Článek
Snad aby dodal svému názoru větší důraz, opírá se o názor Petra Pitharta a stanoviska NERV. Je dobré si ale uvědomit, že k extrémnímu nárůstu počtu obcí došlo právě v roce 1990 a dezintegrace obcí byla prakticky ukončena v březnu 1991 (k datu Sčítání 1991), tedy za doby, kde předsedou české vlády byl právě Petr Pithart. Zákon o obcích, který v této době vznikl, neměl žádné mantinely ani žádná omezení pro oddělování obcí. Stát také v této době nebyl schopen nijak efektivně spontánní trendy dělení obcí, jako reakci na předchozí byrokratické slučování obcí zastavit.
Více než 6200 obcí máme i proto, že v období 1970-1989 státní orgány odnímaly rozhodnutím shora venkovským obcím školu, zavíraly obchody a hospody a slučovaly družstva do velkých molochů. Vesničky mé střediskové jsou jednáním z důvodů, proč ihned po roce 1989 vzniklo nových 2200 obcí právě oddělením od těch střediskových.
V roce 1990 také Pithartova vláda zrušila tehdejší krajské národní výbory jako orgány veřejné správy především z důvodu přerušení mocenských komunistických linek mezi ústředím a lokální sférou. Kraje (celkem 8 krajů v Česku) ovšem existovaly dále a celá řada orgánů státu podle těchto hranic fungovala na krajské úrovni (policie, soudy, záchranný systém…). Všichni předpokládali, že do dvou let vzniknou nové kraje. Tehdejší česko-slovenské pnutí, ambice některých moravských patriotů (Hnutí za samosprávnou Moravu a Slezsko) a neschopnost nalézt dohodu odsunula vznik krajů až na rok 2000. Od roku 1997 do roku 1999 se připravoval, projednával a ladil nový ústavní zákon o vzniku krajů. Kraje vnikly jako území celých okresů, protože vést hranice krajů, jinak by nebylo průchodné a v každém místě by ihned vyskočili různí rozumbradové, kteří by celý roce zastavili.
České kraje z roku 2000 jsou nejlepším řešením z nabízených možností. Máme celkem 14 krajů a jsou nestejně velké. Ano, Karlovarský kraj je měřeno počtem obyvatel velmi malý, podobně jako Liberecký kraj, Kraj Vysočina má slabší regionální centrum. Jihlava ve srovnání s jinými 100 tis. krajskými městy a území u jeho hranic raději spáduje jinam. Části Pelhřimovska do Prahy nebo Českých Budějovic, Velké Meziříčí do Brna, severní části kraje do Pardubic. Praha nemá žádné svoje zázemí a Středočeský kraj nemá svoje centrum. Přesto je celkem 14 krajů jediným možným řešením.
Karlovarsko nejde spojit s Plzeňskem, protože mezi oběma městy nejsou žádné přirozené vazby a na hranici obou krajů leží jedno z nevíce periferních území v Česku. Kdo jel někdy po silnici Plzeň - Karlovy Vary, si jistě vybaví, jak vypadá prázdná krajina okolo Manětína, Nečtin a Úterý a jak jsou obce daleko. Podobně nesmyslný návrh je na spojení Liberce do Ústí nad Labem. V případě spojení Hradce Králové a Pardubic by se muselo jednat o novou jednotku názvem Pradec nebo případně Hradubice, podle toho, kdo vyhraje bitvu obou měst o Kunětickou horu. A když spojíme Prahu a Středočeský kraj, budeme mít asi tak čtvrtinu obyvatel a ekonomického výkonu státu v jednom kraji. Prostě srovnatelné jednotky.
Zcela absurdně zní návrh na sloučení krajů do dvou nebo tří jednotek na Moravě. Dovede si někdo představit, že Olomouc nebude krajské město a Haná nebude mít vlastní regionální identitu, a bude spadat pod Brno? Nebo zrušíme Zlínský kraj? Celou jihovýchodní Moravu, Uherské Hradiště, Zlín a třeba Moravské Slovácko spojíme se Znojmem do jednoho Jihomoravského kraje. Ještě lepší je návrh na skryté zemské uspořádání. Už se těším jak na zemském sněmu Moravy vystupuje premiér a vysvětluje, že Češi Moraváky neokrádají a naopak jak na českém sněmu někdo další krotí zdivočelé politiky, kteří vykřikují zastavte penězovod na Moravu. O slezském sněmu nemluvím, české Slezsko je v zemském uspořádaní je zcela malinkaté a nikoho nezajímá. A jak bychom udělali hranice, když z historická zemská hranice téměř vede Jihlavou a v Ostravě napříč městem?
Kraje jsou velmi důležité, protože spravují celou řadu kompetencí. Tedy nejsou pouze převodníkem peněz, jak si autor textu myslí, ale spravují nemocnice, velká zařízení sociální péče, střední školy, silnice a mnoho dalšího. Pokud by nebyly kraje, musel by stát řídit nemocnici v Třebíči nebo naopak město Mladá Boleslav platit Klaudiánovu nemocnici, která obslouží celou severní polovinu Středočeského kraje. Když něco řídí stát, víme, jak to dopadá. Pokud by taková velká zařízení řídilo a financovalo město, to by bylo radosti při schvalování městského rozpočtu. Ty činnosti, které kraje zajišťují, zrušením krajů nezmizí jako pára nad hrncem, ale musí je obstarat někdo jiný.
Kraje a krajské úřad zajisté nejsou skvělé a nedotknutelné. Je dobře ukazovat na chyby a problémy krajských politiků a kritizovat špatná rozhodnutí krajských úřadů. Ale na rozdíl od pana Pešouta není nutné s vaničkou vylít i dítě.
