Článek
Mezi Chráněnou krajinnou oblastí a přírodním parkem Džbán s památkami Keltů se nachází Královské město Louny, vzniklé v místě, kde při brodu přes řeku vznikla na počátku druhého tisíciletí osada a později město obehnané hradbami.
…"Jižní brána Českého středohoří" či „Perla na řece Ohři“, jak město nazývají místní obyvatelé - to jsou Louny. (Ne jak nehezky posměšně jiní: Louny, město pro blbouny! To přece je nesmysl, že…)Toto město a jeho okolí byly vždy spíše zemědělský region známý především produkcí vysoce kvalitního chmele. Na severu město sousedí s Chráněnou krajinou oblastí České středohoří, z něhož blízký kopec Raná je střediskem rogalistů a paraglidistů. Na jihu Lounska zase začíná přírodní park Džbán s památkami na staré Kelty. Původ názvu Louny, dříve Lúně, Lúny, se dává do souvislosti s Lunou, tedy Měsícem, vyloučit nelze ani keltský původ, staročeské slovo lúňa s významem „proudy, slapy“, směřuje či odpovídá umístění původní vsi u brodu na řece Ohři.
Může tomu tak být, protože první zmínka o Lounech pochází z roku 1115, kdy při brodu přes řeku v místech dnešního kostelíka sv. Petra vznikla malá osada. Královské město Louny vyrostlo asi jeden kilometr od původního sídliště ve 13. století za vlády Přemysla Otakara II. Nejvýznamnější stavební památkou a dominantou města je kostel sv. Mikuláše. Původně farní kostel Povýšení sv. Kříže, patřící mezi nejbohatší v celém Českém království, neboť jeho zakladatelem a patronem byl sám panovník, změnil svou tvářnost i zasvěcení. Došlo k rozsáhlé gotické přestavbě, byla vztyčena dnešní 60 m vysoká věž a získal jméno patrona kupců - sv. Mikuláše. Dnes je národní kulturní památkou.
Louny mají zajímavé historické centrum ze dvou třetin obehnané hradbami. Kromě chrámu sv. Mikuláše stojí za zhlédnutí Žatecká brána, středověké domy Daliborka, kde sídlí okresní archiv a Sokolů z Mor s muzeem a další chrámy. V centru města je i galerie, Vrchlického divadlo, knihovna, stálé loutkové divadlo, bývalá židovská synagoga, zajímavý komplex Kotěrova kolonie z minulého století, most přes záplavové území z 19. století na místě o tři staletí staršího, městské výstaviště, zrušený pivovar, stojící už těsně za hranicí města. Nachází se zde také minerální pramen Luna jako zdroj termální kyselky, zjištěný hlubinným vrtem do podloží svrchnokřídových sedimentů v šedesátých letech minulého století. Z Loun pochází, či zde působila řada osobností, např. husitský kronikář Vavřinec z Březové, spisovatelé Jaroslav Vrchlický, Karel Konrád, či Jan Karafiát - autor Broučků.
