Reklama
Dnes je úterý 30.04.2024     svátek má Blahoslav

Usiluje o tradice i historickou prestiž

LENKA ŠIMO - jejím historickým zaměřením je medievistika. Foto: Lenka Kopčáková
LENKA ŠIMO - jejím historickým zaměřením je medievistika. Foto: Lenka Kopčáková

19.2.2024 Aktuality/Komentáře (0), autor:
Lenka Kopčáková

Při záchranném archeologickém průzkumu tzv. Starého města ve Žďáře n. S. bylo v roce 2001 objeveno několik drobných předmětů. Mezi nimi dávná hračka v podobě bílého keramického koníčka a zdobná bronzová spona. Záhy začala v lokalitě výstavba sídliště Klafar.


Naše redakce vyhlásila prázdninovou soutěž. Děti vymýšlely pohádky nebo příběhy ze Starého města, v nichž měly objevené indicie hrát roli. Účast malých autorů byla hojná, jako jednu z oceněných porota vybrala 15letou Lenku Benešovou. 
„Psala jsem tehdy o té dětské hračce, koníčkovi z bílé keramiky,“ usmívá se vystudovaná historička Lenka Šimo. Dnes vyučuje na brodské ZŠ dějepis a jazyky. Krom toho na tamní Univerzitě třetího věku přednáší dějiny umění. Žďáráci ji znají hlavně jako obnovitelku Žďárského masopustu. 


Lenka Šimo nad kávou prozrazuje, že láska k historii se u ní dostavila záhy a nejstarší vzpomínka patří Zelené hoře. Tehdy zde provoz zajišťovala spol. Cisterciana Sarensis. 
“Já snila, jaké by to bylo být průvodcem. Vedoucí, pan Josef Pohanka, mi dal texty, ať se je naučím, zda budu mít odvahu...Moc tomu nevěřil. Ale já odvahu měla. Ve svých necelých 12 letech jsem na Zelené hoře začala provázet. Samozřejmě v pozici dobrovolníka, oficiálně jsem ještě brigádu mít nemohla,“ ohlíží se patriotka.


Na stůl pokládám výtisk novin z léta 2001 a Lenka Šimo hned nalistuje výzvu k prázdninové soutěži. 
„Tehdy jsem byla již v kvartě na BIGY. Ráda jsem psala a bavila mě ta imaginace, komu asi hračka patřila. Vymyslet příběh,to byla výzva,“ říká.
Krásnou náhodou prý je, že i ona nyní bydlí na Klafaru, tedy bývalém Starém městě. „Moc se mi líbí, že dávná řemesla se promítla do názvosloví ulic Barvířská, Hrnčířská, Kupecká či K Milířům,“ chválí patriotka.
Byť v rámci středoškolských seminářů zpracovávala prvně ženský cisterciácký klášter v Pohledu, ten žďárský gymnazistku zaujal v roce 2002, kdy město slavilo 750. výročí založení kláštera (1252). Po maturitě v roce 2005 pokračovala na Katedře historie FF Masarykovy univerzity v Brně. I zde dívku provázela historie žďárského kláštera.


„Velmi mne potěšilo, jakým způsobem jsme rozebírali žďárské prameny. Cronica Domus Sarensis je zajímavý zdroj,“ říká Lenka Šimo. Obdivuje spiritualitu cisterciáků. 
„Díky tomu, že řád má základ ve Francii, scházely se zde kapituly z celé Evropy. Cisterciáci krom církevních záležitostí diskutovali i všechny tehdejší novinky. Jistě dopomohli k šíření gotického slohu,“ míní.
Lenka Šimo je zaměřením historik – medievista. Medievistika je obor zabývající se středověkou společností, ekonomikou, vojenstvím či politikou. Využívá přitom výsledky archeologických výzkumů a etnografie. 
„Ve Žďáře se nejvíce prezentuje barokní období spojené se Santinim a Zelenou horou. To samozřejmě nezpochybňuji, mě však velmi fascinuje středověká historie žďárského kláštera, která má co nabídnout,“ dodává. 

 

Žďárský masopust
Před šesti lety se Lence Šimo podařilo navrátit Žďáru masopustní tradici, kterou ještě v 60. letech 20. stol. udržovali hasiči. Jak říká, masopustem se začala intenzivně zabývat v době, kdy se profesně ocitla mimo svůj obor a začalo jí to chybět.
„Pátrala jsem v kronikách klášterských hasičů a studovala záznamy a dobové fotky, takže vím skladbu tehdejších masopustních postav v Zámku Žďáře,“ ohlíží se. 


