Věk nejstarších stromů na Pradědu a Králickém Sněžníku přesahuje 400 let

To je tady zjištění. Nyní je to potřeba, samozřejmě formou bezzásahovosti, podřídit přírodě a nechat sežrat kůrovcem. To bude teprve ekoparáda.

Už v minulosti bylo normální, že byly místa bez těžby, protože byly hůře
dostupné a rostly tam stromy dobré tak leda do kamen. Tam proti "pralesům"
nic nemám, ba právě naopak. Vadí mi pouze násilná přeměna dobře dostupných
hospodářských lesů na parodii pralesa pomocí samovýsevu a bezzásahu. To je
v krajině s tradicí využívání dřeva ke všemožným účelům bohapusté plýtvání.
Jednou ta kvalita bude chybět a dojde na dovozy a nebo na nahrážky něčeho,
co tu můžeme mít z vlastních zdrojů. Ve většině lesů lze nalézt stařešiny,
kteří byli buď dřevorubci "zapomenuti" a nebo hýčkání lesníky a majiteli
jako genetický materiál. Kácení se zabránilo vyhlášením, že je památný
a měl možnost dožít. Mnohdy byla ta památnost zcela smyšlená, ale splnila
účel ochrany. Leckde v nepřístupných místech lze vidět živořící stromy
úctyhodného stáří, kteří jsou na prvý pohled mladíky. Ono to je totiž vždy
o podmínkách a obdivuji dodnes výdrž několika smrků vysázených jako kryt
pro zvěř v bývalém hliništi a pískovně. Za 60 let mají výšku metr a půl
a sílu kmene do 5 cm. Podle pouček ekologů by je už dávno muselo zahubit
sucho na písčitém podloží ve 210 m.n.m. a kůrovec a oni přesto přežívají.
Prostě přírodní bonsaje, které se naučily přežívat s málem, co jim to
prostředí nabízí. Takže v takových lokalitách uvedených v článku věřím
tomu věku a nebude tak pouze tam. V Beskydech se taky najdou podobné lokality, kam se v minulosti dřevorubci nechodili, protože to bylo neefektivní. Takový pomalu rostoucí, dolámaný horský smrk nikdy nebyl
zájmem lidí a ani nikdy asi nebude, dokud si někdo neusmyslí ho z
ideových důvodů z dané lokality zcela vymýtit!

to bych neřekl, že je parodie. V době kdy si člověk zmanipuloval pro svojí potřebu prakticky všechno je nutné vytvářet bezzásahové zóny.
Hospodářské lesy, které jsou zaměřeny hlavně na zisk mění strukturu lesa a potřebné strouchnivělé a staré vykotlané stromy nejsou, přičemž jsou výrazně potřebné pro ptactvo. Zkrátka míra hospodařských zásahů je příliš vysoká a likviduje všechno.
Ale i to, že se vysazují hlavně produkční lesy, tedy dřeviny, které rychle rostou, rozmanitost porostů žádná, biodiverzita slabá nebo žádná, ovocné stromy nikde.
Více než o novodobé "pralesy" je otázka lesního managmentu ve jménu biodiverzity.
Ono by byla menší potřeba "pralesů" kdyby ta péče nebo taky " nepéče" byla v té lesní krajině vidět. Vytěžit něco harvestorem umí každý trouba.

další kapitola jsou také keře a jedlé peře.

