Hlavní obsah

Poesiomat před brněnskou káznicí bude recitovat básně i vzpomínky vězňů

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Stačí zatočit klikou, vybrat z nabídky nahrávek a pak už jen poslouchat. V úterý byl v Brně na Cejlu na plácku Pod Platany uveden do provozu první „pravý“ brněnský poesiomat.

Foto: Miroslav Homola, Novinky

Poesiomat umístěný v brněnské ulici Cejl bude recitovat verše a také přiblíží zájemcům historii smutně proslulé káznice

Článek

Proč pravý? Podobné zařízení už v Brně totiž existuje. Bylo instalováno před šesti lety v prostoru Otevřené zahrady. Toto zařízení je však napájeno elektřinou, která je do něj dovedena kabelem v zemi, a v zimě je stejně jako zahrada nepřístupný.

Poesiomaty, které fungují na ruční pohon, kdy zájemce o informace dodá energii právě zatočením kliky, jsou podle autora konceptu pražského kavárníka Ondřeje Kobzy „posilovačem genia loci a kulturním periskopem, jehož účelem je pracovat s veřejným prostorem a lidmi“.

Nový poesiomat se nachází v blízkosti Káznice a Muzea romské kultury. V podstatě jde o metr sedmdesát vysokou mluvící kovovou trubku.

Foto: Archiv TIC Brno, Novinky

Káznice je častým cílem turistů i místem různých kulturních akcí

Místo bylo vybráno uvážlivě. „Ondřej Kobza měl původně zájem o umístění před Husou na Provázku, případně i před vilou Tugendhat. My jsme ale nabídli prostor Pod Platany. Pan Kobza byl při schůzce na místě nadšen nejen historickými a kulturními souvislostmi, ale také tím, jak svébytným způsobem prostor žije,“ popsal místostarosta MČ Brno-sever Martin Glogar (KDU-ČSL).

Zdejší areál býval po generace obávaným arestem, jako vězení sloužil už od roku 1784. Trpěli zde lidé za protektorátu i za komunistického režimu. Do roku 1952 se tu političtí vězni i popravovali. Mezi lety 1948 a 1952 zde popravili celkem sedmnáct lidí. V káznici trpěla také řada významných osobností, mezi nimi i básníci – Jan Zahradníček, Václav Renč, Zdenek Rotrekl a další.

Poesiomat nabízí dvacet nahrávek. Jsou mezi nimi básně z prostředí Cejlu od Víta Slívy, Jiřího Taufera či Františka Halase, ale také informace o káznici samotné či vzpomínky pamětníků zde vězněných.

Zdejší vězeňský objekt je pro svůj autentický vzhled vyhledáván nejen návštěvníky města, ale i filmaři. Točilo se zde například Nabarvené ptáče či naposledy Král Šumavy.

Záhadné trubky v Sudetech. Vyrostly ze země a mluví na lidi

Kultura

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám