redakce - 05. 03. 2024
„V naší praxi si všímáme, že na první pohled nedůležitá volba mezi dabingem a titulky může dost ovlivnit to, jak rychle a efektivně se diváci učí nový cizí jazyk nebo si dlouhodobě udržují jeho už nabytou úroveň. Nejčastěji přitom tohle dilema řešíme při sledování filmů a seriálů z anglofonní produkce,“ konstatuje Šárka Svobodová z jazykové agentury Skřivánek. Anglické, české či jiné titulky jsou podle ní právem považovány za účinnou pomůcku při studiu cizího jazyka. I když jsou možná méně oblíbené, staly se osvědčeným nástrojem pro ty, kteří chtějí na svých jazykových dovednostech pracovat i ve volném čase.

Dabing stále vede

Podle agentury Nielsen Admosphere tři čtvrtiny internetových uživatelů v Česku stále preferují sledování filmů a seriálů s dabingem – tedy v češtině, případně slovenštině. Platí přitom pravidlo, že čím starší divácká skupina je, tím více preferuje obsah v rodném jazyce. I v té nejmladší věkové kategorii od 15 do 24 let ale dává dabingu přednost 42 % dotázaných. Ve středním produktivním věku od 35 do 44 let pak dabing preferuje už 77 % lidí, v kategorii nad 55 let dokonce 90 %.

Dabing pro Čechy jednoduše představuje komfort. Umožňuje jim plně sledovat děj, méně se soustředit a přitom zachytit i detaily, od kterých by čtení titulků možná odvádělo pozornost. Tomuto postoji navíc přispívá dlouholetá tradice českého dabingu, na který jsou mnozí z nás už zvyklí. I přes mnohé výhody se proto titulkovaný obsah těší jen malé oblibě. Videa s českými titulky totiž podle průzkumu sleduje 16 % dotázaných a s anglickými pouze 5 %.

Proč to změnit

Se vším respektem k českému dabingovému umění, které ve světě nemá obdoby, je třeba zmínit i to, proč se občas vyplatí sáhnout po méně vyhledávané variantě – sledování obsahu v originále. Nespornou výhodou je například to, že díky titulkům můžeme konzumovat autentické zdroje a porozumět jim. Je to v podstatě příprava na reálný svět v cizím jazyce. A začít s ní můžeme v klidu, doma v obýváku.

„Titulky mají pro naše jazykové znalosti velký rozvojový potenciál. Nejenže nám rozšiřují slovní zásobu, ale také ji za nás vizualizují, když nám v hlavě pomáhají spojovat vyslovená slova s jejich písemnou formou. Samozřejmě ale mají vliv i na lepší porozumění mluveného projevu, výslovnost či vnímání rytmu daného jazyka,” vysvětluje Šárka Svobodová.

Kromě rozvoje jazykových dovedností a autentičnosti zážitku s sebou ale konzumace nedabovaného obsahu přináší i další výhody. Rozšiřuje třeba naše kulturní horizonty, díky kterým jsme schopni lépe pochopit specifika a kontext daného regionu, ale také sledovaného příběhu. Nemluvě o tom, že oproštění se od dabingu nám otevírá zcela nové spektrum obsahu, který lze na internetu sledovat.

Čeští diváci mohou najít inspiraci v praxi nordických zemí, kde zahraniční filmy a seriály vůbec nedabují a i tamější televizní stanice je tedy vysílají s titulky (dabing se používá jen v pořadech pro děti). Anglický jazyk se tak stal běžným prostředkem komunikace i popkultury. I díky tomu se země jako Švédsko, Dánsko, Norsko a Finsko trvale umisťují na prvních příčkách žebříčku EF English Proficiency Index, který řadí země podle znalostí angličtiny v dospělé populaci. Zběhlost v angličtině je v severských oblastech uznávaným faktem, ale málokdy se ptáme, proč jsou v ní zrovna oni tak dobří – mezi hlavní důvody přitom patří právě konzumace médií v angličtině a vysílání televizního obsahu v originále, ale samozřejmě také celý vzdělávací systém, příbuznost germánských jazyků nebo mezinárodní byznysové prostředí.

Máme se co učit

Vrátíme-li se do tuzemska, data o sledování internetového obsahu a preferování nadabovaných videí naznačují, že se tento fakt odráží i na našich jazykových znalostech. Podle průzkumu Education First se totiž v České republice anglicky domluví 45 % obyvatel. Ovšem desetina umí anglicky pouze minimálně, 14 % na základní úrovni a středně pokročilou znalostí angličtiny a běžnou komunikační úrovní se může chlubit přibližně 15 % české populace, velmi pokročilou angličtinou má pak 7 %. V tomto ohledu se Česko ve srovnání se zahraničím bohužel pohybuje na posledních příčkách pelotonu.

„Pořád se tedy máme kam posouvat a neměli bychom přitom opomenout, že začít s novým jazykem nebo se vrátit k zapomenutým slovíčkům z angličtiny můžeme kdykoliv, v jakémkoliv věku. Pomocí jazykových kurzů, online aplikací, konverzací s přáteli, čtení dvojjazyčných knih nebo právě sledování filmů. Možnosti jsou dnes téměř neomezené,” uzavírá manažerka ze Skřivánka.