Danionella znamená skleněnka. Tělo těchto rybek je totiž průhledné. Zrovna D. cerebrum ale zřejmě zatím nedostala české jméno.
Latinské slovo cerebrum značí mozek. Druhové jméno rybky odkazuje na její další zvláštnost. Mozek D. cerebrum má objem pouhých 0,6 krychlového milimetru. Mezi obratlovci je suverénně nejmenší. Samotná rybka měří přibližně deset až dvanáct milimetrů.
Žije v kalných řekách Myanmaru. Schopnost vydávat neobvykle hlasitý zvuk si nejspíš vyvinula právě vlivem omezené viditelnosti ve svém přirozeném prostředí.
Skupina vědců vedená Benjaminem Judkewitzem z Einsteinova centra pro neurovědu v Berlíně teď zjistila, jak to dělá. Nejdůležitější prvek zesilovače v těle skleněnky tvoří specializovaná chrupavka. Ta naráží do plynového měchýře ryby. Zrychlení před nárazem odpovídá více než 2000 g.
Skoro sedm biliard Sluncí. Jak se rodí nejmasivnější kupa galaxií, sledovali vědci takřka v „přímém přenosu“ |
I když je D. cerebrum hodně hlasitá, úplně nejhlasitější na naší planetě není. Živočichů schopných vydávat silné zvuky je víc. Velice slavný je maličký garnátek tygří.
Měří okolo čtyř až pěti centimetrů. Zvuk používá jako zbraň k omráčení kořisti. Vydává ho pomocí lusknutí klepetem. Zoologové mu naměřili okolo 250 decibelů. Vlivem lusknutí vznikají ve vodě bubliny. Když kolabují, nakrátko se ohřívají až na 4800 stupňů Celsia. Povrch Slunce má asi 5500 stupňů.
Jiný hlasitý živočich je vzácný nelétavý novozélandský papoušek kakapo soví. Jeho volání může mít 130 decibelů. Troubení slona má 125. Hodně hlasitý je také netopýr rybožravý žijící ve Střední a Jižní Americe. Umí vyluzovat zvuky o intenzitě až 140 decibelů. (Lidské ucho je však kvůli frekvenci neregistruje.)
Úplně nejhlasitější živočich na zemi je vorvaň. Zvládá až 230 decibelů.
