redakce - 19. 02. 2024
Navzdory dlouhodobému poklesu reálných mezd a růstu životních nákladů drtivá většina zaměstnanců nejde v práci jen po penězích. Zaměstnanců, kteří koukají pouze na finanční stránku zaměstnání, je napříč všemi aktivními věkovými kategoriemi jen zhruba desetina. Například v případě vysokoškolsky vzdělaných lidí jsou peníze jediným faktorem pouze pro 3 % dotázaných.

„Samozřejmě, že částka na výplatní pásce je obzvlášť dnes velmi důležitá, ale není to vše. Faktem je, že na růst výplaty se velmi rychle zapomíná. Dostanou-li zaměstnanci přidáno, jen málokdo si na to po třech či čtyřech měsících ještě vzpomene,“ říká Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika, která se podílí na odměňování 300 tisíc zaměstnanců v ČR.

Překvapivým zjištěním je, že ani u jedné ze současných generací zaměstnanců není výše finanční odměny za práci na prvním místě. Platí to jak u nastupujících zaměstnanců z generace Z, tak ještě výrazněji u zkušenějších generací na pracovním trhu. Celkem zhruba 60 % zaměstnanců tak hledí v práci primárně na jiné aspekty, než je částka na výplatní pásce. „Čím dál tím víc se ukazuje, že dobrá výplata ještě nedělá skvělé zaměstnání.

Obzvlášť v napjaté situaci na trhu práce je klíčové vhodně namíchat plat s dalšími formami odměn, jako jsou zaměstnanecké benefity. Ty totiž kromě zvýšení kupní síly posilují image zaměstnavatele a když se dobře zvolí, mají pozitivní vliv i na celkovou spokojenost zaměstnanců,“ říká Nicoletti.

Sůl na zlato

Právě celková spokojenost v práci je totiž pro většinu zaměstnanců víc než finanční hledisko. Výsledky Barometru ukazují, že důležitá je pro více než 70 % z nich. Pro 6 z 10 zaměstnanců jsou pak zásadní dobré pracovní vztahy a téměř polovina považuje za podstatný celkový smysl práce.

„To všechno jsou oblasti, na které má jednání a rozhodování zaměstnavatele naprosto klíčový vliv. Například úroveň komunikace a sociálních vazeb ve firmě či organizaci lze poměrně snadno podporovat a rozvíjet, ať už vytvořením interních komunikačních kanálů, gamifikací nebo pořádáním společných akcí. Nástrojů či modulů dnes už ve firmách za tímto účelem nasazujeme celou řadu,“ říká Nicoletti.

Mezi další významné faktory patří podle Barometru pocit uznání a péče ze strany zaměstnavatele, kvalitní pracovní zázemí a také možnost rozvíjet nové dovednosti. Všechny tyto aspekty se výrazně podílejí na celkové image zaměstnavatele na pracovním trhu a záleží jen na firmě nebo organizaci, jak k nim přistupuje. „Dobře cílené investice do péče o zaměstnance navíc zvyšují jejich angažovanost, loajalitu vůči zaměstnavateli i celkovou oddanost práci. Ve formě konkrétně zaměřené podpory zároveň umožňují zaměstnancům dopřát si to, co by si za jiných okolností nedovolili. Ať už jde o sebevzdělávání, kvalitní stravování nebo lepší dovolenou,“ dodává Nicoletti.