Už v roce 2017 svým nadšením nakazila ředitele ZŠ Švermova Jaroslava Ptáčka a přidávali se další spojenci. Duší celého masopustu se stal vtipný moderátor Ivan Hora, který dává akci ten správný říz, hudbu dodnes věrně obstarávají Zelenohorští muzikanti. „Masopust na žďárském náměstí byl v roce 2018 spíše malý, ale lidé se zájmem zastavovali a smáli se s námi,“ vzpomíná. 


V roce 2019 se přidali i ochotníci, kteří vnesli zajímavé nápady a masopustní příběhy. Žďáráci na tento výpravný masopust vzpomínají dodnes. 
„A najednou za námi přicházeli pamětníci, že masopust býval i v centru Ždáru, a vyprávěli nám zajímavé detaily. To mě těšilo a nabíjelo energií,“ říká. 


V posledním předcovidovém roce 2020 se žďárský masopust udával ve stylu kubánské salsy. „Bylo to krátce poté, co jsem se vrátila z Kuby, zcela fascinována jejich nejoblíbenějším tancem,“ vysvětluje Lenka Šimo. Pořadatelé oslovili choreografku latinskoamerických tanců Moniku Beranovou – a trefili se.Pestrý had masek i diváků nakonec tančil v rytmu salsy a kroutil se centrem Žďáru.


Posléze se Žďárský masopust opět vrátil ke klasice, ale pořadatelé opět nějaké téma nevylučují. Motivuje je nadšení, kdy i dospěláci zahodí ostych a obléknou masopustní kostým.
„Letos jsme uvažovali oslovit více škol, aby se do masopustu zapojilo hodně dětí. Ale závěrem loňského roku jsem dostala z města informaci, že o masopustním víkendu plánují na náměstí pořádat food festival,“ ohlíží se Šimo. 


V kalendáři zjistila, že tento víkend byl dle tradice vlastně posledním možným ke konání masopustu před Popeleční středou. „A na masopustní úterý to nešlo přesunout, všichni pracujeme, dojíždíme a děti mají kroužky... Nakonec jsme s Ivanem Horou rozhodli, že nemá smysl masopust pořádat na sílu, když náměstí obsadí jiná akce. Mrzí mě to, lidé se těšili,“ lituje.
Žďárský masopust ale určitě nezanikne. „Pro příští rok mám poučení a termín si na městě musím zarezervovat včas,“ dodává pořadatelka. 

 

Májka a krojový ples 
Lenka Šimo se také již nějaký čas pokouší vzkřísit jarní lidovou tradici v podobě stavění májky. Podle pamětníků Žďár opravdu na svém náměstí májku míval. Dokonce tu na ni bylo trvalé ukotvení. 
Takovou akci si však patriotka netroufá realizovat sama. Stavění májky by muselo zaštítit město. 


„Téma jsem již před časem otevřela v kulturní komisi města, jejíž jsem členkou. Inspirací nám je Jihlava, kde mají velmi krásnou tradici zaplétání májky na náměstí,“ říká. Žďárské folklórní soubory by podobnou akci uvítaly. 
Byť lidové zvyklosti chudého Žďárska bývaly skromnější, v jedné novodobé tradici hrával Žďár prim. Od konce 90. let se tu celých 11 let konával Národní krojový ples. 


Výpravná akce v režii Folklorního sdružení ČR však v roce 2008 skončila kvůli snížené podpoře města. Místní patrioti zjišťují, zda by se ve Žďáře nedala obnovit regionální verze krojového plesu. „Specialista na horácký folklór Jan Kuča má plno skvělých nápadů a vím, že alternativu krojového plesu má v hlavě. Byla by to skvělá prezentace žďárského kroje i horáckých tradic,“ poukazuje Lenka Šimo.

 

Aby Žďár nezůstal za dveřmi
A přání žďárské patriotky na závěr? Tím je vstup Žďáru do Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Sice obnáší roční příspěvek města ve výši 25 tisíc, ale ten by se podle Lenky Šimo městu mnohonásobně vrátil. Třeba spoluprací sdružených měst a získáváním zkušeností v různých oblastech, či možnostmi dotačních titulů.


