Nejstarším stromům na Pradědu je přes 400 let, porost někde připomíná prales

  17:08
Nejstarší stromy na nejvyšším vrcholu Jeseníků Pradědu jsou staré více než čtyři století. Potvrdily to dva výzkumy jesenických porostů, v nichž vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze zkoumali nejcennější lesní ekosystémy v této národní přírodní rezervaci.

Pralesovitá horská smrčina v oblasti chaty Eustašky v Národní přírodní rezervaci Praděd (2. března 2024) | foto: Miroslav Havira, AOPK ČR

„Výzkum doložil, že většina nejstarších horských smrčin v oblasti Pradědu vznikala přirozenou obnovou, tedy bez pomoci člověka na konci 18. a začátku 19. století. Zřejmě poté, co předchozí porosty zničil vítr a zdecimovala dřevní těžba,“ uvedla Karolína Šůlová, mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), jež vědce o výzkum na Pradědu požádala, aby z něj mohla vycházet při rozhodování, jak o lesy v rezervaci pečovat.

Časem vzniklé holiny podle přírodovědců opět zarostly. Zásadní ale je, že některé původní dřeviny, jejichž stáří odborníci vypočítali na 250 až 400 let, tam zůstaly a stále rostou.

„Pár stromů překonalo hranici 410 let,“ upřesnil Vojtěch Čada z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU. „Nejenom, že se zde zachovaly stromy úctyhodného stáří, ale jejich přítomnost současně dokazuje dlouhodobou kontinuitu lesního prostředí.“

Některá zalesněná místa na Pradědu připomínají vědcům pralesy. „Díky dlouhodobému nerušenému vývoji jsme v jeho okolí našli porosty s tlejícím dřevem i starými objemnými stromy, na něž je vázaná řada vzácných živočišných i rostlinných druhů,“ sdělil Miroslav Havira z AOPK.

Nejstarší stromy rostou v tamní rezervaci ve dvou lokalitách, a to v oblasti vodopádů v údolí Bílé Opavy a okolí Eustachovy chaty, která stojí nedaleko vrcholu Temná poblíž Velké kotliny.

„Právě tam jsme našli smrky, jejichž věk jsme vypočítali díky letokruhům z odebraných vzorků dřeva,“ prozradil Čada. „Je to až k nevíře, když si člověk uvědomí, že tito velikáni mají pod Pradědem i desítky potomků, z nichž někteří mají dvě stě i více let. A stále jich je tu více díky náletům semen z jejich šišek.“

Při průzkumu Velké kotliny se našly rostliny považované za vyhynulé

Zatímco semena těchto stromů se sbírat mohou, jiné pěstební zásahy lesníci v rezervaci dělat nesmějí. „Že je toto rozhodnutí správné, jsme potvrdili i našim několikaletým výzkumem,“ upozornil Čada.

Díky absenci těžby v těchto lokalitách objevili vědci v porostech v nadmořských výškách přes 1 100 metrů několik desítek hodně vzácných druhů hub, mechorostů a lišejníků žijících v odumřelých stromech.

„A stejné to bylo také s brouky, kdy jsme v údolí Bílé Opavy potvrdili přítomnost vzácného pralesního kovaříka, známého jako Ampedus auripes,“ dodal Čada a upřesnil: „Většina těchto druhů v lesích s intenzivní těžbou nežije, a to ani v této nadmořské výšce, ani níže.“