Držím palce pracující inteligenci

Použiji-li slova klasika, rozmohl se nám takový nešvar: Každá profesní i sociální skupina ve snaze pumpnout stát o nějakou tu kačku ostentativně prohlašuje, jak právě oni jsou tou důležitou, ba co dím, tou nejdůležitější skupinou, která si podporu a štědré příspěvky zasluhuje. Bohužel je v tom podporují i mnozí politici, aktivisté i publicisté a myslím si, že té představě o výjimečnosti a nepostradatelnosti podlehl kdekdo, včetně jich samých.   

V těchto dnech stále slyšíme, že zemědělci jsou přeci ti, co nás živí. Píší to i na transparenty a ve svých komentářích jim sekundují opoziční politici, kteří jsou schopni říkat takové zhovadilosti, jako to, co bychom bez těch našich zemědělců dělali. Před tím to byli zneuznaní a podhodnocení učitelé, kteří jsou proboha těmi, kteří učí naše děti, a ještě před tím lékaři, kteří nás přeci léčí. Osobně si myslím, že se toho klidně mohou chytnout třeba popeláři, neb jsou to ti, co nám vyvážejí odpad, a pokud nám ho nevyvezou, je to docela problém. Zrovna teď mi přijde nejdůležitější ten pán, co nám s nevábně vonícím autíčkem vyváží žumpu, který kdyby ještě týden marodil, tak se utopíme ve sračkách.

V lidovém folklóru je tím špatným logicky úředník, coby jakýsi předstupeň prohnilého a zkorumpovaného politika, který po nás chce to, co dělat nechceme, ten byrokrat, co na nás vytáhne samá lejstra a formuláře, a bývá otrávený a arogantní, když potřetí cosi špatně vyplníme. Policajt je dobrý, když je nám ouvej, ale běda, když nás lapne na dálnici. Prodavačka musí být vždycky milá, přestože část jejích zákazníků je na za bití, a právě ti se stále vracejí a vracejí… A tak bych mohl pokračovat do nekonečna. Každé zaměstnání má své specifické problémy a každé podnikání má také svá rizika. Přiznám se, že mě ty nářky provozovatelů lyžařských center, že zase není sníh, které slýcháme každý večer ve zprávách, moc nedojímají. A podobné stesky rolnictva také ne.  

Jasně, bez lyžování se obejdeme, ale bez zemědělců není jídlo a bez jídla je hlad, jak jsem se dozvěděl od jednoho samozvaného filozofa, respektive filozofky. Ta téměř geniální úvaha má však háček v tom, že hlad v budoucnu nehrozí proto, že zemědělci nedostanou dotace na lepší traktory a více umělých hnojiv, ale kvůli ekologické zátěži a mnohde i klimatickým změnám, které tuto planetu vyčerpají natolik, že její obyvatele neuživí. Stejně tak je logické, že zemědělská výroba, a tudíž i potraviny budou stále dražší. A jestli je něco shnilého ve státě dánském, tak je to výsledek agrární a obchodní politiky posledních 35 let, kdy systém, tedy ti, co systém spravovali, umožnil monopol agrobaronů a velkouzenářů navázaných na obchodní řetězce, který ovládá fatální část trhu a tím válcuje malé a střední zemědělce, zpracovatele a obchodníky.

Držím palce i slušným a poctivým zemědělcům, stejně jako komukoli jinému, kdo dělá svou práci dobře a morálně, ale nechtějte po mně, abych akceptoval to, že je někdo natolik nezbytný, že je důležitější než někdo jiný. Protože není.