„To jsou podle mě věci, které mohou Žďáru otevřít dveře dál – nebo mu uniknout. A by bylo škoda, zůstat stát za dveřmi. Zvláště když vidím, že ve Sdružení historických sídel je krom H. Brodu i sousední Nové Město na Moravě, Velká Bíteš či Jimramov,“ poukazuje patriotka. 
Věří, že jednou se to podaří a Žďár do Sdružení historických sídel vstoupí.

Diskuze k článku

Nový komentář

Reklama
27.04.2024 AktualityProdej pístovských kasáren má zelenou

Celkem 44.900.000 Kč. Takovou cenu má podle znaleckého posudku část bývalých Pístovských kasáren, která patří Jihlavě. Městští zastupitelé odsouhlasili na svém úterním jednání záměr ...

Komentáře (1)
27.04.2024 AktualityProblémoví cestující jsou ojedinělí

Trochu pernou směnu zažil řidič autobusu společnosti Icom transport, který jel 9. dubna kolem 13. hodiny z Větrného Jeníkova do Zbilid. Cestující natočili brýlatého muže středního věku ...

Komentáře (0)
27.04.2024 AktualityMusíme to vydržet, zní z Bítovčic

Už více než tři týdny probíhá v Bítovčicích nedaleko Jihlavy generální rekonstrukce krajské komunikace třetí třídy číslo 3516. Součástí prací je i vybudování opěrných zdí a ...

Komentáře (0)
26.04.2024 AktualityTrať Řidiče Vysočiny zítra přivítá závodníky

Zítra, v sobotu 27. dubna, v osm hodin ráno odstartuje 26. ročník motoristické soutěže Řidič Vysočiny. Více než 130 soutěžících vyrazí podle „slepého“ itineráře na přibližně ...

Komentáře (0)
26.04.2024 AktualityVysočina připravuje cesty pro Dukovany

Obchvaty Brtnice, Jihlavy, Okříšek, Slavětic, Třebíče nebo Zašovic. Plánovaná dostavba Jaderné elektrárny Dukovany si vyžádá nemalé investice do silniční sítě na Vysočině. Vznikne ...

Komentáře (0)
26.04.2024 AktualityOkruh kolem Jihlavy včetně tunelu od letních prázdnin sevřou uzavírky

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) spustilo tendr na zhotovitele opravy obchvatu Jihlavy. Přesněji rekonstrukce hlavního tahu ve směrech na Znojmo a Havlíčkův Brod. Investor očekává, ...

Komentáře (1)
26.04.2024 AktualityMrazivé čtvrteční ráno

Čtvrtek 25. dubna přinesl do krajského města na stanici Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Hruškových Dvorech rekord. Ráno bylo naměřeno -2,5 st. C, a padla tak dosud nejnižší ...

Komentáře (0)
25.04.2024 AktualityBazén Rošického čeká rekonstrukce

Jihlava připravuje rekonstrukci van městského bazénu Evžena Rošického. Na projekt za 50 milionů korun požádá o dotaci Národní sportovní agenturu. Práce by mohly začít příští rok. Vyplývá ...

Komentáře (1)
25.04.2024 AktualityPěstitelům brambor mohou mrazy oddálit sklizeň raných odrůd nekrytých textilií

Pěstitelům brambor by nynější mrazíky mohly oddálit sklizeň raných odrůd o jeden až dva týdny, pokud už brambory vzešly a omrzly. Podle předsedy Českého bramborářského svazu Josefa ...

Komentáře (0)
24.04.2024 AktualityZ vodovodů v Jihlavě možná poteče zakalená voda

Příští týden může v Jihlavě z vodovodů téct žlutá až hnědá voda. Může se tak stát z důvodů hydrantových testů měrné kampaně na vodovodech, kterou od 29. 4. do 3. 5. budou provádět ...

Komentáře (1)
24.04.2024 AktualityČestným občanem Jihlavy se stal první ředitel tamní zoo Vladislav Jiroušek

Čestným občanem Jihlavy se stal Vladislav Jiroušek, první a nejdéle sloužící ředitel jihlavské zoologické zahrady. Z někdejšího zookoutku za 39 let ve funkci vybudoval renomovanou zoologickou ...

Komentáře (2)
25.04.2024 AktualityProtestní akcí znělo: Brambory pečený, byly málo maštěný...

Ani ne padesátka lidí přišla na pole nad Dolní Cerekví, kde se v sobotu po desáté hodině dopoledne konal happening přímo na místě uvažovaného povrchového areálu úložiště vyhořelého ...

Komentáře (2)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net