Památníky hudebních skladatelů najdete v pivovaru i ve věži kostela
Bohuslav Martinů se narodil v chudé světničce kostelní věže v Poličce a třeba Bedřich Smetana přišel na svět v honosném služebním bytě bohatého litomyšlského pivovaru. Vydejte se s námi na putování po domech nebo bytech, kde se narodilo nebo žilo pět významných českých hudebních skladatelů a kde o jejich odkaz pečují.
Modrý pokoj Jaroslava Ježka navštěvují muzikanti i někdejší exulanti
Rodina Ježkova se do domu č. 10 v pražské Kaprově ulici nastěhovala po první světové válce a v pokoji, kde posléze Jaroslav přebýval, byla původně krejčovská dílna jeho otce. Po smrti otce, a když se Ježkova sestra provdala, zůstal skladatel a klavírista Jaroslav v bytě sám s maminkou a byt si rozdělili tak, aby jim to vyhovovalo. Nábytek z černého lakovaného dřeva, dosud dochovaný, navrhl Ježkovi do pokoje na míru architekt František Zelenka, který působil dlouhá léta v Osvobozeném divadle jako scénograf. Modrá barva, kterou je pokoj vymalován, zvolili kvůli Ježkově horšícímu se zraku. V pokoji si návštěvníci prohlédnou také kovové židle i gauč, na kterém Ježek spával, notové záznamy či kartotéku. Velkou část prostoru zabírá křídlo značky Steinway.
Jaroslav Ježek zemřel v roce 1942 v Americe a pokoj byl dalších 50 let „zakonzervován“. Ježkova sestra ho nechala v původním stavu a o místo a pozůstalost pečovala až do své smrti v osmdesátých letech minulého století. Samotný pokoj odkázala Národnímu muzeu, potažmo Muzeu české hudby, které teď Modrý pokoj spravuje. Z druhé části bytu se stal domovnický byt s kuchyní a jedním pokojem.
Patnáct let zde dělal domovníka i Stanislav Kostiha, který v Modrém pokoji teď průvodcuje. „Byla to úplná náhoda, kamarádi tady dělali domovníky přede mnou, ale když se jim narodilo dítě, tak se ve třech už do 1+1 moc dobře nevešli. Tak jsem se sem nastěhoval já,“ vysvětluje Stanislav Kostiha. I když už se dávno z domu odstěhoval, průvodcem zůstává. Práce, kterou vykonává jednou týdně vždy ve středu, kdy je v Památníku Jaroslava Ježka otevřeno pro veřejnost, ho prý baví. Prostor navštěvují hudebníci, někdejší exulanti nebo prostě jen milovníci starých časů.
V příštím roce chystají v Modrém pokoji technologickou novinku – návštěvníci si budou moct na tabletu pustit zdigitalizované nahrávky z rozsáhlé hudební pozůstalosti Jaroslava Ježka.
Vítězslava Nováka připomíná na Skutečsku každoroční festival
Třípokojový byt v prvním patře velké vily ve Skutči u Chrudimi obývala řadu let rodina skladatele Vítězslava Nováka. Dvě místnosti přitom zůstaly přesně takové, jako když je Novákovi během první poloviny dvacátého století využívali. V tuto chvíli sídlí v domě Regionální muzeum Skuteč, žákovi Antonína Dvořáka ovšem v jeho někdejším bytě zřídili památník.
Manželé Novákovi nejprve zajížděli z Praha do Skutče na pravidelné letní pobyty, posléze se sem přestěhovali na trvalo. „Utekli před druhou světovou válkou a před nepříjemnými událostmi, které v Praze na Vítězslava Nováka doléhaly. On tu místním dával hodiny klavíru, ať už za peníze, anebo zdarma,“ popisuje ředitel muzea Libor Aksler. Vítězslav Novák si navíc zamiloval procházky po okolní přírodě, byl totiž celoživotní sportovec a turista. „Chodil třeba do nedaleké Luže, do pivovaru Pod Linduší, měl ale také rád hory, vysoké hory, Vysoké Tatry, Alpy, on sjezdil v podstatě celou Evropu. Lezl i na štíty velmi vysoké, i s tím primitivním vybavením, které tehdy měl. Miloval moře, byl velmi zdatným plavcem,“ říká Libor Aksler.
