká dlouhé učení. Velký rozdíl je v koncepci auta, přece jen nový typ je skoro o devět centimetrů delší. To vypadá jako zanedbatelný rozměr, ale na jisté věci to je velký posun. V civilním autě za normálního provozu se nepozná tento rozměr, ale v závodním tempu je to obrovský rozdíl. V nové Fabii je spousta nových komponentů a ty je potřeba sladit, prostě čeká nás dlouhá a náročná práce. EReSo je ale určitě dobré auto, vždyť vyhrálo mistrovství světa, a to hovoří samo za sebe.“

Funguje nějaká komunikace ohledně nastavení s Honzou Kopeckým?

„Honza tomuto autu věnoval celou loňskou sezonu, zkoušel různá nastavení a podobné věci. Tento vývoj si bude pochopitelně střežit. Nikdo přece nechce, aby se mu soupeři dostali co nejblíže. Je to logické, a proto i my půjdeme vlastní cestou. Ve finále nastavení od Honzy nemusí vždy pasovat jinému jezdci. Proto je potřeba testovat a zkoušet.“

Ty jsi říkal, že cíle do sezony si nedáváte, ale přesto nějaká představa je…

„Cíle máme vždy ty nejvyšší. Každý jezdec chce vyhrát a to platí i u mne. Mně se vloni jednou Honzu podařilo porazit, proto je logické, že to chci zkoušet znovu a znovu. Bude hodně záležet na začátku letošní sezony, neboť pro nás je tady mnoho nových věcí a vše se bude odvíjet od toho, jak tento přechod zvládneme. Já a celý tým věříme, že to půjde.“

Když se zeptám laicky, jsou závody, kde je Honza Kopecký k poražení?

„Porazit se dá pochopitelně každý jezdec. Je k tomu potřeba bezchybný výkon a spousta dalších okolností, které se musí sejít. Ale pokud se podíváme konkrétně na Honzu, tak jeho o dost silnější soutěže jsou Barumka, kde je dlouhodobě hodně silný, a Hustopeče, kde nám výrazněji odskakuje. Naopak, na Bohemce dokážeme jet spolu hodně vyrovnaně a podobně tomu je i v Pačejově.“

Poděkování a vzkaz fans…

„Poděkování patří všem, kteří jsou na naší straně a mají s námi obrovskou trpělivost, i když to občas bývá těžké. Jsem rád za každého, kdo přijde k pásce, a fandí nám. Závody nejsou jenom o nás, ale i o těch lidech na erzetách. Těším se na setkání s vámi v letošním roce.“