Dobrý den. Pane Řezáč vůbec s vámi nesouhlasím. Škoda, že nemohu najít na dva citáty ty co to napsali. Jeden byl profesor na Lesnické fakultě v Brně, vím, že to byl praktik lesmistr. Ten napsal zvěř má zlaté zuby, mínil tím, že tím, že zvěř okusuje stromky, tak vlastně oni si mohou vytvořit kořen a pak jsou i odolnější. Ten druhý byl taky velice chytrý lesník a praktik. Ten napsal, šedá Německá ekonomika zavedla do lesů smrk. Ano smrk, jedle šla na okraj. Špatně se zpracovávala, pomaleji rostla, někdo řekne škody zvěří. Omyl, pokud se zmlazovala tak jí okus nevadil. Dnes opět Německá ekonomika zasahuje do našich lesů. Němci mají vysoké mzdy a tak se jim nevyplácí investovat zpět do lesů. Po revoluci naši těžaři jezdili za prací do Německa. Tam měli rozjetého kůrovce. Jejich těžař dojel do koruny a tady to uřízl a to byl základ kůrovce. Cenu dřeva sundal dovoz od nás, protože naše lesy byli do doby Bursíka a likvidaci Šumavy v pořádku. Němci hned naše těžaře využili k likvidaci těchto zbytků, něco se ořezalo, ale hlavně to rozřezali na malé špalky a zde se již brouk nemohl namnožit. Za další, Němci zavedli již v osmdesátých letech možná dřív sázet daleko od sebe. Že není půda chráněná, koho to zajímá. První prořezávky jsou tak velké, že tam mohou jít až za dvacet let. To se dnes děje i u nás. Viděl jsem jak LČR v jedlovém kotlíku udělali takový zásah a ta tam živoří a část již uschla. Po kalamitách šok právě jedlí. Četl jsem Tereziánský zákon, tehdy bylo asi mnohem větší sucho, sedláci dostávali peníze na stavbu rybníků a vlastně brambory zachránily nevolníky. A tehdy byl zákaz při probírkách a jednotlivých těžbách rozpojit koruny tak aby slunce mohlo k zemi a tak by došlo k odpařování vody. To se trestalo. Dnes je to hrozné. Les si vždy na svojí ochranu vydělal, jenže chamtivost nezná mezí... Něco o keřích. Ochrana přírody tvrdí, že keře jsou bordel. U nás podél cest zemědělci kvůli špatně nastaveným dotacím ničí celé spodní patro, zmizeli poslední keře v polích, stromy ořežou možná do čtyř a více metrů, udělají obrovské bolesti, sčísnuté větve. Kde budou včely mít něco nevím, asi jen z otrávené řepky a mi si pochutnáme na jedovatym medu. V Rakousku mi říkal pán, že tam jsou kolem cest keře zanechány, kryt pro zvěř a pastva pro včely a hnízdiště ptáků. Tam jsou všude viditelné mezníky a kontrolu na dotace provádějí tak, že přijede úředník, má mapu a koukne po poli a pak po mezníku, pokud je odvoraný jako u nás tak zde na své náklady oba nechat zaměřit a přijdou o dotaci. U nás se kouknou na letecký snímek a podle stínu odčítají. Vždyť je to postavený na hlavu. To je pro přírodu likvidační. Letos u nás udělali tak jako vloni tyto zásahy, mám z toho smutno na duši, tak jako ze zničených lesů. Ano to je taky způsobeno státem a jejich výběrovím řízením. Možná to někdo chtěl a tuto likvidaci nařídil... Proč na státních lesích nehospodařily dál LESNÍ ZÁVODY tak jak za komunistů a za první republiky? Tady se pak píší divné věci. Les je záležitost tří generací, stát to chtěl stáhnout na dvě generace a při tom změnit strukturu dřevin, ale to se již dělo, dokonce na příkaz ze zákona, jenže lesníci od stolu bez venkovní prakse, sice mnoho titulů ale to jim nedá ty základy. Učit se od starých zkušených lesníků, to je ponižující a dnes již nejsou ani tito lesníci. Kam jsme to s těmito lidmi dotáhli vidíme na zničených lesích, kůrovce množit umí, svede se to na změnu klimatu. To teda zásluhou čeho se změnilo klima v minulosti, stačí rok 1947 nebyla voda, vyschli studny a přesto lesy neuschli. Zapomíná se na letadla, to je největší problém a bude. Mám strach kam přijdou ochránci přírody od počítače, že zničí další krajinu. Možná tento článek je nastartuje rychle to zde ochránit tak jako Šumavu... Ano harvestory, to bylo likvidační pro lesy a bude. LČR ale i další lesní majetky začali dělat probírky harvestory. Koně nejsou a dělníky vyhnali z lesů. Dříve jsme jim nabídli ubytování, bytovky, domky na vesnicích, ale i hájenky a lidi v lese byli. Vše se prodalo a zlikvidovalo to je konec. A ty harvetory, jděte se podívat. Cesty 4 m široké, všechny stromy poškozený a daleko od sebe, příliš mnoho světla, zde již stín nehledejte a ono vlhko jako dříve. Ano půjde se sem pokud to sníh a vítr nerozvalí za dalších min 20 let. No a co. Po nás potopa.

