Pekelný stroj měl zabít krále Ludvíka Filipa I. Jeho tvůrce potkal strašlivý osud, poté co spáchal hrozivý atentát

Přidat na Seznam.cz

Francie – Píše se 28. červenec 1835 a na Boulevard du Temple panuje velmi bouřlivá atmosféra. Pařížané, shromáždění v hojném počtu, čekají na průjezd konvoje krále Ludvíka Filipa I., který zde provádí každoroční inspekci. Na průjezd panovníka čeká také Giuseppe Marco Fieschi, který již několik let plánuje atentát na nenáviděného panovníka, píše portál Amusingplanet. Aby se ujistil, že král nepřežije, sestrojil Fieschi skutečně pekelný stroj s mohutnou palebnou silou. Podívejme se na tuto smrtící konstrukci a její použití při jednom z nejokázalejších atentátů v historii.

Atentáty na panovníky jsou staré jako svět. Atentátníci k nim používali nejrůznější nástroje, ale metoda vyvinutá Giuseppem Fieschim dokáže ohromit i dnes. To vše díky zmíněnému pekelnému stroji, jehož síla byla tak velká, že jediný výstřel připravil o život více než tucet lidí. Začněme však od začátku, tedy od příběhu samotného atentátníka, neboť právě díky svým zkušenostem se Fieschi stal tím, čím si ho historie pamatuje.

Atentát zrozený z pomsty
Fieschi se narodil v roce 1790 na Korsice do velmi chudé rodiny. Když mu bylo 18 let, vstoupil do korsického pluku, který byl během napoleonských válek poslán do Ruska. Tažení bylo neúspěšné a po jeho skončení se vrátil na Korsiku, aby se připojil k sesazenému neapolskému králi a podpořil ho v jeho boji o korunu. Spiknutí skončilo jeho zatčením a deportací do Francie, kde byl odsouzen k deseti letům vězení.

Po propuštění z vězení se snažil žít „normálním“ životem, ale nedokázal se vymanit ze své minulosti, kvůli níž přišel o práci a nárok na důchod, který mimochodem pobíral nelegálně. To ve Fieschim vyvolalo touhu po pomstě, v níž, jak se ukázalo, nebyl sám. Společně se svým sousedem, republikánem Pierrem Moreyem, přišli na nápad provést atentát na samotného krále Ludvíka Filipa I. a vymysleli velmi rozumný plán. Jeho ústředním bodem byla zbraň nazvaná Pekelný stroj, s jejíž pomocí měl být král zavražděn.

Konstrukce pekelného stroje
Fieschi se zaměřil na střelné zbraně, ale použití obyčejné pušky nebo pistole se mu zdálo příliš riskantní. Atentátníci proto přišli s nápadem sestrojit specifickou verzi varhanu, vícehlavňovou zbraň, která by střílela náboje salvou. Pekelný stroj byl navržen tak, aby mohl střílet až z 25 puškových hlavní současně. Problémem se zpočátku staly zdroje – Fieschi neměl ani haléř, a tak byla ke spiknutí přizvána třetí osoba, Theodor Pepin. Právě on a Morey přispěli každý 500 franky na potřebný materiál.

Sudy byly uspořádány na dřevěném rámu vedle sebe tak, aby všechny zápalky byly v jedné řadě. Tímto způsobem, s jedinou zápalnou šňůrou střelného prachu, mohly být všechny sudy odpáleny jedinou rozbuškou. Fieschi k tomu ve své konstrukci jednoduše použil dřevěné uhlí. Každá hlaveň byla naložena asi 10 cm střelného prachu, šesti až osmi náboji, pod dvěma vatou a až 14 střepinami.

Důležité bylo, že zbraň byla postavena bezprostředně na místě, odkud byl atentát plánován. Jednalo se o byt ve třetím patře na Boulevard du Temple 50. Toto řešení má samozřejmě tu výhodu, že zbraň nemusela být převážena, což mohlo skončit odhalením pachatelů ještě před samotným atentátem. Pekelný stroj byl působivý i přesto, že jej sestrojili amatéři – ačkoli všichni dříve sloužili v armádě, nikdo z nich nebyl dělostřelec. To navíc mělo své důsledky.

Atentát na krále
Kolem poledne 28. července 1835 se na Boulevard du Temple objevila kolona s králem Ludvíkem Filipem I. V té době se na náměstí objevil i král. Fieschi čekal s palbou do poslední chvíle, kdy se francouzský panovník nacházel přímo pod oknem, kde byl rozestavěn pekelný stroj. Atentátník okamžitě aktivoval rozbušku a ozvala se obrovská rána. Na krále byla vypálena salva asi 400 nábojů. Bylo by jich víc, nebýt toho, že čtyři hlavně vypadly, další čtyři praskly a jedna nebyla vůbec nabitá, protože jí chyběla roznětka.

Následky střelby byly tragické. Na místě zemřelo až 18 lidí. K nelibosti atentátníků mezi nimi nebyl Ludvík Filip I., který utrpěl jen lehkou odřeninu na čele. Dalších 22 osob bylo zraněno, někteří tak vážně, že jim lékaři museli amputovat končetiny. Mezi zastřelenými byli i válečný hrdina maršál Mortier a podplukovník Riussec z 8. legie.

Výbuch byl tak silný a zpracování zbraně tak primitivní, že přesná střelba byla v podstatě nemožná. Navíc byl během střelby sám Fieschi zraněn do hlavy, obličeje a rukou, což mu natolik ztížilo útěk, že byl okamžitě zajat. Ti, kdo pekelný stroj vyšetřovali, poukazovali na to, že kdyby byl atentátníkem dělostřelec, šance krále na přežití by byly minimální – byl by doslova roztrhán na kusy. Předpovídali také, že tak silnou zbraní by bylo možné zabít až 200 lidí. Pekelný stroj by však musel být konstruován jinak, aby se střelba šířila a křížila.

Atentátníci přišli o hlavu
Atentát měl obrovský ohlas po celé Francii. Soudní proces s atentátníkem sledovalo mnoho lidí a sám Fieschi si užíval získané slávy. Jak napsala Jill Harsinová v knize Barricades: The War of the Streets in Revolutionary Paris:

Během procesu Fieschi jasně potvrdil svůj status celebrity. Předpokládal, že soud budou zajímat sebemenší detaily o jeho osobě, a pouštěl se do četných narcistických blábolů o svých myšlenkách, emocích a zvycích.

Fieschi nemohl doufat v milost a spolu se dvěma komplici byl odsouzen k trestu smrti. Dne 19. února 1836 byli sťati gilotinou. Zajímavé je, že Fieschiho hlava byla převezena do nemocnice v Bicêtre, kde byl pitván jeho mozek, aby se zjistilo, zda nevykazuje znaky, které by vysvětlovaly jeho chování. Pokud jde o pekelný stroj, originál zbraně je v současné době vystaven v Musée des Archives Nationales, státním muzeu francouzské historie v Paříži. Replika je vystavena v Musée de la préfecture de police, muzeu historie francouzské policie.

Zdroj: Amusingplanet, Wikipedia