V přízemí prostorné vily byla velkovýrobna obuvi Novákova tchána. Skladatel zde v bytě zemřel v roce 1949 a pozůstalost se dochovala hlavně zásluhou manželky Marie Novákové. „I když to pro ni bylo těžké. Klacky pod nohy jí házel třeba tehdejší ministr kultury Zdeněk Nejedlý, se kterým se její muž kdysi dostal do křížku. Marie Nováková, řekněme, to udělala velmi chytře, věnovala tehdy dům státu, tedy městu, s podmínkou, že tady bude zřízen památník.“ Díky tomu se pak vila stala muzeem, celý dům se dočkal opravy a vznikla tu expozice věnovaná známému rodákovi.
V regionu se pravidelně koná festival Tomáškova a Novákova hudební Skuteč, který připomíná díla Vítězslava Nováka i zdejšího rodáka, skladatele Václava Tomáška. V roce 2024 začíná akce 17. března.
Do Centra Bohuslava Martinů v Poličce míří ročně tisíce lidí
Asi málokdo se může pochlubit tím, že se narodil ve věži kostela – přihodilo se to hudebnímu skladateli Bohuslavu Martinů. Malebnou světničku spravuje Centrum Bohuslava Martinů v Poličce, které se aktivně stará o jeho odkaz.
Pokud do světnice chcete nahlédnout, musíte vystoupat 192 schodů. Otec Bohuslava Martinů byl totiž v Poličce, v kostele svatého Jakuba, takzvaným pověžným – měl za úkol hlídat, jestli ve městě nehoří. Malý Bohouš, který přišel na svět v prosinci roku 1890, se tak narodil skoro 40 metrů nad zemí, v půvabné malé světničce, vymalované modro-bílo-šedým válečkem. „Ta místnost může mít tak asi 20 metrů čtvereční, a přitom tady bydlela pětičlenná rodina,“ říká muzikoložka z Centra Bohuslava Martinů v Poličce Monika Holá.
Jedna z těžkostí bydlení ve věži bylo samozřejmě velké množství schodů. Rodina Martinů tak musela pochůzky či nákupy pečlivě plánovat, protože si nahoru do věže nosili i pitnou vodu. „Taky tady musela být strašná zima. Ta věž, jak je ofukovaná těmi vysočinskými větry ze všech stran, a ty v zimě umí být opravdu ledové, tak i když tady měla rodina Martinů malá kamínka, tak si myslím, že byl ten byteček vlastně nevytopitelný,“ poukazuje Monika Holá.
Polička je na svého rodáka hrdá a snaží se ho místním hojně připomínat. Do místního Centra Bohuslava Martinů chodí tisíce návštěvníků i řada škol z Poličky i okolí na výukové programy nebo výstavy. Jednou z úspěšných výstav byla třeba „Šaty dělají Martinů“, inverzně „Martinů dělají šaty“ na podzim roku 2023, říká Monika Holá. „Výstava ukazovala jednak, jak se odívalo v době života Bohuslava Martinů od secese přes první republiku, poválečná léta čtyřicátá, padesátá, ale také, jak šaty dělaly Martinů, protože sestra Bohuslava Martinů a jeho manželka byly obě dvě švadleny. A tatínek byl švec.“ V Poličce se taky už řadu let koná Martinův Fest zaměřený právě na tvorbu Bohuslava Martinů. Poměrně novou akcí je zatím letní jednodenní festival Zažít Martinů u příležitosti výročí úmrtí skladatele, kterou se v Poličce snaží oslavit spíš než s pietou kreativně. „Pořádáme dílny pro děti, na rok 2024 máme domluvenou spolupráci s Filharmonií Brno. Z pražské HAMU přijede orchestr, který tady předvede skladbu, která se vůbec nehrává.“
Smetanovské výročí oslaví v Litomyšli novou multimediální expozicí
Rozsáhlý areál renesančního pivovaru v Litomyšli ukrývá místo, kde se v roce 1824 narodil Bedřich Smetana. Rodný byt jednoho z nejznámějších českých skladatelů spravuje litomyšlské muzeum, které po třiceti letech spolu s městem Litomyšl přistoupilo k obnově prostoru. Rekonstrukce interiéru i samotná expozice musí být hotová do letošního června, kdy začíná 66. ročník festivalu Smetanova Litomyšl. Ten připomene 200 let od Smetanova narození.