Díky za slova praktika. Vodím to taky tak a můj
kamarád lesní inženýr, který to ale kvůli rebelství
nedotáhl dál, než na pozici revírníka, to vidí taky
tak. Tatam je operativnost, když dnes nemá revírník
k ruce svoji vlastní pracovní četu, která zasáhla
následující den po zjištění kůrovce a která taky
pěstovala sazenice ze semen místních stromů. To
bylo to, co dnes lesům schází a scházet bude dál.
Pak mám kamaráda malého vlastníka lesů, který má
sice jiné zaměstnání, ale ten nedá vůbec kůrovci
naději. Bohužel v okolí ale tak důslední nejsou
a tak má stále co dělat. Těží sice postaru, ale
ke koni přibral i traktor na hrubší práci. Je
rozdíl jeho les a lesy v okolí a je to poznat na
prvý pohled. Dozorující lesní správce mu nechal
volnou ruku, protože vidí výsledky srdcaře, který
se o les stará. Kamarád povolil ve svém lese
tábořiště, toleruje nám těžbu souší na oheň a
dokonce je dopraví na tábořiště. Na oplátku
nemá problém s pomocnými pracemi v lese. Prostě
jede ve stejném duchu jako kdysi před revolucí,
kdy bylo něco za něco zcela běžné. Lesníkům
nevadilo dohodnuté tábořiště a na oplátku měli
dostatek brigádníků, jejichž práci rozepsali na
mizerně placené zaměstnance. Tak to dělával mnou
zmíněný inženýr a vždy zůstalo i na sud piva pro
brigádníky. Často jsme sud vypili i s těmi jeho
zaměstnanci a byli jsme jedna velká parta. Je
mi smutno z rozhádanosti a dokonce i nenávisti,
která tu je po revoluci. Někteří doslova zblbli
ze svého majetku a přitom se o něho nestarají,
ale vadí jim to, co bývalo desítky let běžné.
Osada se starala o osadní tábořiště, revírník
to kontroloval a usměrňoval. Dnes zákazy a taky
nemožnost tajné dohody kvůli různým bonzákům a
nepřejícím lidem. Jinak pouze tolik, že časem
z lesa zmizí současný podíl ruční práce a ty
harvestory tam zůstanou. Jde pouze o to, jak
budou používány. Při plošné těžbě vytěží třeba
celý hektar komplet, ale tam se dají po nich
stopy dobře zacelit. Horší to bude u výběrové
těžby, kdy poškodí okolní stromy a les bude
narušován těžbou dozrávajících stromů častěji,
než u stejnověkých monokultur. U nás tomu už
desítky let předchází lesáci výsadbou stromů
do šachovnice, kde sice monokultura střídá monokulturu po cca 1 ha, ale jako celek je les smíšený a různověký. Po vysazení v něm člověk zasahuje 2-3x a ne jako u výběrové těžby
v lese smíšeném a různověkém rok, co rok.
Takový les má klid a v něm i živí tvorové.
Ty paseky po plošné těžbě jsou taky i o té biodiverzitě a ty se postupně zase mění na
hustý les. Les je pestrý, byť jsou to jen
hektarové monokultury a do budoucna snadno
těžitelný strojně, protože zájem pracovat
s pilou a koněm bude velmi brzo nulový.

