Jedním z navrhovaných opatření Akčního plán k výkonu rozsudku D.H. a ostatní (shrnutí ZDE) k zajištění rovného přístupu ke vzdělání je úprava systému financování regionálního školství tak, aby reflektovala náročnost poskytování vzdělávání ve školách se zvýšeným počtem žáků ze znevýhodněného socioekonomického prostředí, a také nastavení metodické, personální a finanční podpory škol podle podílu žáků se sociálním znevýhodněním. "Tímto opatřením dostaneme zákonný mandát k tomu, abychom mohli zohlednit potřebu podpory a vyšší náklady a náročnost práce ve školách s větším počtem těchto žáků," vysvětlil náměstek ministra školství Jiří Nantl přímo na jednání Výboru ministrů Rady Evropy.

Výbor dostal také informace o podílu romských žáků, kteří se vzdělávají mimo hlavní vzdělávací proud. Zatímco z pohledu celkové žákovské populace je 97,5 % ze všech žáků vzděláváno podle vzdělávacího programu pro základní vzdělávání v běžných třídách, u romských žáků je to pouze 85 %; což znamená, že 15 % romských žáků je vzdělávání buď ve třídách nebo školách zřízených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami s upravenými očekávanými výstupy vzdělávání, nebo se vzdělávají v běžných třídách, očekávané výstupy vzdělávání mají ale snížené. Podíl romských žáků mimo hlavní vzdělávací proud je tedy stále vyšší, než je tomu v celkové populaci, a to i přes to, že se díky přijatým opatřením situace od roku 2007 výrazně zlepšila. V této souvislosti se Česká republika hodlá soustředit také na zvýšení kvality a efektivity školských poradenských zařízení skrze posílení kompetencí MŠMT v jejich řízení.

Přetrvávajícím problémem je i neodůvodněná koncentrace romských žáků v některých základních školách. Romští žáci tvoří v základních školách kolem 3,5 % ze všech žáků, v roce 2022 existovalo ale 129 škol, na kterých tvořili romští žáci více než třetinu. Z toho se ve 69 školách jednalo o více než polovinu, a na 31 více než tři čtvrtiny. Navrhovaná opatření tak mají za cíl snížit zastoupení romských žáků ve školách a třídách pro žáky s diagnostikou lehkého mentálního postižení a obecně v etnicky "segregovaných" školách.

Při prosazování desegregačních opatření ze strany MŠMT a dalších institucí je proto důležitá i komunikace se školami a zřizovateli škol, na jejichž území k segregovanému vzdělávání romských žáků dochází. MŠMT je proto připraveno poskytnout zřizovatelům potřebnou podporu, zároveň je ale připraveno rovný přístup ke vzdělávání prosazovat i formálními prostředky. "Dospěli jsme k tomu, že jsme připraveni ve větší míře používat nástroje, které stát už k dispozici má, jako například podat podnět k přezkoumání vyhlášky o spádových obvodech Ústavním soudem," přiblížil další možnosti k zajištění rovného práva ke vzdělání náměstek Nantl ve Štrasburku.