Článek
…Na vysokém skalním znělcovém ostrohu nad pravým břehem řeky Labe, zářícím většinou už zdáli porostem žlutých kvítků chráněné tařice skalní před krajskou metropolí Ústí nad Labem, se vypíná jakoby strážce města i Labe hrad Střekov…
Nejvýraznější dominantou labského údolí v Ústí nad Labem je hrad Střekov. Ten na sto metrů vysokém skalním znělcovém ostrohu nad pravým břehem Labe obvykle porostlým žlutými květy tařice skalní upoutá pozornost každého návštěvníka města přijíždějícího vlakem, autem či autobusem od jihu. Patří mezi nejlépe dochované hradní zříceniny v České republice. Jeho vznik se datuje do počátku 14. století, kdy ho nechal Jan Lucemburský vystavět k ochraně labské plavby, tedy obchodní cesty z vnitrozemí a výběru cla. Zároveň potřeboval voblasti zřídit svůj mocenský opěrný bod. Později se hrad dostal do majetku Vartemberků a poté přešel do majetku rodu Lobkowitzů. Za třicetileté války hrad obsadili Sasové a po nich Švédové, jejichž opěrným bodem se Střekov v roce 1639 stal. Ovládali z něj celý kraj, po roce 1645 posloužil hrad také vojskům Torstensonovým. V této době švédská posádka prohloubila a rozšířila koryto Labe, aby umožnila plavbu lodí s válečnou kořistí. Lobkowitzům byl v roce 1992 hrad vrácen v restituci.
Od konce 17. století přestal být Střekov trvale obydlen a zůstal opuštěn. Za romantismu v 19. století už jako zřícenina inspiroval např. básníka Karla Hynka Máchu či skladatele Richarda Wagnera. Ten zde složil svoji operu Tanhäuser. Maloval zde Adrian Ludwig Richter. Hrad ve svých dopisech líčil např. i Johan Wolfgang Goethe. Dnes je soukromou, avšak celoročně přístupnou kulturní památkou. Po jeho prohlídce se dá užít i nádherného výhledu na řeku i metropoli kraje. Dole pod hradem přehrazuje řeku Labe chráněná technická památka Masarykova zdymadla. Je to poslední zdymadlo na řece Labi před jejím ústím do Severního moře. Součástí hradního komplexu byl také statek a poplužní dvůr, který se nacházel pod hradem v místě dnešního parkoviště, ale v roce 1961 vyhořel. Na hradě je pamětní deska na přítomnost skladatele Wagnera, také vinárna Wagnerka, která je v různém stavu renovace a restaurace s krásným výhledem do údolí Labe a na okolní kopce Českého středohoří. Další je u parkoviště. Autem se dá vyjet až skoro ke hradu, jinak linkou MHD pod hrad.
O původu hradu vypravuje kronikář Václav Hájek takto: „Roku 820 počali Němci v Čechách škodu činiti a zvláště ve vsech okolo Litoměřic a Bíliny netoliko na statcích nebo dobytcích, ale i lidi jímali a dolů po Labi je plavili. Kníže, slyše o tom, nevěděl, jak pomoci. Však některých starších povolav a s nimi v radu všel, z nicž jeden, jménem Střek, dal radu, aby někde hrad pevný při řece byl postaven a ti, kteříž by na tom hradě byli, aby nedali se Němcům ani nahoru ani dolů plaviti. Líbila se ta rada knížetí i jiným i žádali oni jeho, aby to sám opatřil, kterýž pojav čeleď hledal místa příhodného, a když nalezl, rozkázal tu z pevných srubův hrad dřevěný na jedné skále postaviti, a jakž dokonal, Němci více po vodě do těch krajů pustiti se nesměli. I dáno jest tomu hradu od téhož Střeka jméno Střekov. Střekov se stal důležitou stráží na řece Labi. Bylť labský tok stále otevřenou branou, kterou se bojovní sousedé pokoušeli vtrhnouti do Čech, když jim v tom bránily pohraniční hory. Vodní cesta labská sloužila zejména za války třicetileté cizincům k vyvážení drahocenných předmětů a sbírek v Čechách uloupených. Tehdy byl Střekov jen bezmocným svědkem drancování českých pokladů. Roku 1632, kdy obsadili přažský hrad Sasové, od