Kostel sv. Maří Magdalény v Ledcích u Třebechovic pod Orebem

Tento malý bezvěžový kostelíček pochází někdy z počátku 15. století, tehdy byl ovšem zasvěcen sv. Jakubu. Jeho založení má nejspíše na svědomí cisterciácký klášter Svaté Pole. Roku 1579 se o něm psalo toto: „V též vsi (Ledcích) jest založení sv. Maří Magdaleny. Kostel se toliko almužnou opatruje, a k němu se žádných důchodů kromě z kouska pole neplatí. A bude-li tak na dlouze, tedy ke spustnutí přijíti musí.“ Kostel byl opraven a částečně přestavěn Janem Rudolfem Trčkou v roce 1614. Tehdy se zasvěcení kostela změnilo a od té doby jde o kostel sv. Máří Magdalény. To na počest jeho manželky Marie Magdalény. Zde je třeba uvést, že některé prameny uvádějí, že objekt byl přestavěn až roku 1625 právě již zmíněnou Marií Magdalénou hraběnkou Trčkovou, rozenou z Lobkovic. Během pobělohorského období zdejší fara zašla a od té doby je kostel filiálním do Třebechovic pod Orebem. V roce 1736 byla přistavěna kostelní předsíň. Roku 1892 byly dovezeny a umístěny do kostela varhany z křivického kostela sv. Vavřince (podle dobového tisku k tomu došlo až o 3 roky později, a to na žádost ledeckého lesníka Františka Budila, který obeslal patronátní úřad; varhanář Josef Vanický je zdarma opravil a v kostele na kůru postavil, což mu trvalo s 1 dělníkem přes 14 dnů práce). V roce 1895 došlo též k obnově soch na hlavním oltáři, jež byly nově vymalovány. Od 20. března 1964 je objekt památkově chráněn (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-mari-magdaleny-s-ohrazenim-hrbitova-1164267). V letech 2015-2016 byla provedena oprava hřbitovní zdi a vstupní dřevěné brány. Zároveň došlo k opravám a natření dveří a oken. V roce 2017 byl dokončen průzkum krovové konstrukce kostela a roku 2018 došlo ke zpracování stavebně historického průzkumu chrámu. O rok později provedl Jaroslav Skuhravý z Janova u Nového Boru zrestaurování vitrážového okna nad hlavním portálem v průčelí kostela. Průběh oprav nekomplikují pouze finance, ale rovněž to, že je objekt památkově chráněn a všechny technické postupy a detaily musí být odsouhlaseny památkáři.

Jedná se o jednolodní kostel s bílou vápennou omítkou s plochou dřevěnou a šindelem pokrytou střechou na obdélníkovém půdorysu, jenž má pentagonálně uzavřený presbytář, na severní straně se nachází obdélníková sakristie a v západním průčelí je předsíň. V trojúhelníkovém západním štítu se nachází na vysunutých trámech zvonice. 7,4 m dlouhý a 4,7 m široký presbytář je plochostropý, sakristie je naopak zaklenuta valenou klenbou. Triumfální oblouk je půlkruhový. Uprostřed 10,7 m dlouhé a 8,2 m široké lodi je umístěn gotický podpůrný trám. Světlo je do kostela vpouštěno dvěma páry úzkých oken v dubových rámech. Presbytář má též dřevěnou střechu a podobná okénka těm v lodi. V jednom z okének je namalován kotouč s iniciály Jana Rudolfa Trčky (J. R. T.) a Magdaleny Trčkové z Lípy (M. T. Z. L.) Uprostřed kotouče se nacházejí dva znaky. Zachovalý celý je pouze levý. Z pravého zbyla jen půlka. Pocházejí z roku 1614. Za postranním oltářem je zapuštěn pískovcový náhrobek s obrazem rytíře, jenž v levici drží meč a v pravici přílbu. U pravé jeho nohy se nachází znak s klenotem a ve znaku krokvice. V předsíňce je položena malá deska se znakem Šárovců (s krokvicí). V interiéru se nachází půlkruhová zděná kazatelna s plným zábradlím, vyvýšená jen nepatrně nad úrovní dlažby kostela. Uprostřed kostela je dřevěný gotický sloup, podpírající dřevěný strop. Dřevěná kruchta je ukotvena na 2 sloupech.

Hlavní oltář je rokokový a je ozdoben obrazem sv. Maří Magdalény. Pochází ze 70. let 18. století. Za zmínku stojí půlkruhová kamenná kazatelna, jež je zvýšená pouze 60 cm nad dlažbou. Varhany miniaturních rozměrů jsou umístěny na kůru a jak již bylo zmíněno, byly sem převezeny z kostela sv. Vavřince v Křivicích, protože tento chrám získal nový nástroj od Josefa Vanického (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=3828). V kostele najdeme rovněž 2 náhrobní kameny, z nichž první upomíná na smrt Jindřicha Šárovce z Šárova a na Jeníkovicích v roce 1599 (text: „Leta Panie 1599 w Sobotu den S. Rudolfa ziwot swug dokonal Vrozeny a Stateczny Rytirz P. Gindrzich Ssarowec z Ssarowa na Genkowicich a Kundraticych a tuto Odpociwa ocekawage Weseleho z Mrtwych wstany.“), druhý v předsíni kostela na smrt rytíře Petra Šárovce z Šárova roku 1517 (nápis: „Leta Panie 1517 P. Petr rytirz Ssarowec z Ssarowa a tuto gest pochowan. Proste za mne Boha.“)

Kostel míval původně trojici zvonků bez nápisů. Jeden o hmotnosti kolem 50 liber byl nad lodí a 2 o hmotnosti asi 1,5 centu se nacházely nad síňkou. Nad ní se dnes nachází pouze jeden zvonek. Stejně jako u jiných kostelů za to můžou rekvizice obou světových válek. Na závěr ještě uveďme, že ve zdejším kostele začínal s chrámovou hudbou pozdější kapelník třebechovické sokolské hudby Václav Jaroměřský.