Děkuji. Jen bych ještě dodal. Většina kůrovce by ve vnitrozemí a hlavně na Vysočině nebyla, kdyby se zdělali kalamity, to byl ten problém. Dali se výpovědi firmám a dělali se výběrové řízení. A jak jste mluvil o tom Vašem kamarádovi. Víte sice jsem měl mnoho lesníků v rodě, ale děda z tátovi strany v r.1932 získal pole jednoho Rytíře. V r.1948 dostal příděl, to bylo 30 ha. v 59 byl u soudu vše mu sebrali i barák, bydlel v nájmu. Když vše spadlo dědovi to vrátili, chlívy, stodoly. Já nesměl mít střední školu, ale po vojně jsem si jí udělal. Dva roky bylo peklo, co mi dělali. Nakonec ve druhém ročníku jsem začal dělat lesního, to byly krásné, roky a po revoluci ti samí lidé co mne šikanovali vládli a já se k LČR nedostal. Naštěstí revírník bývalý kádrovák a i kamarád mne nechal dělat i značit, to se změnilo po 4 letech. A dál nechci mluvit. Právě roky 2006 začali vytvářet kůrovce, byl to děs. Poprvé jsem to viděl na Opavsku. Když to došlo k nám na Vysočinu, to byl konec. Moje lesy ač jsem dělal co se dalo, šly valem pryč. Všude okolo to bylo vidět. Dnes mi je smutno. Nemuselo se to stát. Ano i s těmi lidmi máte pravdu. Já začínal s pilkou a pak na pěstebnim traktoru, ale byl jsem lesák...

Laik se diví, odborník žasne.
Právě AOPK/SCHKO Jeseníky se kladným stanoviskem zasloužily o vybudování rozhledny na Králickém Sněžníku a následné devastaci celého území navazujícího na dnešní Disneyland Dolní Morava.

Teď !!! zjistili " V lesích okolo vrcholu Králického Sněžníku byl věk porostů překvapením svědčícím o vysoké míře zachovalosti a naopak nízké míře přímého vlivu člověka v minulosti - což je důležité pro přežívání řady vzácných druhů, především hub a lišejníků,“ .

Škoda, že výzkumu nazahrnuly devastaci subalpinské vegetace zašlapané hordami dychtivých popatřit na poklady Kladské kotliny z polské rozhledny postavené za české peníze a úprk/odlet chráněného ptactva z novodobého Václaváku.

Chce se mi zvracet !

Máte pravdu a moc děkuji. Škoda, že se Váš příspěvek nedostane dál mezi lidi. Kšefty jsou důležitější a myslím si, že kdo si přečetl článek, hned tam poběží a nyní začne devastace.

Mi taky. Ony ty funkce v AOPK, CHKO a NP mají zlaté dno stejné,
jako jiné funkce, kde se o něčem rozhoduje. Neobviňuji nikoho z
korupce, protože to mnohdy bývá pouze ustrašenost a nebo vděčnost,
která povolí stavbu zhovadilostí. Ten Damoklův meč dočasnosti ve
funkci dělá své i bez všimného a leckdy se někteří spokojí se
žranicí po přestřižení pásky. Tam , kde kritizuji přestavbu
bývalého rekreačního střediska ROH s kapacitou 60 osob na hotel
s kapacitou 300 osob, to byla i nová sjezdovka místo lesa a místo
louky parkoviště a bazén. Potok zahrazen pro zasněžování a nová
asfaltová cesta. No a odměna? Celé vedení CHKO a obce bylo na
rautu u příležitosti otevření. Úplatek a nebo slušnost pozvat
"vstřícné" úředníky? Toť otázka!

Ano máte pravdu, ono se nejedná jen o tyto střediska, ale podívejte se na pole. Naši předci je chránili a dnes tam stojí na nejlepší půdě fabriky, fotovoltaiky a nedávno jsem viděl jak chtějí zabrat další pole okolo jedné vsi. Bylo mi smutno, vždyť fotovoltaikou se nenajíme. Je to smutné, ale i komunisti udělali intravilány a za ně se nemohlo. Co když přijde nějaká pohroma, sucho jako v 47 a pod. Co se stane. A nyní ony střediska, z toho mi je smutno.