ledna do května pluly pod Střekovem vory, na nichž odváželi Sasové z Prahy do Drážďan proslavenou zbrojnici císaře Rudolfa II. V srpnu roku 1648 den co den přijížděly sem z nitra Čech švédské lodi, přetížené lupem. Když pak skaliska, vyčnívající z labského dna pod Střekovem, bránila jim v další cestě, dal švédský plukovník Koppy rozstříleti. Naposledy spatřil Střekov cizí vojska roku 1757. Tehdy jej opanovali a zpustošili Prušáci. Proti nim přitrhli Chorvati rakouského generála Laudona, vytáhli děla na kopec ležící východně od Střekova a zahájili na hrad prudkou palbu. Oddíl pruský, čítající dvě stě mužů, vzdal se jim i se svým velitelem. Zestárlý strážce labský, jehož služba již dávno byla ukončena, ponořil se od té doby v teskné dumy a vábil k sobě jen snivé duše básníků.“
Jak hrad prohlédnout? Z hradní terasy, kam turisté vstoupí z hlavního nádvoří Věžovou branou, se rozevírají překrásné výhledy na labské údolí a České středohoří. Kolem nově zrekonstruovaného Rytířského sálu (největší dochovaná místnost Střekova) lze po schodech projít k Velkému stavení; jedná se o nejstarší část hradu a bývají zde často výstavy fotografií. Následuje horní hradní terasa (opět nádherné výhledy, mj. na další historický objekt – střekovská zdymadla). Po průchodu kaplí už čeká Věžový palác, zřejmě nejzachovalejší část hradu; v přízemí se nachází expozice věnovaná historii Střekova, erby všech jeho majitelů a trojrozměrný model podoby hradu z konce 15. století. Patro paláce nabízí expozici romantismu, kopie obrazů E. G. Doerella či připomínku pobytu R. Wagnera. Obě místnosti Věžového paláce patří ke skvostům i z hlediska architektury. Následuje dominanta Střekova, válcová Velká věž, měřící 17 m (zpřístupněná). Poslední částí hradu je torzo předsunutého opevnění, tzv. citadela, s výhledy na Ústí nad Labem a okolí.
Otevírací doba v hlavní sezóně: Duben a říjen: středa–neděle 10:30–17:00, květen a září: úterý–neděle 9:30–17:00, červen, červenec a srpen: úterý–neděle 9:30–18:00, připadne-li ale státní svátek na pondělí, je hrad během sezóny otevřen veřejnosti i v tento den. Pokladna se uzavírá půl hodiny před koncem návštěvní doby, poslední prohlídka hradu je umožněna právě půl hodiny před koncem návštěvní doby. Systém prohlídek: duben, květen, červen, říjen a listopad - všední dny (mimo pondělí) pouze samostatné prohlídky se zapůjčeným textem, prohlídky s průvodcem pouze pro předem objednané větší skupiny, víkendy samostatné prohlídky se zapůjčeným textem, prohlídky s průvodcem vždy 1× za hodinu vždy v celou (první v 10.00 hodin, poslední hodinu před zavřením), maximální počet ve skupině 50 osob, červenec–srpen samostatné prohlídky se zapůjčeným textem prohlídky s průvodcem vždy v celou hodinu (první v 10.00 hodin, poslední hodinu před zavřením), maximální velikost skupiny 50 osob, noční prohlídky: Prohlídky zahrnují výklad o historii hradu, zajímavosti a kuriozity, ale také drby a klepy… Užijte si výklad od průvodců v dobových kostýmech, poslechněte si dobovou hudbu za doprovodu slavnostního osvětlení. Noční prohlídky musí být objednány předem pro skupinu minimálně 20 osob. Výše vstupného se odvíjí od aktuálního ceníku uvedeného níže. Vstupné: Dospělí: 100 Kč, studenti, senioři a děti (6-15 let): 80 Kč, děti do 6 let: 1 Kč, rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti do 15 let): 220 Kč, vstup se psem je možný pouze na vodítku a je umožněn bezplatně. Za vstupné i další zboží zakoupené na pokladně můžete zaplatit kartou. Otevírací doba v zimním období: Prohlídku hradu lze zorganizovat i mimo sezónu.