Nedlouho před narozením syna si František Smetana pronajal pivovar v Litomyšli. S celou rodinou bydleli ve služebním bytě. „Byl vybaven velmi honosně, Smetanova rodina vůbec nebyla chudá, byl to jeden z nejbohatších litomyšlských měšťanů,“ popisuje ředitel Regionálního muzea v Litomyšli René Klimeš. Protože se ale Smetanovi často stěhovali, nábytek si brali s sebou, a ten se proto nedochoval. V nové expozici bude dobový nábytek z první poloviny 19. století, který teď muzeum, za podpory investora – města Litomyšle – shání. „Tento postup nám umožní mimo jiné to, že ten nábytek můžeme dále běžným způsobem užívat, tzn. návštěvníci si do něj můžou třeba sednout,“ říká René Klimeš.
Nová expozice bude rozdělena na dvě části. „Tou první bude tzv. zlatý pokoj, multimediální expozice, kde ten prostor bude zaplněn kvalitní Smetanovou hudbou a bude tam k tomu navázaný videomapping. Druhá část rodného bytu bude zařízena skutečně dobově biedermayerovským nábytkem z první poloviny devatenáctého století. Návštěvníci si budou moct pustit povídání o životě Bedřicha Smetany, které bude vyprávět šestiletý chlapec.“
Rekonstrukce, která by měla posunout rodný byt Bedřicha Smetany do jednadvacátého století, započala na podzim roku 2023. Návštěvníci do ní budou moct poprvé nahlédnout v červnu roku 2024.
V jabkenické fořtovně strávil Bedřich Smetana poslední roky života
Bedřich Smetana prožil v Jabkenicích, v domě lesního správce a manžela jeho dcery, poslední roky života. Dcera mu v domě vyhradila velkorysé prostory. Jádrem expozice jsou dvě historické místnosti, salon a pracovna. Obě jsou vybaveny tak, jako by je Bedřich Smetana opustil skutečně před několika okamžiky. Je tam i klavír jeho dcery, na který Bedřich Smetana, už jako hluchý, hrávala a u kterého komponoval. „Bedřich Smetana byl od mládí zvyklý na čilý společenský život. Bohužel hluchota ho z velké části z běžného společenského ruchu diskvalifikovala, a o to víc se právě uzavřel do sebe a věnoval se tvorbě. To období tady samozřejmě pro něj úplně šťastné nebylo,“ popisuje správce Památníku Bedřicha Smetany v Jabkenicích Lukáš Nedvěd.
V interiéru památníku si mohou návštěvníci prohlédnout původní nábytek, dárkové předměty nebo partitury. Ve vitríně jsou například vystaveny čestné dirigentské taktovky. „Nahoře je ta nejcennější ze slonové kosti vykládaná českými granáty, pak jsou to taktovky z ebenového dřeva vykládané stříbrem, vavřínové věnce a stuhy,“ říká Lukáš Nedvěd.
Do Jabkenic kromě běžných turistů zajíždějí především hudební nadšenci a milovníci Bedřicha Smetany. Z cizinců sem míří hodně návštěvníků z německojazyčných zemí či ze Švýcarska, nejčastěji ale z Japonska. „V roce 2017 sem přijel zájezd autobus japonských seniorů, kteří tady v hudebním salonku, který je uzpůsobený komorním hudebním vystoupením, zazpívali Prodanou nevěstu v češtině,“ vzpomíná Lukáš Nedvěd.
K významnému letošnímu výročí (200 let od Smetanova narození) chystají v červnu roku 2024 v Jabkenicích tradiční festival Smetanovy Jabkenice ve velkorysejším pojetí než jindy. Vystoupí tady například skladatel Varhan Orchestrovič Bauer i řada dalších hostů.
Související
-
Končí rekonstrukce Nového proboštství: Turistům se otevírá nevšední pohled na Pražský hrad
Desítky řemeslníků a restaurátorů se v uplynulých třech letech vystřídaly při rekonstrukci Nového proboštství na Pražském hradě.
-
Nová scéna Národního divadla letos slaví 40 let. Budovu čeká rekonstrukce
Budova Nové scény Národního divadla vzbuzovala kontroverze od samého počátku.
-
Dům Válovek v Kladně býval ostrovem svobody. Teď čeká na své docenění
V domě v kladenské Bendlově ulici prožily výtvarnice Jitka a Květa Válovy skoro celý život. Ve dvou malých ateliérech vznikalo celé jejich nyní tak oceňované dílo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
