Článek
V nedělní internetové aukci na Obrazy v aukci se neprodal obraz Martina Trojny Duo Ilusion, zobrazující Joea Bidena a Kamalu Harrisovou s Obamou v pozadí, ačkoliv se nabízel za pouhých tisíc korun, a to mě přimělo k této poznámce o ne příliš šťasném sepětí umění a politiky.
Jistěže politická - stejně jako umělecká - činnost je činností veřejnou, takže k jistému prolnutí dochází zcela samovolně. V umělecké sféře se toto prolínání projevuje jako politické umění. A ačkoliv je toto prolínání poměrně časté, až na opravdu malé výjimky je nešťastné. Obvykle je to umělecká část, která trpí. Vždyť co říká Trojna svým obrazem? Nic jiného, než co si čtenář může přečíst v přínosném článku Benjamina Kurase Jak Marx s Mohamedem dobývají Ameriku, který na pokračování vycházel na Neviditelném psu, totiž, že současná Bidenova politika je pokračováním politiky Baracka Obamy. Tenhle poznatek může být ve formě novinového článku zajímavý, zvláště pokud je dobře vyargumentovaný, ale proč z toho dělat obraz? Pověsil by si ho někdo na zeď?
Důvodů, proč politické umění - až na malé výjimky - nefunguje, je víc. Především je to nesouměřitelnost časová. Politika je velmi proměnlivá, na rozdíl od umění, které má ambici být dlouhověké, ne-li dokonce věčné.
