ČTK

22. 2. 2024

V lesích, které v Česku v uplynulých letech narušila kůrovcová kalamita, se objevily desítky ohrožených druhů živočichů a rostlin. Z brouků kůrovcová kalamita umožnila mimo jiné návrat potemníka Corticeus fraxini, který nebyl v Čechách vůbec znám a na Moravě byl velmi vzácný. Čeští vědci to zjistili při sledování vývoje kalamity na 45 místech v Nízkém Jeseníku, na Českomoravské vrchovině a v jižních Čechách. Studii s jejich výsledky zveřejnil vědecký časopis Forest Ecology and Management. ČTK to dnes sdělili zástupci Biologického centra Akademie věd ČR, kteří se na studii podíleli spolu s pracovníky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, Muzea regionu Valašsko a Agentury ochrany přírody a krajiny.

Tomu, co se v lesích zasažených kůrovcem děje s rostlinami a živočichy, se podle nich dosud nikdo nevěnoval. Lukáš Spitzer z Muzea regionu Valašsko označil zjištění ohledně počtu objevených společenstev ve sledovaných oblastech za překvapivá. Rostlo tam v průměru přes 80 druhů vyšších rostlin, z nichž 17 je v červeném seznamu ohrožených druhů, a žila tam třetina všech tuzemských denních motýlů a zejména citlivější luční druhy byly v bohatých populacích.

„Mezi nočními motýly jsme našli nejen specialisty vyvíjející se na lišejnících či vzácné obyvatele lesních luk a mokřadů, ale i netušené počty velkých atraktivních druhů, jako jsou přástevník medvědí a bourovec trávový. Ze 199 brouků vázaných na mrtvé dřevo jich téměř čtvrtina figuruje v červeném seznamu (ohrožených druhů), mezi nimi i atraktivní druhy jako pýchavkovník červcový a kornatec drobný,“ sdělil Spitzer.

Z hlediska brouků byl podle Lukáše Čížka z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR největším přínosem po kůrovcové kalamitě vznik otevřených parkových lesů a skokový nárůst množství osluněného mrtvého dřeva. „Toho by v přírodních lesích bylo obrovské množství, naopak v hospodářských lesích je ho obvykle málo,“ uvedl Čížek. Doda, že mrtvé dřevo má pro les mnoho přínosů, spolu s ním se do půdy vrací živiny a zlepšuje půdní podmínky pro další generace stromů.

Vědci upozornili na to, že po kůrovcové kalamitě budou lesy podle zákona znovu zalesněny, proto je jejich oživení jen dočasné. S ohledem na svá zjištění proto doporučují mimo jiné to, aby se znovu vše nezalesňovalo smrkem, ale tolerovaly se samovolně vzniklé drobné světliny a mokřady. „Ukazuje se, že ponechání prostoru přirozené obnově může být lacinější a umožní rychlejší produkci biomasy, kterou potřebujeme pro naplnění klimatických cílů,“ konstatoval Martin Konvička z Jihočeské univerzity.

Kůrovcová kalamita v českých lesích naplno vypukla v roce 2018. Na vrcholu byla v letech 2019 a 2020.

Související témata

Přečtěte si také

Pavel Matocha: Proč Česká televize čelí stoupající nedůvěře diváků
Pavel Matocha: Proč Česká televize čelí stoupající nedůvěře diváků

Česká televize si nedůvěru vysvětluje jako následek hybridní války a dezinformační kampaně.

Na středních školách dnes začíná náhradní termín jednotné přijímací zkoušky
Na středních školách dnes začíná náhradní termín jednotné přijímací zkoušky

Na středních školách dnes začíná náhradní termín jednotné přijímací zkoušky, druhý termín je vypsaný na úterý.

Trump si podle předvolebního průzkumu CNN udržuje před Bidenem náskok
Trump si podle předvolebního průzkumu CNN udržuje před Bidenem náskok

Trump si podle průzkumu mezi registrovanými voliči udržuje podporu asi 49 procent dotazovaných, Biden má podle průzkumu nyní mírně nižší podporu, a to 43 procent dotazovaných, zatímco v lednu to bylo 45 procent.

TOP 09 má čtyři kandidáty na ministra pro vědu a výzkum
TOP 09 má čtyři kandidáty na ministra pro vědu a výzkum

Na ministra pro vědu a výzkum má TOP 09 podle místopředsedy strany a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) čtyři kandidáty, tři muže a ženu.

Drastické a nevratné klimatické geoinženýrství znepokojuje vědce
Drastické a nevratné klimatické geoinženýrství znepokojuje vědce

Jak ovlivnit klima na Zemi? Přečtěte si o záměrném vysušování stratosféry a jeho potenciálu ovlivnit energetickou nerovnováhu...